Makousek, a nezkousela jsi nekdy klicku? Obavam se, ze pokud ji neodolas, pokud prijde sama, tak ji musi zabranit, aby ji aby vubec prisla. Pokud budes ucit postupne, tak to bude brat jako svoje misto a ty budes v klidu, zvlast az se budes muset venovat prevazne decku.
Ja bych tedka zatla zuby, at uz jde o zavirani do koupelny, do klece, nebo posilani na misto, protoze az budes mit decko doma, tak se tomu stejne nevyhnes. Ted na to mas jeste cas a relativne klid, pak uz to bude horsi.
Nemluve o tom, ze kdyz ji tedka budes utvrzovat v tom, ze je jedinacek a vynucovani pozornosti je normalni, tak pak az ji odsunes na druhou kolej, tak bude zarlit a vyvadet kraviny, jen aby sis ji vsimla. Tim chci rict, ze to delas pro jeji dobro.
Zkus ji předtím, než ji někam zavřeš, hodně utahat - nemyslím fyzicky, hlavně psychicky (učení povelů, hledání věcí,...). Baysha po cvičáku, kde cvičíme sotva hodinku, vždycky padne za vlast a půl dne o ní nevíme
Evčo Baysha má ale podle tvého podpisu necelý rok, Adélce už je 6 let, venku samozřejmě při blbnutí trénujeme i povely, ale na cvičák jsme nikdy nechodily a nevím jestli už na to není pozdě.
Ale nemyslela jsem to vůbec tak, že by cvičák byl nezbytně nutný, spíš jen jako příklad toho, že psychická aktivita je spolehlivý prostředek k utavení psa - je spousta věcí, co se dá vymyslet na zaměstnání mozkových závitů, namátkou mě napadá třeba rozlišování předmětů podle jména, prvky z dogdancingu...
Jo takhle....tak to by se vyzkoušet mohlo, to zní dobře. Jen doufám, že se pak nestane, že si Ady na psychologické hry zvykne a jakmile je třeba s mimčem trochu omezíme, budeme tam kde jsme teď. Popravdě si fakt nevím rady......vyzkoušet můžu všechno.
Markétko, pokud nechceš, aby ti to všechno přerostlo přes hlavu, tak zatni zuby, odolávej smutným očím a začni se věnovat víc sama sobě a svým záležitostem. Adélku co nejdřív tak trochu odsuň na vedlejší kolej a dej jí nekompromisně najevo, kdy budete spolu a kdy chceš dělat něco sama. Ono to jde, neměj strach, jen mít pevnou vůli a vydržet! Líp teď než ji na to zvykat až po porodu, kdy opravdu tolik času mít nebudeš, protože aspoň ze začátku budeš mít maminkovských radostí i starostí víc než dost. A pak by opravdu mohla začít nějak nepřiměřeně reagovat.
Pokud se na tebe bude Adélka sápat a dorážet, klidně ji ze sebe sundej a odkaž na místečko a do klidu. Mně tohle Dara dělá taky, zrovna před chvílí se mi drala na klín, klidně jsem ji pohladila a řekla "lehni", takže teď mi leží za židlí a pobroukává, já jí odpovídám "nojo, jasně, jseš moje holka, to víš, že jo..." a je to v pohodě.
Jinak bych jí o mimču vyprávěla, a každopádně bych si ji přikládala k bříšku, aby si na miminko postupně zvykala - ona pochopí, že se "něco" děje a přítomnost živého tvora určitě vycítí. Darča si vždycky lehala mým těhotným dcerám do klína, hlavou k břichu, pročuchávala a reagovala na pohyby - bylo to úžasné, jak postupovalo těhotenství, tak si všímala břicha víc a víc.
Tak se neboj a začni s "odvykačkou", určitě nebudeš litovat... Hlavně se snaž nelitovat teď a vydržet
Makousek, a nezkousela jsi nekdy klicku? Obavam se, ze pokud ji neodolas, pokud prijde sama, tak ji musi zabranit, aby ji aby vubec prisla. Pokud budes ucit postupne, tak to bude brat jako svoje misto a ty budes v klidu, zvlast az se budes muset venovat prevazne decku.
veronika & retrívři v útulcích
No klícku jsem nezkoušela, to by mi trhalo srdce.
Markéta, Adélka (*15. 1. 2005 +9.12. 2014) Olomouc
Ja bych tedka zatla zuby, at uz jde o zavirani do koupelny, do klece, nebo posilani na misto, protoze az budes mit decko doma, tak se tomu stejne nevyhnes. Ted na to mas jeste cas a relativne klid, pak uz to bude horsi.
veronika & retrívři v útulcích
Nemluve o tom, ze kdyz ji tedka budes utvrzovat v tom, ze je jedinacek a vynucovani pozornosti je normalni, tak pak az ji odsunes na druhou kolej, tak bude zarlit a vyvadet kraviny, jen aby sis ji vsimla. Tim chci rict, ze to delas pro jeji dobro.
veronika & retrívři v útulcích
Já vím, takže myslíte že mám prostě přitvrdit. ach jo, chudák malá.
Markéta, Adélka (*15. 1. 2005 +9.12. 2014) Olomouc
Zkus ji předtím, než ji někam zavřeš, hodně utahat - nemyslím fyzicky, hlavně psychicky (učení povelů, hledání věcí,...). Baysha po cvičáku, kde cvičíme sotva hodinku, vždycky padne za vlast a půl dne o ní nevíme
Eva, Baysha (* 12. 5. 2010) a Brego (* 29. 11. 2012)
Evčo Baysha má ale podle tvého podpisu necelý rok, Adélce už je 6 let, venku samozřejmě při blbnutí trénujeme i povely, ale na cvičák jsme nikdy nechodily a nevím jestli už na to není pozdě.
Markéta, Adélka (*15. 1. 2005 +9.12. 2014) Olomouc
Na cvičák není nkdy pozdě
Ale nemyslela jsem to vůbec tak, že by cvičák byl nezbytně nutný, spíš jen jako příklad toho, že psychická aktivita je spolehlivý prostředek k utavení psa - je spousta věcí, co se dá vymyslet na zaměstnání mozkových závitů, namátkou mě napadá třeba rozlišování předmětů podle jména, prvky z dogdancingu...
Eva, Baysha (* 12. 5. 2010) a Brego (* 29. 11. 2012)
Jo takhle....tak to by se vyzkoušet mohlo, to zní dobře. Jen doufám, že se pak nestane, že si Ady na psychologické hry zvykne a jakmile je třeba s mimčem trochu omezíme, budeme tam kde jsme teď. Popravdě si fakt nevím rady......vyzkoušet můžu všechno.
Markéta, Adélka (*15. 1. 2005 +9.12. 2014) Olomouc
Markétko, pokud nechceš, aby ti to všechno přerostlo přes hlavu, tak zatni zuby, odolávej smutným očím a začni se věnovat víc sama sobě a svým záležitostem. Adélku co nejdřív tak trochu odsuň na vedlejší kolej a dej jí nekompromisně najevo, kdy budete spolu a kdy chceš dělat něco sama. Ono to jde, neměj strach, jen mít pevnou vůli a vydržet! Líp teď než ji na to zvykat až po porodu, kdy opravdu tolik času mít nebudeš, protože aspoň ze začátku budeš mít maminkovských radostí i starostí víc než dost. A pak by opravdu mohla začít nějak nepřiměřeně reagovat.
Pokud se na tebe bude Adélka sápat a dorážet, klidně ji ze sebe sundej a odkaž na místečko a do klidu. Mně tohle Dara dělá taky, zrovna před chvílí se mi drala na klín, klidně jsem ji pohladila a řekla "lehni", takže teď mi leží za židlí a pobroukává, já jí odpovídám "nojo, jasně, jseš moje holka, to víš, že jo..." a je to v pohodě.
Jinak bych jí o mimču vyprávěla, a každopádně bych si ji přikládala k bříšku, aby si na miminko postupně zvykala - ona pochopí, že se "něco" děje a přítomnost živého tvora určitě vycítí. Darča si vždycky lehala mým těhotným dcerám do klína, hlavou k břichu, pročuchávala a reagovala na pohyby - bylo to úžasné, jak postupovalo těhotenství, tak si všímala břicha víc a víc.
Tak se neboj a začni s "odvykačkou", určitě nebudeš litovat... Hlavně se snaž nelitovat teď a vydržet
Lída + Rita (*1.4. 2013)
Stránky