Krátká verze:

• Končím své členství u Pirátů, nebudu ani příznivec (regP).
• Do jiné strany nejdu a chvíli asi budu politiku ignorovat.
• U dalších voleb se podívám na programy. V minulosti jsem se nebál volit stranu (tenkrát Piráty), která měla pod 5%, takže klidně to může být někdo mimo Sněmovnu. Přinejhorším hodím prázdnou obálku.

Dlouhá verze:

Ještě před krajskými volbami jsem pár lidem oznámil, že mám v plánu minimalizovat své aktivity u Pirátů (max dokončit mandáty), protože už sám nevěřím v to, co jako strana děláme.

Od 2019 řeším bolesti pravé paty. V té době jsem poprvé "dohrál", na jednom nohejbalovém turnaji jsem skončil po prvním setu. Ve zprávě prvního ortopeda několik měsíců poté je diagnóza "Haglundova pata" a závěry: ultrazvuk (rehabko), vhodná obuv, podpatěnka. Šlo o patní ostruhu v zadní části (podrobnější popis ve Fyzioklinice). První projevy, na které si pamatuji, byly v tom místě rozdrbané všechny pravé boty.

V minulém článku už jsem naťuknul nové vozítko. Od té doby jsem najel přes 4 tisíce km a tak mám lepší porovnání. Kromě obvyklých cest jsem podnikl jednu zajížděcí cestu na Hlubokou (výborná výstava H.R.Gigera (jen do 19.11.2023!) nebo čtyři dny ježdění s Hondařema po Alpách.

Kdysi jsem měl na víkend půjčenou Hondu S2000. Zadokolka bez střechy, velmi točivý motor. Vyrazili jsme na Šumavu a chytli krásné počasí. Takže spálené hlavy a pár dní jsme hledali hlasivky. Ale výlet super a řízení boží. Podruhé se mi stalo, že mi auto vyloženě sedlo.

1988. 34 let. To je v automobilovém průmyslu velmi dlouhá doba (asi šest generací), během které se výrazně proměnily produkty vyjíždějící z továren po celém světě. Liší se samozřejmě designem, ale také užitnou hodnotou, velikostí, komfortem, jednoduchostí ovládání. A jízdními výkony, které jsou dnes díky pokroku v technice určitou samozřejmostí, ale v té době to tak úplně neplatilo.

Měl jsem to štěstí, že ve mě byla vložena důvěra (které si velmi vážím), a na několik týdnů jsem dostal zapůjčenou jednu z japonských sportovních ikon přelomu 80. a 90. let - Hondu CRX druhé generace (ED). Takže jak si dnes stojí tento japonský sporťáček?

Součástí letošního letního skautského tábora Stínadel byl i minipuťáček po Šumavě. Bohužel jsem si zrovna letos vytáhl černého petra a hlídal menší děti na základně. Ale motivace zůstala a tak jsem se rozhodl, že si to dám sám. Díky Majdě za inspiraci ;-)

Z různých důvodů to nevyšlo dřív, takže se daly očekávat trošku jiné než letní podmínky. A z vlastních zkušeností vím, jaké to může být i v nižších polohách Šumavy a v létě (jednou jsme zde kvůli počasí málem ukončili dvoutýdenní puťák po několika dnech mrznutí ve větru a dešti). Předpověd navíc hlásila, že se má na víkend o ~10 stupňů ochladit. Timing nic moc, ale buď teď nebo (letos) už ne. A nepopírám, že v tom byla nějaká výzva :-)

Plán (mapy.cz) byl celkem jasný. Zaparkovat na placeném v Nové Peci. Směrem do kopce projít Medvědí stezku (od 2), přespat pod širákem na nouzovém nocovišti pod Plešným jezerem (5), druhý den kolem jezera vystoupat na Plechý a pak po vrcholech přes Trojmezí (ČR, Německo a Rakousko v jednom bodě), Třístoličník a Německo (trasy na naší straně jsou uzavřené kvůli polomům) do nocoviště v Novém Údolí. Třetí den okouknout památník železné opony a oklikou projít do Štožce na vlak.

Volby jsou za námi a nejsem si jistý, jestli je co slavit. Tzv. "demoblok" získal většinu ve Sněmovně jen náhodou resp. díky rekordnímu propadnutí hlasů pro strany pod 5%. U některých to bylo těsné. Příští vláda nebude populární a to bude voda na mlýn populistům a extrémistům. Ani ve vládě to nebude jednoduché. Pokud se na ni budeme podílet (probíhá vyjednávání a čeká nás hlasování Celostátního fóra), tak mimo jiné s politiky, kvůli kterým Piráti u nás vznikli. A ve Sněmovně to tentokrát budou muset odmakat čryři poslanci/kyně.

Ale nic nevzdáváme. Máme čas přesvědčit veřejnost, že můžeme jít po společné cestě, která bude pohodlná pro všechny.

Protože čeští skauti zrovna nedávno oslavili zajímavé jubileum (30 let svobody v kuse) a zároveň jsem v poslední době narazil na několik skautských rodinných artefaktů, rozhodl jsem se k tomu něco sepsat. Nejdříve několik milníků skautské historie, ať chytíme kontext:

• 1912 - Svojsík vydává základy junáctví, první skautský tábor
• 1940 - Junák rozpuštěn nacisty
• 1945 - Junák obnoven při Pražském květnovém povstání
• 1948 - postupná likvidace Junáka komunisty
• 1951 - definitivní ukončení skautské činnosti komunisty
• 1968 - druhá obnova skautingu během Pražského jara
• 1970 - třetí zákaz skautů (podruhé komunisty)
• 1989 - třetí obnova skautingu během Sametové revoluce

První generace

Můj děda byl skaut. To je jedna z mála věcí, co vím jistě, pak už jsou většinou jen dedukce. Bohužel (bohudík?) se totiž s mojí babičkou někdy v 60. letech rozvedl a přestože nějaké vztahy (s mojí mámou) později udržoval (snažil se i o získání do péče), byly zřejmě komplikované a na větší vzdálenost. Ještě více později, už ve svobodnější době, právě vzdálenost zamezila tomu, abychom se poznali my dva. Což mě hodně mrzí, protože z toho co o něm vím, bychom si velmi rozuměli. Zemřel v době, kdy jsem se blížil věku vhodnému pro samostatné cestování přes celou republiku.

Pro hlídání teploty v rámci domácí automatizace mám vyzkoušená Z-Wave čidla, ale hlavně Sonoffy (ty bytelnější - THxx a DUALy) s Tasmotou na wifi. Sonoffy jsou připojené do zásuvky, což beru jako plus (nerad vyměňuji baterie), ale na druhou stranu občas trpí nestabilitou např. při horším wifi signálu a v minulosti prakticky každý z nich bylo třeba jednou za čas nakopnout. Po výměně našich domácích wifi AP a přesunu notesu na 5GHz se zatím zdá být tento problém vyřešen, ale důvěra už je nalomena. Navíc stále hledám jednotící technologii.

Dneska mám smutek...

Strašně nerad vidím, když z internetu mizí nějaký web a zvlášť pokud jde o nějaký komunitní jako byl muj-labrador.cz. Proto jsem kdysi přebral téměř prázdnou skořápku od původního provozovatele a snažil jsem se web sám udržovat při životě.

To se mi myslím povedlo, i když bohužel jen pár let. Web postupně stagnoval, s tím i moje motivace, a po větším upgradu redakčního systému zmizely třeba galerie.

Přesto jsem rád, že jsem se do toho pustil a mohl být součástí zmíněné komunity.

Web nyní přechází do archivu, který dost pravděpodobně umře se mnou :-)

R.I.P. www.muj-labrador.cz