No nebylo by marné uvádět alespoň nějaké cenové rozmezí určitě by pro mě bylo přijatelné,kdyby chovatel uvedl- např.cena 10 tis.-15tis. a pak se v případě vady apd. slevnilo.
Ono se může stát, že si chovatel cení štěňat na 20 tis., ale v okamžiku, kdy má v době odběru ještě půlku vrhu doma, tak je něco špatně a cenu třeba sníží. Můžete brát rozpětí 8-25 tis. dle konkrétního spojení a chovatelů, plus mínus výjimky :-)
Jak se zde píše, cena štěňat může být různá. Navíc mám pocit, že cena by měla být až to poslední o co se budu při výběru štěněte zajímat. nebo tedy aspoň pro mě to není zásadní a kdybych sháněla přítele na 10-15 let, tak mi nebude dělat problém obvolat a případně i navštívit několik CHS, abych zjistila, kde to pro mě bude to pravé. Nenakupuji přece v supermarketu, ale pořizuji si přítele a společníka, u kterého je pořizovací cena naprosté minimum proti tomu, co mě bude za jeho život stát :-)
arthure, pokud shanis prumer, pak tuhle situaci chapu. Nikdo nema na webech nebo i inzeratu cenu a zajemce nevi. Pak neni nic jednodussiho, nez napsat mejla chovateli a informovat se. Pokud zajemce nenapise mejl typu "za kolyk máte pumři", pak se jiste docka slusny odpovedi. Prvotni mejl nemusi bejt A4, dneska se da valna vetsina informaci dohledat bez prispeni chovatele, takze clovek uz vi, do ceho by sel. Chybi uz jen ta cena. Nejde ale napsat do inzeratu, ze pes Alik je za deset, kdyz se za tejden muze vyjevit jako nejlepsi z vrhu, nebo se u nej naopak objevi uz tu zminovanej predkus nebo jina vada. Pokud si s chovatelem sednete, domluve se meze nekladou, za urcitych podminek muzes mit stene za par supu, nebo uplne zadaco - spolumajitelstvi a dalsi moznosti.
Podle moji zkusenosti, pokud clovek shani neco lepsiho, pak ma chovatele vybranyho davno dopredu a jeste pred krytim stihnou probrat uplne vsechno v ramci konverzace, cenu nevyjimaje.
Ja teda nedoporucuju jezdeni po stenatech, clovek stejne zakufruje u prvniho vrhu a myslenka na prejezd k jinymu vrhu je tatam. A objizdka chs bez stenat je dost na prd, clovek uvidi akorat matku a sebere chovateli pul dne kecanim, ktery klidne mohlo probehnout nekde na vystave nebo na prochazce.
pro mě to není zásadní a kdybych sháněla přítele na 10-15 let, tak mi nebude dělat problém obvolat a případně i navštívit několik CHS
Pro mě i informace o ceně je zásadní,obvolat není problém,ale ne každá CHS je ochotná sdělovat veškeré informace telefonicky (s tím zkušenost mám),raději chtějí osobní kontakt a příjde mi bláznivé jezdit po republice a navštěvovat CHS,každý štěně je krásný,milý a jak znám většinu zájemců začátečníků zůstali by hned v té první.Kamarád tohle všechno absolvuje a je to masakr a na tom uvést rozmezí pořizovací ceny štěněte nevidím nic nesmyslného.Pokud je chovatel schopen hodit na stránky jak jsou jeho štěňata nejlepší a bla bla tak snad není problém tak dát i cenu.
No, ono většina solidních chovatelů na ten osobní kontakt dost dá, taky proto na něm většinou trvají. Taky nemám rád, když mi někdo zavolá nebo napíše SMS, a je vidět že jediné co ho zajímá je cena. Chovatel se většinou snaží vybrat zájemce o štěně tak, aby to štěně mělo co nejlepší podmínky - a nezlobte se, pokud zájemce zavolá stylem "pěkný den, koukal jsem že máte štěně na prodej, kolik stojí?". zrovna dobrý dojem tím opravdu neudělá. Pokud místo toho přijede, pobavíme se o tom jaké má pro štěně podmínky a co s ním má za úmysly, dá se také mnohem lépe odhadnout, jaké štěně z vrhu by pro něj bylo nejlepší....
Ono upřímně, kdyby pro zájemce o štěně byla nejvíc zásadní cena, tak se nemáme dál vůbec o čem bavit . Kupní cena je totiž to minimum co kupující do psa za jeho život vloží. Osobní kontakt mi přijde velmi důležitý, ale nevidím problém v tom napsat informaci o ceně do mailu, po vyměnění si pár mailíků před tím. Pokud si chovatel se zájemcem nějaký čas píše a vzájemně usoudí, že si sedí. Ale aby někdo zavolal a řekl mi "Dobrý den, přijde mi bláznivé k vám jet, ale chci znát cenu", tak telefon s omluvou položím. Ono to tedy lze i tak jak jsem to udělala já, napsala jsem více mailů do více chovek a na základě odpovědí, prostudování webů, rodičů štěněte (vzhled, zdravotní testy, povahy (toto pro mě byl zásadní dotaz)...) jsem si vybrala a pak jela těch 100km, abych se přesvědčila na vlastní oči, že vše je takové jaké jsem si v mailu přečetla. Takže ve výsledku takovou selekcí nemusí zájemce objíždět X chovek, ale udělá si svůj soukromej výběr, kterého se drží. A cena se samozřejmě odvíjí i od toho jak "kvalitní" jsou rodiče. Někteří chovatelé mají minimum zdravotních testů, ale s klidem si nasadí stejnou cenu jako chovatel, který zodpovědně natestuje vše co je třeba. Pak je jasné, koho budu preferovat.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Také si myslím, že kdo štěně opravdu chce a chce se mu věnovat, nebude litovat času na pár telefonátů. Komu je to zatěžko, ten by si psa vůbec neměl pořizovat. Zájemci, kterého zajímá jen kde sežene nejlevnějšé štěně ho neprodám ani za padesát, s člověkem co se mi libí jsem ochotná domluvit se na ledasčem, cena za konkrétní štěně se pak opravdu mění dle kvalit a nedostatků. Dobrý chovatel jen sháněním informací a plánováním krytí stráví stovky hodin, takže argument, že někdo nemá dvacet minut na rozhovor zní trochu divně a rozhodně na důvěře nepřidá. Problém má dvě strany - ne jen za kolik, ale také zda vůbec a komu.
Arthura docela chápu. Zažila jsem si výběr labradora 2x. Chtěla jsem jen psího kamaráda do pohody i nepohody a labrador tomu byl povahově nejblíže. Neměla jsem žádné ambice s výstavami ani prací a u zdraví jsem se dočetla jen o té "dysplazii", která je více méně nevyzpytatelná. Viděla jsem to tehdy jako velmi náročné "vnucovat svoji milost" kde jakému "chovateli", trávit x hodin dopisováním a telefonováním a ve finále na mě vybafne chovatel, že si svého štěněte cení na dvacku. Nakonec telefonování a čas strávený sháněním psa mě stál více než pořizovací cena mého prvního labradora Dannýska. Na druhou stranu jsem měla více štěstí než rozumu, že Dannymu genetika přála a nohy má perfektní a netrpí žádnou jinou "labradoří" nemocí. (Ok, až na ten kryptorchismus. Moje chyba, že jsem si toho nevšimla už při odběru štěněte.) Netuším, jak se teď momentálně pohybuje cena štěněte v Čechách, ale stále jsem toho názoru, že by si lidé ušetřili spoustu času a práce, kdyby se cena, alespoň orientační zveřejňovala hned.
U druhého štěněte to bylo zhola něco jiného. Měla jsem jasně daná krytéria (specifika) a díky nim byla cena to poslední, co mě zajímalo. Bylo mi naprosto šumák, kolik za to štěně chovatel bude chtít, protože jsem ho chtěla.
Arthure, je to obchod. Tím se teď nechci nikoho dotknout, prosím nevztahujte to na sebe nikdo. Není to mířeno na nikoho konkrétně. Chovatelé mají zboží, které chtějí prodat, co nejlépe jak pro dobro štěněte, tak pro dobro své peněženky. Dokud černé na bílém není napsáno kolik, mohou "obchodovat". Cena konkrétního štěněte se neustále může měnit. Jen málokterý chovatel touží po tom, aby mu doma zůstal celý vrh. Na druhou stranu se může stát, že existuje i chovatel, který daruje nejkvalitnější štěně z vrhu do těch (podle jeho názoru) nejlepších rukou, protože chtějí tu nejlepší budoucnost pro štěně.
A teď si dovolím rýpnout. Dle mého názoru, je kurnik velký rozdíl, když je pořizovací cena štěněte x peněz nebo xy peněz a dle zde zmíněných slov, že se jedná právě jen o vstupní částku. Někdy cena štěněte může pokrýt náklady na x měsíců i x roků, chcete-li. A jen "prodavač" může říci, že to nic není. Kdyby to byla zanedbatelná částka, tak by na ní chovatel nelpěl a psa neprodával a staral se o něj sám.
V útulku mi také prodají psa za symbolických 200,-- Kč (i když ten útulek stál už mnohem více), kterého si můžu otestovat na nemoci a v případě nevhodnosti dokonce i vrátit.
Cena by se měla odvíjet podle kvality spojení: těžko mohu čekat, že štěně od importované interšampionky s kompletními zdravotními testy, anglické krytí, pořídím za osmičku. Podle informací na webovkách by mělo být jasné, o jaký level jde a zda odpovídá mým představám o tom, jak kvalitní štěně chci a také na co mi kapsa stačí. Lze očekávat, že chovatel co nabízí špičku bude rozmrzelý z handrkování se o ticku. Není možné chtít Mercedes za cenu Trabanta. Ano, je to i obchod, i když komplikovanější, protože neprodávám věc, ale živého tvora a normálnímu chovateli není jedno, kde jeho vypiplané psí dětičky skončí. Nevidím nic nemorálního na tom, že chovatel chce dostat zpátky peníze, které do štěňátek investoval. V případě zahraničního krytí jde o částky nad 100 tisíc a to vůbec nepočítám zkoušky, výstavy a zdravotní testy. Já osobně beru chovatelství čistě jako hoby, nepotřebuji na štěňatech vydělat, ale zase nejsem Mikuláš. Mohu být v mínusu patnáct tisíc, ale ne už padesát. Starat se o štěňátka je krásné, ale také je to práce na plný úvazek na dva měsíce s nulovým ziskem, takže pokud někdo začne smlouvat o pár stovek, které prokrmí za měsíc, jsem z toho docela hodně zhnusená. Asi jsou i nízkonákladové chovky, které třeba i vydělají a štěňata jsou zdrojem příjmů, ale tam asi také nebudou mít problém vysypat cenu na optání, protože o nic dalšího vlastně nejde. Ale to by mělo být zjevné už z webovek a informací o rodičích. Chovatel může slibovat vynikající výstavní i pracovní předpoklady štěňat po VD feně, co má OVVR ve II.ceně, ale to už si snad každý racionálně uvažující člověk dokáže udělat obrázek. Opravdu záleží na tom, co od toho chci a čekám, útulkáč je také cesta a řešení, určitě nejlevnější.
Ono se může stát, že si chovatel cení štěňat na 20 tis., ale v okamžiku, kdy má v době odběru ještě půlku vrhu doma, tak je něco špatně a cenu třeba sníží. Můžete brát rozpětí 8-25 tis. dle konkrétního spojení a chovatelů, plus mínus výjimky :-)
Jak se zde píše, cena štěňat může být různá. Navíc mám pocit, že cena by měla být až to poslední o co se budu při výběru štěněte zajímat. nebo tedy aspoň pro mě to není zásadní a kdybych sháněla přítele na 10-15 let, tak mi nebude dělat problém obvolat a případně i navštívit několik CHS, abych zjistila, kde to pro mě bude to pravé. Nenakupuji přece v supermarketu, ale pořizuji si přítele a společníka, u kterého je pořizovací cena naprosté minimum proti tomu, co mě bude za jeho život stát :-)
Triny a Peggy
arthure, pokud shanis prumer, pak tuhle situaci chapu. Nikdo nema na webech nebo i inzeratu cenu a zajemce nevi. Pak neni nic jednodussiho, nez napsat mejla chovateli a informovat se. Pokud zajemce nenapise mejl typu "za kolyk máte pumři", pak se jiste docka slusny odpovedi. Prvotni mejl nemusi bejt A4, dneska se da valna vetsina informaci dohledat bez prispeni chovatele, takze clovek uz vi, do ceho by sel. Chybi uz jen ta cena. Nejde ale napsat do inzeratu, ze pes Alik je za deset, kdyz se za tejden muze vyjevit jako nejlepsi z vrhu, nebo se u nej naopak objevi uz tu zminovanej predkus nebo jina vada. Pokud si s chovatelem sednete, domluve se meze nekladou, za urcitych podminek muzes mit stene za par supu, nebo uplne zadaco - spolumajitelstvi a dalsi moznosti.
Podle moji zkusenosti, pokud clovek shani neco lepsiho, pak ma chovatele vybranyho davno dopredu a jeste pred krytim stihnou probrat uplne vsechno v ramci konverzace, cenu nevyjimaje.
Ja teda nedoporucuju jezdeni po stenatech, clovek stejne zakufruje u prvniho vrhu a myslenka na prejezd k jinymu vrhu je tatam. A objizdka chs bez stenat je dost na prd, clovek uvidi akorat matku a sebere chovateli pul dne kecanim, ktery klidne mohlo probehnout nekde na vystave nebo na prochazce.
veronika & retrívři v útulcích
pro mě to není zásadní a kdybych sháněla přítele na 10-15 let, tak mi nebude dělat problém obvolat a případně i navštívit několik CHS
Pro mě i informace o ceně je zásadní,obvolat není problém,ale ne každá CHS je ochotná sdělovat veškeré informace telefonicky (s tím zkušenost mám),raději chtějí osobní kontakt a příjde mi bláznivé jezdit po republice a navštěvovat CHS,každý štěně je krásný,milý a jak znám většinu zájemců začátečníků zůstali by hned v té první.Kamarád tohle všechno absolvuje a je to masakr a na tom uvést rozmezí pořizovací ceny štěněte nevidím nic nesmyslného.Pokud je chovatel schopen hodit na stránky jak jsou jeho štěňata nejlepší a bla bla tak snad není problém tak dát i cenu.
No, ono většina solidních chovatelů na ten osobní kontakt dost dá, taky proto na něm většinou trvají. Taky nemám rád, když mi někdo zavolá nebo napíše SMS, a je vidět že jediné co ho zajímá je cena. Chovatel se většinou snaží vybrat zájemce o štěně tak, aby to štěně mělo co nejlepší podmínky - a nezlobte se, pokud zájemce zavolá stylem "pěkný den, koukal jsem že máte štěně na prodej, kolik stojí?". zrovna dobrý dojem tím opravdu neudělá. Pokud místo toho přijede, pobavíme se o tom jaké má pro štěně podmínky a co s ním má za úmysly, dá se také mnohem lépe odhadnout, jaké štěně z vrhu by pro něj bylo nejlepší....
--
Petr + Teddy + Kira
Ono upřímně, kdyby pro zájemce o štěně byla nejvíc zásadní cena, tak se nemáme dál vůbec o čem bavit
. Kupní cena je totiž to minimum co kupující do psa za jeho život vloží. Osobní kontakt mi přijde velmi důležitý, ale nevidím problém v tom napsat informaci o ceně do mailu, po vyměnění si pár mailíků před tím. Pokud si chovatel se zájemcem nějaký čas píše a vzájemně usoudí, že si sedí. Ale aby někdo zavolal a řekl mi "Dobrý den, přijde mi bláznivé k vám jet, ale chci znát cenu", tak telefon s omluvou položím. Ono to tedy lze i tak jak jsem to udělala já, napsala jsem více mailů do více chovek a na základě odpovědí, prostudování webů, rodičů štěněte (vzhled, zdravotní testy, povahy (toto pro mě byl zásadní dotaz)...) jsem si vybrala a pak jela těch 100km, abych se přesvědčila na vlastní oči, že vše je takové jaké jsem si v mailu přečetla. Takže ve výsledku takovou selekcí nemusí zájemce objíždět X chovek, ale udělá si svůj soukromej výběr, kterého se drží. A cena se samozřejmě odvíjí i od toho jak "kvalitní" jsou rodiče. Někteří chovatelé mají minimum zdravotních testů, ale s klidem si nasadí stejnou cenu jako chovatel, který zodpovědně natestuje vše co je třeba. Pak je jasné, koho budu preferovat.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Také si myslím, že kdo štěně opravdu chce a chce se mu věnovat, nebude litovat času na pár telefonátů. Komu je to zatěžko, ten by si psa vůbec neměl pořizovat. Zájemci, kterého zajímá jen kde sežene nejlevnějšé štěně ho neprodám ani za padesát, s člověkem co se mi libí jsem ochotná domluvit se na ledasčem, cena za konkrétní štěně se pak opravdu mění dle kvalit a nedostatků. Dobrý chovatel jen sháněním informací a plánováním krytí stráví stovky hodin, takže argument, že někdo nemá dvacet minut na rozhovor zní trochu divně a rozhodně na důvěře nepřidá. Problém má dvě strany - ne jen za kolik, ale také zda vůbec a komu.
Arthura docela chápu. Zažila jsem si výběr labradora 2x. Chtěla jsem jen psího kamaráda do pohody i nepohody a labrador tomu byl povahově nejblíže. Neměla jsem žádné ambice s výstavami ani prací a u zdraví jsem se dočetla jen o té "dysplazii", která je více méně nevyzpytatelná. Viděla jsem to tehdy jako velmi náročné "vnucovat svoji milost" kde jakému "chovateli", trávit x hodin dopisováním a telefonováním a ve finále na mě vybafne chovatel, že si svého štěněte cení na dvacku. Nakonec telefonování a čas strávený sháněním psa mě stál více než pořizovací cena mého prvního labradora Dannýska. Na druhou stranu jsem měla více štěstí než rozumu, že Dannymu genetika přála a nohy má perfektní a netrpí žádnou jinou "labradoří" nemocí. (Ok, až na ten kryptorchismus. Moje chyba, že jsem si toho nevšimla už při odběru štěněte.) Netuším, jak se teď momentálně pohybuje cena štěněte v Čechách, ale stále jsem toho názoru, že by si lidé ušetřili spoustu času a práce, kdyby se cena, alespoň orientační zveřejňovala hned.
U druhého štěněte to bylo zhola něco jiného. Měla jsem jasně daná krytéria (specifika) a díky nim byla cena to poslední, co mě zajímalo. Bylo mi naprosto šumák, kolik za to štěně chovatel bude chtít, protože jsem ho chtěla.
Arthure, je to obchod. Tím se teď nechci nikoho dotknout, prosím nevztahujte to na sebe nikdo. Není to mířeno na nikoho konkrétně. Chovatelé mají zboží, které chtějí prodat, co nejlépe jak pro dobro štěněte, tak pro dobro své peněženky. Dokud černé na bílém není napsáno kolik, mohou "obchodovat". Cena konkrétního štěněte se neustále může měnit. Jen málokterý chovatel touží po tom, aby mu doma zůstal celý vrh. Na druhou stranu se může stát, že existuje i chovatel, který daruje nejkvalitnější štěně z vrhu do těch (podle jeho názoru) nejlepších rukou, protože chtějí tu nejlepší budoucnost pro štěně.
A teď si dovolím rýpnout. Dle mého názoru, je kurnik velký rozdíl, když je pořizovací cena štěněte x peněz nebo xy peněz a dle zde zmíněných slov, že se jedná právě jen o vstupní částku. Někdy cena štěněte může pokrýt náklady na x měsíců i x roků, chcete-li. A jen "prodavač" může říci, že to nic není. Kdyby to byla zanedbatelná částka, tak by na ní chovatel nelpěl a psa neprodával a staral se o něj sám.
V útulku mi také prodají psa za symbolických 200,-- Kč (i když ten útulek stál už mnohem více), kterého si můžu otestovat na nemoci a v případě nevhodnosti dokonce i vrátit.
Lenka, Danny a Kip z Brna
Cena by se měla odvíjet podle kvality spojení: těžko mohu čekat, že štěně od importované interšampionky s kompletními zdravotními testy, anglické krytí, pořídím za osmičku. Podle informací na webovkách by mělo být jasné, o jaký level jde a zda odpovídá mým představám o tom, jak kvalitní štěně chci a také na co mi kapsa stačí. Lze očekávat, že chovatel co nabízí špičku bude rozmrzelý z handrkování se o ticku. Není možné chtít Mercedes za cenu Trabanta. Ano, je to i obchod, i když komplikovanější, protože neprodávám věc, ale živého tvora a normálnímu chovateli není jedno, kde jeho vypiplané psí dětičky skončí. Nevidím nic nemorálního na tom, že chovatel chce dostat zpátky peníze, které do štěňátek investoval. V případě zahraničního krytí jde o částky nad 100 tisíc a to vůbec nepočítám zkoušky, výstavy a zdravotní testy. Já osobně beru chovatelství čistě jako hoby, nepotřebuji na štěňatech vydělat, ale zase nejsem Mikuláš. Mohu být v mínusu patnáct tisíc, ale ne už padesát. Starat se o štěňátka je krásné, ale také je to práce na plný úvazek na dva měsíce s nulovým ziskem, takže pokud někdo začne smlouvat o pár stovek, které prokrmí za měsíc, jsem z toho docela hodně zhnusená. Asi jsou i nízkonákladové chovky, které třeba i vydělají a štěňata jsou zdrojem příjmů, ale tam asi také nebudou mít problém vysypat cenu na optání, protože o nic dalšího vlastně nejde. Ale to by mělo být zjevné už z webovek a informací o rodičích. Chovatel může slibovat vynikající výstavní i pracovní předpoklady štěňat po VD feně, co má OVVR ve II.ceně, ale to už si snad každý racionálně uvažující člověk dokáže udělat obrázek. Opravdu záleží na tom, co od toho chci a čekám, útulkáč je také cesta a řešení, určitě nejlevnější.
Stránky