Pokud se elektrický obojek použije správne, tak určitě, ale kolik lidí ho správně použije? Já jsem toho názoru, že nesprávně použitý obojek nadělá mnohem víc škody než nesprávně použitá stopovačka...
Myslim,že poměrně dost,na psovi použití elektriky pak nikdo nevidí,takže nevidí nic. Naopak vidí jen ten případ špatného používání,protože je do očí bijící. Ale stejnou škodu lze nadělat s pouhým vodítkem, resp. u citlivější povahy s pouhým lidským hlasem
S obojkem se začíná doma, nejdřív musí člověk vyzkoušet,jak pes na impulz reaguje a naučit ho,co se po něm chce - takže se začíná na nizoučkým impulsu,který je spíš brněním nebo jen jemným štípnutím (asi jako když člověk olízne baterku)- dáš impuls, pes zvedne hlavu,co to a ty ho přivoláš k sobě,pochválíš - cílem je,aby si pes vytvořil spojení - impuls=mám jít k pánečkovi. Pokud se tohle nacvičí, nehrozí ani u vyššího impulsu,že by se pes poděsil a zdrhl nebo by byl vyděšenej,protože by nevěděl,co to znamená a co se po něm chce. Teprve pak by se měl začít obojek používat v provozu, povel - reflexní oblouk - impuls (pokud se do toho ještě nevkládá tón,což my děláme)
My jsme měli problém s Cherem - od mala nechtěl poslouchat... Je prostě extrémě živej ( dneska už ne, ale sklidnění se dostavilo, až s příchodem cukrovky ).
Naučili jsme ho vše co jsme chtěli... Ale poslechne jen doma - respektive v klidu. Jakmile vyjdeme ven - absolutně přestane reagovat. Je šíleně zvědavej...
Chození na vodítku byl obrovskej problém, když selhalo všechno, tak jsem s ním začala chodit na cvičák, ale uzavřeno s tím, že tak živého a zvědavého labradora v životě neviděli.
Doporučil nám takovej ten obojek s těma ostnama ( není to ostré, je to tupé, ale pes by na to měl reagovat - začne tahat a má ho to tlačit ) - bohužel to ovšem nefunguje na našeho hafáka .
Tak nám řekl, že pak existuje elektrický obojek, ale to, že už by bylo na Labíka ostrý, neb se používají na nezvladatelné pesany a bojová plemena ...
Tak jsem to prostě vzdala...Snažili jsme se ho vždy co nejvíc unavit, na ulici holt chodí na vodítku a lítá jen v lese a prostě tam kde není provoz ...
Dávat mu elektrickej obojek mi prostě přišlo moc...I ten druhý jsme nepoužívali dlouho, protože to stejně bylo k ničemu...
Friduš, já to teda osobně nezkoušela, ale mám dvě kamarádky, co mají velice velice tahavé retrívry a jeden přestal tahat tak po novým roce, další tento měsíc - a ten zázrak co je to odnaučil se jmenuje ohlávka (pár pásků asi za 150 kč) - kdybych to neviděla na vlastní oči a neznala je, tak bych snad neuvěřila (mimochodem toho LR jsem se snažila odnaučit tahat vloni v létě - tak jak se to dělá s "normálníma" psama, ale bez efektu)
Prokůpková: Tak jsem zkoušela dát Bakovi syrové maso na kostičky a úplně stejná reakce jako u Marušky sežral by mi to i s miskou, takové nadšení a chuť k jídlu to se nevidí...
Elizabeth: Tak takové nadšení z jídla pamatuju jen u krmení vařeným masem... a pak samozřejmě u všeho co se netýká hlavního jídla ;o))
Tak to mám obrovské štěstí, protože takovéhle nadšení vidím každé krmení - ten radostný tanec, když se nese kelímek s granulema - honem k misce a zpátky, točí se dokolečka a slintá - pak s obrovským mlaskáním vymete misku, po snězení jí důkladně několikrát olíže i zvenku (myje si nádobí), pak si odkrkne, umyje přední nožičku a jde si radostně pro sušenku.
A když na ní občas zbydou odřezky masa od vaření, tak mám pocit, že jí snad radostí klepne
U nás to samé, je jim úplně jedno, co dostanou, hlavně, že se to dá jíst. Kšandy jim při přípravě žrádýlka vždy tečou fenomenální :)) Hlavně Andy se dokáže u žrádla úplně uvrtět ( i když mám pocit, že když dostane teda granule,tak vyčítavě kouká, že toho teda mohlo být víc, protože oproti tomu,jak mu přetéká miska s masem a zeleninou, je to nulanulaprd :) ) A krká taky, dobytek :D
Jj, bubliny ze slin a hlasité polykání, když se nese kelímek a tekoucí provázky a pohledy, když čeká, než to všechno do misky dostane a než k tomu bude moct jít. A krkat po jídle začala až teď v zimě, kdy jsem jí začala dávat granule do vlažné vody, předtím při suchých nic. Ale teď už zase přecházíme na suché granule, tak snad už zase bude slušná holčička.
Pokud se elektrický obojek použije správne, tak určitě, ale kolik lidí ho správně použije? Já jsem toho názoru, že nesprávně použitý obojek nadělá mnohem víc škody než nesprávně použitá stopovačka...
Eva, Baysha (* 12. 5. 2010) a Brego (* 29. 11. 2012)
Myslim,že poměrně dost,na psovi použití elektriky pak nikdo nevidí,takže nevidí nic. Naopak vidí jen ten případ špatného používání,protože je do očí bijící. Ale stejnou škodu lze nadělat s pouhým vodítkem, resp. u citlivější povahy s pouhým lidským hlasem
Jana a smečka
jasne ze zkusila. Ale jeho pouzivani je tak trosku mimo moje presvedceni, takze me by ani nenapadlo dat ho na krk nebo jinam svymu psovi.
a to se nejdriv zkousi jen tak?
Me jen zajimalo, jestli je normalni, kdyz soupnu obojek az za usi a elektrody tim padem dolu na bradu (ciste hypoteticky samozrejme).
veronika & retrívři v útulcích
Mělo by se to dávat jako normální obojek.
S obojkem se začíná doma, nejdřív musí člověk vyzkoušet,jak pes na impulz reaguje a naučit ho,co se po něm chce - takže se začíná na nizoučkým impulsu,který je spíš brněním nebo jen jemným štípnutím (asi jako když člověk olízne baterku)- dáš impuls, pes zvedne hlavu,co to a ty ho přivoláš k sobě,pochválíš - cílem je,aby si pes vytvořil spojení - impuls=mám jít k pánečkovi. Pokud se tohle nacvičí, nehrozí ani u vyššího impulsu,že by se pes poděsil a zdrhl nebo by byl vyděšenej,protože by nevěděl,co to znamená a co se po něm chce. Teprve pak by se měl začít obojek používat v provozu, povel - reflexní oblouk - impuls (pokud se do toho ještě nevkládá tón,což my děláme)
Jana a smečka
My jsme měli problém s Cherem - od mala nechtěl poslouchat... Je prostě extrémě živej ( dneska už ne, ale sklidnění se dostavilo, až s příchodem cukrovky ).
Naučili jsme ho vše co jsme chtěli... Ale poslechne jen doma - respektive v klidu. Jakmile vyjdeme ven - absolutně přestane reagovat. Je šíleně zvědavej...
Chození na vodítku byl obrovskej problém, když selhalo všechno, tak jsem s ním začala chodit na cvičák, ale uzavřeno s tím, že tak živého a zvědavého labradora v životě neviděli.
Doporučil nám takovej ten obojek s těma ostnama ( není to ostré, je to tupé, ale pes by na to měl reagovat - začne tahat a má ho to tlačit ) - bohužel to ovšem nefunguje na našeho hafáka
.
Tak nám řekl, že pak existuje elektrický obojek, ale to, že už by bylo na Labíka ostrý, neb se používají na nezvladatelné pesany a bojová plemena ...
Tak jsem to prostě vzdala...Snažili jsme se ho vždy co nejvíc unavit, na ulici holt chodí na vodítku a lítá jen v lese a prostě tam kde není provoz ...
Dávat mu elektrickej obojek mi prostě přišlo moc...I ten druhý jsme nepoužívali dlouho, protože to stejně bylo k ničemu...
Frida a Chero 5 / 2000, Praha
Friduš, já to teda osobně nezkoušela, ale mám dvě kamarádky, co mají velice velice tahavé retrívry a jeden přestal tahat tak po novým roce, další tento měsíc - a ten zázrak co je to odnaučil se jmenuje ohlávka (pár pásků asi za 150 kč) - kdybych to neviděla na vlastní oči a neznala je, tak bych snad neuvěřila (mimochodem toho LR jsem se snažila odnaučit tahat vloni v létě - tak jak se to dělá s "normálníma" psama, ale bez efektu)
Zuzka a Chandler (8.3.2008) Brno + Brno - venkov
Prokůpková: Tak jsem zkoušela dát Bakovi syrové maso na kostičky a úplně stejná reakce jako u Marušky sežral by mi to i s miskou, takové nadšení a chuť k jídlu to se nevidí...
Elizabeth: Tak takové nadšení z jídla pamatuju jen u krmení vařeným masem... a pak samozřejmě u všeho co se netýká hlavního jídla ;o))
Tak to mám obrovské štěstí, protože takovéhle nadšení vidím každé krmení - ten radostný tanec, když se nese kelímek s granulema - honem k misce a zpátky, točí se dokolečka a slintá - pak s obrovským mlaskáním vymete misku, po snězení jí důkladně několikrát olíže i zvenku (myje si nádobí), pak si odkrkne, umyje přední nožičku a jde si radostně pro sušenku.
A když na ní občas zbydou odřezky masa od vaření, tak mám pocit, že jí snad radostí klepne
Ála a Madla
U nás to samé, je jim úplně jedno, co dostanou, hlavně, že se to dá jíst. Kšandy jim při přípravě žrádýlka vždy tečou fenomenální :)) Hlavně Andy se dokáže u žrádla úplně uvrtět ( i když mám pocit, že když dostane teda granule,tak vyčítavě kouká, že toho teda mohlo být víc, protože oproti tomu,jak mu přetéká miska s masem a zeleninou, je to nulanulaprd :) ) A krká taky, dobytek :D
Andrew a Adelise Ray d´Or *20.12.2006
Jj, bubliny ze slin a hlasité polykání, když se nese kelímek a tekoucí provázky a pohledy, když čeká, než to všechno do misky dostane a než k tomu bude moct jít. A krkat po jídle začala až teď v zimě, kdy jsem jí začala dávat granule do vlažné vody, předtím při suchých nic. Ale teď už zase přecházíme na suché granule, tak snad už zase bude slušná holčička.
Ála a Madla
Děkuju za radu - jsi hodná, ale nevím jestli ho ještě ,, na stará kolena ,, trápit takovejma novotama... Bude mu deset ...
Ale chybama se člověk učí ... Je to náš první hafan a tak jsme prostě něco zanedbali... Ale je to mazel a myslím, že život nemá vůbec špatnej :)
Frida a Chero 5 / 2000, Praha
Stránky