Ráda bych také přidala svůj komentář ke všem těmto narozům.

Já sama jsem udělala chybu, ještě jako dítě jsem hučela do rodičů "mami, tati já chci psa!" a tak dlouho jsem si dupala nohou, až se rodiče rozhodli mi splnit přání.. Bohužel, moji rodiče a tenkrát ani já jsme nepovažovali za vhodné "vyhazovat" peníze za to, že by měl pes PP , když můžeme mít i o třetinu ceny papírového psa levnější štěňátko, takřka podobné. Sehnala se paní v našem blízkém okolí, 5 000 Kč se protlo mezi našemi dlaněmi a huráá, měla jsem pejska - tedy, ještě stále mám :o). Za tuhle cenu jsem i já sama byla ráda, protože byl velký problém sehnat čokoládové štěně po čechách...

Když se na to podívám zpětně, byla tam spousta chyb. Hlavně - moje nepřipravenost. Jak na výběr štěněte, tak na příchod, výchovu, výživu a spoustu dalších věcí. Až díky tomuto fóru se mi začalo dostávat rozumu a dnes jsem si 100% jistá s tím, že pokud dalšího psa, tak s PP a rozhodně vše jinou cestou, než doposud.

Pákrát jsem se byla podívat na výstavách, závodech, zkouškách. Samozřejmě, že mě ta nádherná souhra psa a páníčka stáhla a ta touha, zkusit si to také, neopadla. Ale vím, že nemohu. Nemám psa s PP.

Nejen ta "touha" by mě donutila ke psovi s PP. Především upřednostňuji mnohem větší "záruku", nebo něco jako pojistku toho, že pejsek s PP nebude mít žádné zdravotní problémy, které by po něm mohli zanechat rodiče. U Kima jsem vůbec neviděla otce (pouze na fotografii), bylo mi řečeno, že matka má PP, ale nikdo mi je neukázal. Vždyť já ani nevěděla, jak to vypadá :o)... Do dnes mi paní majitelka žádné zdravotní výsledky u rodičů neřekla. Očekávám dysplazii a další nedokonalosti, které z mého vysněného čokoládového labradora dělají pouličního křížence, který bude mít větší pravděpodobnost problémů se zdravím, než opravdu dobře vybraný pejsek ze správného vrhu s PP....

Jak již psala Lucka (waw), že zde byli někteří, kteří chtěli svému bezpapírovému pejskovi PP navrátit - já patřila mezi ně. Bylo pro mě nepochopitelné, že matka PP má a otec údajně také, ale Kim ne. Všem na fóru jsem tvrdila, že se asi Kim narodil jako jeden z posledních a tak nedostal PP a podobně. Dnes se nad těmito "výroky" červenám a říkám si, jak jsem mohla být tak hloupě nepřipravená, když stačí tak málo...

Souhlasím se všemi, co vám zde radí, protože mají naprostou pravdu. I já pevně doufám, že své rozhodnutí ještě promyslíte. Vím sama moc dobře, proč to rozmlouvám nejen vám.

Ja se přidávám k názoru, že pejsek s PP je rozhodně lepší. Na peníze je to jedno, protože nákupní cena štěněte je jen zlomek toho, co člověk do hafana v průběhu jeho života investuje. Já sama mám pesana bez PP a protože má dysplazii tak už do něj bylo investováno tolik, že bych za to měla dvě papírová šťěňátka.

Ale nesouhlasím s názorem, že cvičení doma na zahradě na loukách a v lesích je zbytečná praxe. Někomu to třeba stačí, někdo si prostě užívá tu souhru s živou bytostí a nemusí se hned předvádět a srovnávat s ostatními. A taky není pravda, že pes bez PP nemůže dělat zkoušky ze sportovní kynologie. Jen prostě labrador na to není šlechtěn a tak nebude mít nikdy nějaké extra výsledky. Nemyslím si že by pes, který je šlechtěn a chován pro lovečinu nemůže dělat nic jiného. Může dělat cokoli, když ho páneček dobře namotivuje a ukáže mu jaká je to zábava, tak hafanovi bude uplně jedno na co ho lidé chtěli výhradně používat:)

Souhlasím s tím co napsala pysklatko.Taky jsme bez PP,viděla jsem oba rodiče,otec s PP,matka bez.Je fakt,že zatím-ťuk ťuk na dřevo nemáme žádné zdravotní problémy,po výstavách a zkouškách jsme netoužili a předvádět se to můžu i doma.Nejsem zastánce množení psů bez PP,ale nadruhou stranu když už,tak i oni chtějí žít a radovat se,ale pak už musím počítat s tím,že něco nebude podle mých představ-rasa,chování,zdraví...Mého bezpapíráčka bych nevyměnila ani za sto zlatých prasat.A vím,že ani PP nezaručí kvalitu zdraví.