No prave, kolikrat si rikam co jednou budu delat a doufam, ze se nic nikdy nestane. Moje veterinarka ma prave taky labradorku a lita tu jedna agresivni fenka krizena nejspis s pitbulem a je nejspis nemocna. Ma hola mista na tele a samej strup jak se porad rve. Napada psy a minule ji prave napadla kdyz byli na prochazce a rikala, ze kdyby nemela destnik, tak by mela po fene, pry si pripada hloupe chodit s destnikem i kdyz je horko, ale jinak se tu chodit neda.
Píšu tady poprvé. Tak kdyby špatně, tak se omlouvám.Máme doma ani né 7 týdeního hnědého labradora.Je to takový malý méda, ale dokáže se změnit v pěkného zuřivce.Jde všem lidem pořád po nohách a ani nepomáhá, když na něho řvu ne nesmíš.Vím, že u štěnátek je to běžné, ale nechat se kousat skoro do krve a když na něho zařvu ne nesmíš a třeba ho od sebe odtáhnu, aby na mně štěkal, vrčel a i dnes zautočil.Tak to je na mně moc.Nemohl by někdo poradit prosím vás.Děkuji.
Projdi si témata o štěnatech,je tady toho dost. Obecně - štěně není agresivní,chce si hrát a nerozumí ti.Tím,že na něj řveš nesmíš,ničeho nedosáhneš - jednak neví,co to povel nesmíš je, jednak ho tím řevem ještě víc rozpumprlíkuješ. Na takhle malý štěndo musíš po dobrým a snažit se mu rozumět,dotěď měl na hraní ostatní štěnda,mám,teď jí musíte zastoupit vy - ideálně pokud se moc rozkuráží při hře směrem,kterým nechcete - rukávy,nohy atd. je vzít hračku, která je povolená a převést hru na ní.Časem se taky naučíte odhadnout,kdy už blíží hranice,kdy štěndo chytne "amok" a hru dřív ukončit
No možná jsem se vyjádřil špatně a za to se omlouvám.Já na něho neřvu, spíš mám hrubší ton hlasu při pokárání.A právě ne nesmíš kupodivu zná, protože ho máme od 5 týdnů, ale nějak už nereaguje na to.Zpočátku ano, ale po chvíly to začal ignorovat a spíš se víc rozdovádí při tomto povelu.
A ještě dodám, že převést ten jeho rozběsněný útok na hračky právě moc nejde.Strkám mu je, ale on pořád sleduje jako magnet jen nohy.Jeho nejvěčí zábava je právě kousání do noh.Hračky ho moc už neberou.Možná tak pár minut jak je má nové, ale pak už jen ty nohy.
Jéje, "útoky" na nohy! Těch jsme si od naší pejsy užili nespočet, vždy odněkud vyrazila, skočila a snažila se zarafnout. A jakou měla radost, když se jí to podařilo! To tahala, "trhala", vrčela a ještě navíc skákala jako koza na perkách. Teď se směju, ale kolikrát to bolelo jak čert. No, napomínali jsme, odtrhávali, bylo to samé "fuj" a "nesmíš" a zdvižený prst. A samozřejmě velká pochvala kdykoliv poslechla a nezakousla se. Po pár měsících z toho vyrostla a byl klid. Takže trpělivost, odtrhávat, usměrňovat, napomenout a při zdaru hoodně chválit - a za čas budete s úsměvem vzpomínat
Ježiš,kde bydlíš,pět toulavejch psů najednou jsem viděla max. v Řecku
Jana a smečka
No bydlim v Italii a to je neco jako Recko, siroko daleko zadny utulek a psi se tu mnozi jako kralici.
Sally
19.7.2009
Aha,tak to jo,to je teda docela problém,nezávidím. Pořídila bych si aspon paralyzér, i když proti smečce je to blbý tak nebo tak
Jana a smečka
No prave, kolikrat si rikam co jednou budu delat a doufam, ze se nic nikdy nestane. Moje veterinarka ma prave taky labradorku a lita tu jedna agresivni fenka krizena nejspis s pitbulem a je nejspis nemocna. Ma hola mista na tele a samej strup jak se porad rve. Napada psy a minule ji prave napadla kdyz byli na prochazce a rikala, ze kdyby nemela destnik, tak by mela po fene, pry si pripada hloupe chodit s destnikem i kdyz je horko, ale jinak se tu chodit neda.
Sally
19.7.2009
Píšu tady poprvé. Tak kdyby špatně, tak se omlouvám.Máme doma ani né 7 týdeního hnědého labradora.Je to takový malý méda, ale dokáže se změnit v pěkného zuřivce.Jde všem lidem pořád po nohách a ani nepomáhá, když na něho řvu ne nesmíš.Vím, že u štěnátek je to běžné, ale nechat se kousat skoro do krve a když na něho zařvu ne nesmíš a třeba ho od sebe odtáhnu, aby na mně štěkal, vrčel a i dnes zautočil.Tak to je na mně moc.Nemohl by někdo poradit prosím vás.Děkuji.
Projdi si témata o štěnatech,je tady toho dost. Obecně - štěně není agresivní,chce si hrát a nerozumí ti.Tím,že na něj řveš nesmíš,ničeho nedosáhneš - jednak neví,co to povel nesmíš je, jednak ho tím řevem ještě víc rozpumprlíkuješ. Na takhle malý štěndo musíš po dobrým a snažit se mu rozumět,dotěď měl na hraní ostatní štěnda,mám,teď jí musíte zastoupit vy - ideálně pokud se moc rozkuráží při hře směrem,kterým nechcete - rukávy,nohy atd. je vzít hračku, která je povolená a převést hru na ní.Časem se taky naučíte odhadnout,kdy už blíží hranice,kdy štěndo chytne "amok" a hru dřív ukončit
Jana a smečka
No možná jsem se vyjádřil špatně a za to se omlouvám.Já na něho neřvu, spíš mám hrubší ton hlasu při pokárání.A právě ne nesmíš kupodivu zná, protože ho máme od 5 týdnů, ale nějak už nereaguje na to.Zpočátku ano, ale po chvíly to začal ignorovat a spíš se víc rozdovádí při tomto povelu.
A ještě dodám, že převést ten jeho rozběsněný útok na hračky právě moc nejde.Strkám mu je, ale on pořád sleduje jako magnet jen nohy.Jeho nejvěčí zábava je právě kousání do noh.Hračky ho moc už neberou.Možná tak pár minut jak je má nové, ale pak už jen ty nohy.
No musím si přečíst líp tady témata, jak jste navrhla.Možná něco vyčtu.
Jéje, "útoky" na nohy! Těch jsme si od naší pejsy užili nespočet, vždy odněkud vyrazila, skočila a snažila se zarafnout
. A jakou měla radost, když se jí to podařilo! To tahala, "trhala", vrčela a ještě navíc skákala jako koza na perkách
. Teď se směju, ale kolikrát to bolelo jak čert. No, napomínali jsme, odtrhávali, bylo to samé "fuj" a "nesmíš" a zdvižený prst. A samozřejmě velká pochvala kdykoliv poslechla a nezakousla se. Po pár měsících z toho vyrostla a byl klid. Takže trpělivost, odtrhávat, usměrňovat, napomenout a při zdaru hoodně chválit - a za čas budete s úsměvem vzpomínat
Lída + Rita (*1.4. 2013)
Stránky