Součástí letošního letního skautského tábora Stínadel byl i minipuťáček po Šumavě. Bohužel jsem si zrovna letos vytáhl černého petra a hlídal menší děti na základně. Ale motivace zůstala a tak jsem se rozhodl, že si to dám sám. Díky Majdě za inspiraci ;-)

Z různých důvodů to nevyšlo dřív, takže se daly očekávat trošku jiné než letní podmínky. A z vlastních zkušeností vím, jaké to může být i v nižších polohách Šumavy a v létě (jednou jsme zde kvůli počasí málem ukončili dvoutýdenní puťák po několika dnech mrznutí ve větru a dešti). Předpověd navíc hlásila, že se má na víkend o ~10 stupňů ochladit. Timing nic moc, ale buď teď nebo (letos) už ne. A nepopírám, že v tom byla nějaká výzva :-)

Plán (mapy.cz) byl celkem jasný. Zaparkovat na placeném v Nové Peci. Směrem do kopce projít Medvědí stezku (od 2), přespat pod širákem na nouzovém nocovišti pod Plešným jezerem (5), druhý den kolem jezera vystoupat na Plechý a pak po vrcholech přes Trojmezí (ČR, Německo a Rakousko v jednom bodě), Třístoličník a Německo (trasy na naší straně jsou uzavřené kvůli polomům) do nocoviště v Novém Údolí. Třetí den okouknout památník železné opony a oklikou projít do Štožce na vlak.

Při přípravě jsem si mmj. sepsal pár bodů, které mi měly pomoct nezmrznout:



Krátce k Medvědí stezce. Je to poměrně oblíbená turistická cesta. Trošku naučná, se zajímavými a pojmenovanými skalními útvary. Dá se jít v obou směrech a několika variantách, spojit s vlakem.

Tady se ukázala první výhoda pozdního startu v kombinaci s pátkem - po celé Medvědí jsem potkal 2 lidi v protisměru. Jinak nikde nikdo, wow.

V kamenech jsou krásné schovky, což potvrdila i cache u Perníku.

Nocoviště pod Plešným taky prázdný, dorazil jsem kolem páté. Dal jsem čaj a zalezl do spacáku, protože fičelo, trošku nad nulou. I ve spacáku byla zima, takže bylo jasné, že noc bude zajímavá :-D Vydržel jsem hodinu, znovu se zahřál (jídlem) a vybavil na noc. Z baťohu na boku jsem udělal větrolam a nabalil se: termoprádlo, tepláky, kalhoty, 3x tlusté suché ponožky, termo, mikina, dvě bundy, tubus/šátek, kukla, čepice, rukavice. To celé ve vložce spacáku, spacáku a žďáráku :-)

Později večer mě vzbudila cizí čelovka. Jenom jsem pozdravil, zmonitoroval své věci kolem sebe, zůstal zakuklený a poslouchal šramot.

Noc byla na hraně, minimálně nohy pořád studený. K ránu několikrát sprchlo, žďárák to zvládnul v pohodě (jen jsem si něco nadejchal). Každopádně teplotní komfort nebyl a spal jsem dost přerušovaně.

Ráno bylo dlouhé, těšil jsem se na svítání. Za světla jsem skouknul sousedovic luxusní tarp. Krom toho měl hole a na Plešný chtěl vyběhnout. Podle toho jak mi zmizel se mu to asi povedlo.

Z Plešnýho (jezera) na Plechý (vrchol) je zajímavá přírodní cesta s několika vyhlídkama. Zima, mlha, vítr a začlo sněžit.

"Winter is coming" a nahoře už jen "winter is" :-D

Kolem Plechýho (1378m) byl nejlepší kus, od jezera až na Trojmezí ani noha, jen fujavice, sníh, led, mlha a chvílemi tma. Tuhle část jsem si hodně užil. Možná i proto, že jsem den nebo dva před tím dokoukal The Terror (a nedávno doposlechl obsáhlejší audioknížku). Úplně jak na expedici. Vytí větru a pocit naprosté samoty.



Za Rakouskou loukou jsem si ve sněhu nasbíral borůvky, odlovil německou Polar Wolf cache a z radosti :-) se kousek proběhl po kamenech.

Za Trojmezím už začali trošku chodit lidi, hlavně asi od aut na Třístoličníku. Více skupin se ptalo, co to nesu a jestli jsem spal venku. Po pohledu jedné Němky s černochem jsem se cítil úplně jak sherpa :-D

Pod Třístoličníkem jsem se zahřál čajem, ale moc jsem se tam nezdržoval, tady už bylo dost lidí. Zdálo se, že už to dám k vlaku a ušetřím jednu noc (děkuji ale stačilo) a když obětuju cestu z Nového Údolí do Stožce po zpevněných cyklostezkách (nuda), stihnu vlak zpátky k autu. Abych to pojistil, z Třístoličníku jsem to až dolu na silnici seběhl.

Kolem jezera (Triftsteig?) jsem bohužel ztratil signál a přišel o mapu. Navíc jsem nepostřehl více druhů značení v Německu (turistická vs (asi) cyklo) a kus šel zbytečně po zpevněné (ukazatel vesnice seděl). Po dalším asfaltu z Haidmühle do Nového Údolí, kde už bylo teplo, jsem se definitivně rozhodl obětovat cyklocestu do Stožce. Možná bych to nedal na vlak a hlavně jsem si nechtěl kazit dojem z vrcholů. Ještě jsem okouknul památník železné opony (zklamání - jedna věž a kus ostnáče), uvařil poslední čaj na cestu a nasedl na vlak.

Co nefungovalo:

• zip na bundě
• na německé straně často bez dat a mapy (příště stáhnout nebo na ni nespoléhat)
• kabel z powerbanky (starý USB-microA kabel vs nový mobilu s USB-C)
• přebytek jídla (vůbec nebyl hlad)
• (malou) knížku jsem taky tahal zbytečně, nebyla energie, čas ani chuť na čtení
• chtělo by to lepší spacák

Co fungovalo:

• boty, velmi lehké Asola s dost zvláštní podrážkou (je v nich neuvěřitelný cit a když klouznou, obvykle se po pár cm zase chytí)
• žďárák
• kukla
• Don Papa v ikea flašce :-D
• nakonec i to počasí - byla to výzva, ale ještě se to dalo