V první řadě přestaňte hledat chybu v ní a raději přemýšlejte, proč to dělá. Pes se chová podle svých instinktů a snaží se nějak zorientovat v tom guláši, co mu v hlavě svým jednáním děláme my lidé. Pes je smečkové zvíře, štěně které vyžene smečka je v přírodě odsouzeno k smrti, proto se bude snažit všemi silami dostat zpátky. Pokud od Vás štěně utíká, bude něco v nepořádku ve vašem vztahu, dost možná vás nepovažuje za svého pána, což pro psa je totéž co vůdce smečky. Tresty určitě nepomohou, naopak, je to o vzájemném porozumění, respektu a důvěře. Silný vůdce smečky je pro její členy zárukou pořádku, bezpečí a plného žaludku, sociální vztahy jsou pro psy velmi důležité a jejich udržování věnují velkou pozornost. Sebevětší zahrada nemůže vynahradit pocit opuštěnosti. Zkuste si přečíst nějakou knížku o chování psů (Eberhard Trumler, Konrád Lorenz, John Fisher), tohle opravdu nejde napsat krátce. Určitě bych zvážila, jestli fenku opravdu nemůžete vzít k sobě do domu, možná by se tím hodně vyřešilo.
Tady čtu jak vám Labrador jde za vámi.Nevím jestli je to tím,že je Sáře 8 měsíců ale nám táhne a není snadné jí udržet.Rad jsem již dostal spousty ale zatím nezabraly.Jsou názory,že u tohoto plemene se najdou nezvldatelní jedinci tak asi jeden ekzemlář máme doma.Někdo trvdí počkej do dvou let ona se zklidní.Rozkousala a zničila co se jen dalo ale stejně je to naše Sára i když temperamentní a svá.Kdyby někdo znal recept jak jí donutit k poslušnosti moc by nám tím pomohl.Ještě bych se chtěl zepta do kolika stupňů myslím mínus může být přes noc venku?Dnes byli -3 stupňě a ráno kňučela ale nevím jestli zimou a nebo tam jen nechtěla býti sama.
Myslím, že problém je stejně jako v předchozích případech úplně jinde. Začněte tím, že přestanete hledat chybu ve psovi, je to vážně nefér. Jsou názory... to vám řekl kdo? Nezvládnutelné osmiměsíční štěně, tomu nevěřím. Znám štěňata, která majitel neumí naučit, jak se mají správně chovat - říkám naučit, ne DONUTIT, na to slovo zapomeňte. Znám štěňata, která jančí z nedostatku pohybu, zlobí z nudy a nedostatku pozornosti. Už to, že se ptáte do jakých mrazů vydrží sama přes noc na zahradě..... chudák štěně.
Jestli chcete mít labroše jako prima kamaráda pro společné chvíle, který bude s vámi komunikovat a snažit se spolupracovat, začněte tím, že si vybudujete povný vztah založený na důvěře. Vezměte ji dovnitř k sobě, ne jen až bude 20 pod nulou. Na zahradu pak jděte s ní a tam jí učte, ve známém prostředí, kde ji nic dalšího nerozptyluje. Chce to spoustu pamlsků, trpělivosti a pozivní naladění. Ona musí pochopit, co po ní chcete. Považujeme se za pány tvorstva a přitom chceme na psovi, aby on pochopil, co na něj ječíme svou pro něj naprosto nic neříkající řečí. Mezi tím křikem se s ním občas smýkne sem, pak zase zpátky a když to hned nechápe, je hloupý, nezvladatelný, nevychovaný. Že si nelichotivé přídomky zaslouží možná úplně někdo jiný si jaksi nepřipouštíme. Vy se musíte naučit, jak s pejsem komunikovat aby vám rozuměl, aby chápal, co po něm chcete a mohl to splnit. Umí fenka sedni, ke mně? Nejdřív je dobré upoutat pozornost, známým povelem, hračkou, pamlskem. Začít známou věcí, odměnit. Když sedí u nohy, na vodítku, můžete vykročit. Vodítko nesmí být trvalé napnuté, tak pejsek dojde k závěru, že tak to má být. Vždy když vyrazí před vás, zahnete směrem doprava, takže se pejsek ocitne za vámi. Hlavně v klidu a trpělivě, ona na to přijde. Zpočátku chvalte a odměňujte i jen dva tři správné kroky. Tohle se obvykle cvičí s mnohem mladším štěnětem, ale vám nezbývá nic jiného, než se vrátit na začátek. Teprve až bude chodit bez tahání u nohy po zahradě, zkuste to venku. Doporučuji nechat štěně napřed pořádně vylítat na volno, pak teprve zklidnit, upoutat pozornost a zkusit pár kroků. Zpočátku opravdu pár. Čím živější štěně, tím kratší dobu udrží pozornost a cviky poslušnosti jsou pro něj obtížnější. Každý pokrok chválit, odměňovat. Labradoři cvičí rádi a ochotně a právě z těch nejživějších jsou nejlepší pracovní psi. Pokud pejsek něco nedělá jak si vy představujete, přemýšlejte, co asi děláte špatně vy, jak lépe by jste mu to mohli vysvětlit. To je ten recept, i když možná ne ten, co jste chtěli slyšet - dá to totiž hodně práce na sobě samém. Zkuste to, stojí to za to.
Moc díky měli jsme před Sárou německýho ovčáka a s ním nebyla skoro žádná práce,prostě to bylo v něm,a když nám po 13 letech odešel už jsme ani tak velkého psa ani nechtěli.Pak se nám zalíbyla Sára a ještě nám,každý říkal to je ideální k vnoučatům je to hodný a nekousne dobře se to učí.Máte pravdu chodím s ní 3x denně malé náznaky tam jsou ale asi to moc srovnávám s Akimem.Vy máte pejska doma?Myslíte si,že to .že nám snědla celý plot,že tím dává najevo,že chce býti s námi i přes noc doma?
To ničení plotu může být ze stresu z odloučení, nebo ještě spíš z nudy (to znám moc dobře, taky mám jednu likvidátorku doma - jakmile se začne nudit, vždycky to něco odnese). Chodíte ven třikrát denně - na jak dlouho a co na procházkách děláte? Jak velkou část dne se jí někdo věnuje a není jen "odložená" na zahradě? Labrador potřebuje zaměstnat nejen nohy, ale hlavně hlavu, unavit psychicky. A navíc cvičením a učením nových povelů se báječně buduje vztah pánečka se psem - proč by utíkala a hledala si vlastní zábavu, když musí sledovat, co za zajímavou hračku nebo aport páneček vytahuje z tašky a co si pro ni zase vymyslí za skvělou hru!
Německý ovčák je (aspoň ti, co znám) povahově dost jiný než labrador a učí se trochu jiným způsobem. Takže to, co fungovalo na něj, nemusí na Sáru fungovat - to ale neznamená, že je chyba v ní. Jak říká jeden můj známý: "Chybu hledej vždycky na tom konci vodítka, kde není karabina".
Co vím, tak všichni tu mají psy doma (často i v posteli). Labradoři jsou hodně vázaní na "své" lidi a vyloučením ze smečky trpí - obzvlášť štěně.
Ano, mám své labradory doma, mají pelíšek vedle mé postele. Stejně tak všichni moji známí. Labrador je opravdu jiná povaha než ovčák, na hlídání se nehodí, nejdůležitější je pro něj být co nejvíc svému pánovi na blízku. Právě kvůli této povaze si je většina lidí pořizuje - aby měli psího kámoše, který bude většinu času trávit s nimi. Pes je zvíře se silnými sociálními vazbami a rodinným životem, stejně jako člověk a vysocí primáti. Je pro něj přirozené žít ve smečce (jeho smečka jsou jeho lidé), ne osamoceně. Vlk, kterého smečka z nějakého důvodu vyžene, brzy uhyne - ne hladem, ale stresem. Psi se za ty roky domestikace adaptovali a jsou schopni od nás lidí snést a vydržet ledacos a ještě nám to odpustit, ale neznamená to, že jsou v pohodě a šťastní. Není mi dobře, když vidím u sousedů pejska, který celý den trpělivě čeká u branky, až se vrátí z práce a oni ho pak krátce pohladí a zase mu zaklapnou dveře před čumákem. Velmi se přimlouvám, aby jste zkusili vzít své štěně k sobě. Možná budete časem překvapeni, jak krásný vztah je možné se zvířetem navázat, kolika slovům a gestům bude skvěle rozumět, jak dokáže komunikovat.
Každý pejsek je jiný, vy jste měli štěstí na skvělého ovčáka, ale labradoři se opravdu učí jinak a štěně nikdy nebude tak poslušné jako dospělý pes. On člověk totiž někdy trochu zapomíná, jak to bylo na začátku. Já mám dvě feny, jednu naprosto vzornou osmiletou, ta by měla mít svatozář. No a pak rok a půl staré štěně, lumpici a raracha k pohledání. No a moje maminka pořád tvrdí, že Bailinka nikdy takhle nezlobila, nikdy bez povelu nevlezla do silnice, šla sama u nohy..... Ale kdeže, zamlada byla taky pěkné šídlo, možná ještě temperamentnější než její povedená dceruška.
Jsem přesvědčená, že vaše štěně je úplně normální čiperná holka a při troše trpělivosti bude jednou stejně vzorná jako váš první pejsek. Chce to trpělivost, laskavost. Labradoři se učí pozitivně, to jest nastrojit to tak, aby se pejsek zachoval správně a mohl být odměněn. Tak jsou pokroky daleko největší. Drilování a tvrdost většinou nemá kýžený efekt, zvíře je spíš zmatené. Základ je klid, trpělivost a chválit. Aportuje? Jestli ano, využijte toho! I aport a hra může být odměna. Ať hledá schované hračky, nosí vám různé předměty, zaměstnejte jí hlavu, to je základ. Tím vším se učí komunikovat, dávat pozor, co vy budete chtít a co zase vymyslíte. Pán by měl být osoba, které chce být pejsek co nejvíc nablízku, protože je to pro něj zábavné a příjemné. Pes uvažuje úplně jednoduše, není v tom žádný trik a složitost. Je to hodně podobné jako s malými dětmi. Určitá pravidla se musí dodržovat, ale jinak je vždy lepší zlobící dítko nalákat na činnost. která ho zaujme (pojď, budeme si kreslit, hrát člověče nezlob se,... ), než na něj křičet a trestat ho, nebo dokonce zavírat na samotku. Jasně, někdy je třeba i na dítě zvýšit hlas a dát najevo, že pohár přetekl, ale většinou převažuje pozitivní přístup. No a se štěnětem je to zrovna tak. Zlobivce zaměstnat, zabavit a unavit.
Moc děkuji za rady Akim ovčák byl už od štěněte jiný a možná i proto jsem tak překvapen jaký to šídlo máme doma.Chodím se Sárou jak jen mi vyjde čas.Nejdříve ji nechám proběhnout před domem máme velké pole kde se nemusím bát ji pustit na volno.Tosi běhá asi 30minut,potom ji dám voďák a dostává jednoduché povely,jako sedni,kemně,k noze.Dnes jsem začal zkoušet vaší radu ohledně toho jak mi stále táhne a nepovolí.Ujdem asi tři metry jde volně a najednou střela jak z kanonu.Zkouším tedy dva metry zastavím ji a pochválím a dám piškot.Teď jsme se vrátili a jak na ní koukám tak začala barvit budu muset zajet pro kalhotky a bude s námi doma.Víte ona s námi doma byla ale ta spoušť když jsme se vrátili domů z práce to se nedá popsat,prostě kam dostala to zničila.měli jsme doma kočku,když Akim umřel tak nám ji dali děti.Nejdřív ji sežrala takovou tu tyč kde kočka spala a potom jsme museli i kočku dát ven.Ta nám teď denně bubnuje na okno a snaží se dostat domů.Já jsem se stále zajímal proč po mě tak skáče a ona se bude hárat no to u akima nebylo,prostě po nás skáče a i když se jí snažím i přísným hlasem nesmíš tak má ze mně pr...,snad se tak chová že barví?Ještě bych se chtěl zeptat na aport ona ráda ale problém je u nás že nevydží nic všechno rozkouše.Koupili jsme jí tolik hraček,že snad ani pitbul by je tak neroztrhal ale ona na to má asi nějaký grif prostě nic nevydrží.Včera jsem vzal létající talíř a hodil jsem jen dvakrát a byl na čtyři kusy.Balonky to samé.Zajedu koupit ty kalhotky tak koupím míček ale bude muset být asi z betonu ten snad dva hody vydrží.Mohu se zeptat i když vím ,že je to různé,kdy jste začali u fenky pozorovat takové to zklidnění?Ráno jsem potkal bývalého kolegu má dva labouše a on mi řekl hele fenka byla klidná od dvou let ale pes až kolem šestého roku.Jaký je váš názor na kastraci?Moc děkuji za rady nezlobte se že tak otravuji.Pozdravujte Bailinku od Sáry a držte nám pěsti.
Dobrý den dnes jsem konečně koupil balonek,který asi vydrží ty předešlé všechny rozkousala.Aporuje i balonek donese jenom teď musím dávat pozor na psy začala nám barvit ale jinak už jsou vidět první pokroky.Sbalonkem jí to baví asi půl hodiny a potom jdem s pole na silnici před domem tam jí nic neruší a zkoušíme povely.Každý den je jiný někdy jí to jde a někdy prostě zlobí.Sára byla taky s námi doma do půl roku ale ta spoušť,když jsme se vrátili domů,prostě kam dostala to lehlo.Vím,že ovčák je jiný ten ani domů nechtěl ale Sára je určitě štastnější s námi ale při jejím tempramentu,když nejsme doma by brzo z bytu moc nezbylo.Děkuji,že jste se ozvala.JInak odložená na zahradě je právě,když jsme v práci.
To jsme si špatně rozumněli, já to pochopila tak, že fenka je venku pořád. Takových pejsků je mi vždycky líto. Pokud je na zahradě jen když jste v práci, a když jste doma, může být s vámi, je to ideální. Aportovací cvičení je skvělé, hodně náročné na soustředění je, když pejsek jde pro hozený aport až na povel, když si musí zapamatovat víc aportů hozených různým směrem, nebo když po hození aportu kousek popojdete a pak teprve pošlete. Oblíbené je i hledání schovaných aportů. Pejsek se musí soustředit, cvičí hlavu, učí se dávat pozor na vás a vůbec spolupracovat. Psycická zátěž pejska unaví mnohem víc než fyzická, takže po takovém cvičení (pro něj je to spíš hra) spolehlivě lehne. Držím palce, určitě to zvládnete, myslím jste na dobré cestě. Zkušení chovatelé říkají: hodné štěně je nemocné štěně, tak to berte jako pozitivum. Labrador je lovecký pes, to si hodně lidí neuvědomuje, proto ten temperament. Na honu musí intanzivně pracovat několik hodin, takže nic pro gaučového povaleče. Moje starší fenka se zklidnila tak kolem tří let, ale tak od dvou už měla velmi spolehlivou poslušnost, takže její temperament nečinil žádné problémy, naopak se naučila dávat všechnu energii do práce a byla opravdu skvělá. Mladší Tině je rok a půl, zdaleka bych ji nenazvala klidnou, ale vyřádí se na procházkách a cvičení, když potřebuji poslechne (většinou), takže celkem bez problémů. Ničení je u temperamentnějších štěňat labradorů častý problém, pomáhá zase jen zaměstnat, unavit. Nemáte možnost obrátit se ve svém okolí na někoho, kdo má s výcvikem labradorů zkušenosti a ukázal by vám, jak na to? Přeci jen jednou vidět.... Od koho ji máte, nepomohl by chovatel?
Děkuji už jsem chovateli psal jaká jsou ostatní štěňata ale odpověď už nedošla.Chci zeptat Sára se nám hárá a jak si to všude značkuje mám obavu aby nějaký zatoulaný pes jí neucítil.Na pole zatím s ní jdu a házím aport jen nevím,kdyby se nějaký nezvaný nápadník k nám zatoulal jestli by mě poslechla a neběžela s ním.Někdo říká,že v prvním týdnu to ještě není tak cítit ale tomu nerozumím jenom nechci aby se teď když se hárá se nemohla proběhnout.A s tím aportem .Jakmile vidí míček tak jí mám v obličeji to je jak rarach.Ale za to mi ho donese,tedy když po cestě nepotká myš.Ona je totiž loví.Jakmile ucítí myš tak povely jdou stranou nevidí a neslyší.Prosím ještě o jednu radu .Akim jsem naučil lehni tak,že jsem mu dal sedni pomalu táhnul vodítkem k zemi na konci vodítka byl piškot a on se to naučil za chvíli.Sáru se snažím podobně dokonce jí lehce tlačím na záda a nic.Kouká dává pac a asi neví co chci.Vím,že teď příjde ta chyba je opět v páníčkovi ale proto denně když mám s ní první procházku za sebou usedám k pc a hledám rady a hned to jdu s tou čerticí zkoušet tak se nezlobte,že tak otravuji ale Akouš byl asi opravdu talent.
V první řadě přestaňte hledat chybu v ní a raději přemýšlejte, proč to dělá. Pes se chová podle svých instinktů a snaží se nějak zorientovat v tom guláši, co mu v hlavě svým jednáním děláme my lidé. Pes je smečkové zvíře, štěně které vyžene smečka je v přírodě odsouzeno k smrti, proto se bude snažit všemi silami dostat zpátky. Pokud od Vás štěně utíká, bude něco v nepořádku ve vašem vztahu, dost možná vás nepovažuje za svého pána, což pro psa je totéž co vůdce smečky. Tresty určitě nepomohou, naopak, je to o vzájemném porozumění, respektu a důvěře. Silný vůdce smečky je pro její členy zárukou pořádku, bezpečí a plného žaludku, sociální vztahy jsou pro psy velmi důležité a jejich udržování věnují velkou pozornost. Sebevětší zahrada nemůže vynahradit pocit opuštěnosti. Zkuste si přečíst nějakou knížku o chování psů (Eberhard Trumler, Konrád Lorenz, John Fisher), tohle opravdu nejde napsat krátce. Určitě bych zvážila, jestli fenku opravdu nemůžete vzít k sobě do domu, možná by se tím hodně vyřešilo.
Tady čtu jak vám Labrador jde za vámi.Nevím jestli je to tím,že je Sáře 8 měsíců ale nám táhne a není snadné jí udržet.Rad jsem již dostal spousty ale zatím nezabraly.Jsou názory,že u tohoto plemene se najdou nezvldatelní jedinci tak asi jeden ekzemlář máme doma.Někdo trvdí počkej do dvou let ona se zklidní.Rozkousala a zničila co se jen dalo ale stejně je to naše Sára i když temperamentní a svá.Kdyby někdo znal recept jak jí donutit k poslušnosti moc by nám tím pomohl.Ještě bych se chtěl zepta do kolika stupňů myslím mínus může být přes noc venku?Dnes byli -3 stupňě a ráno kňučela ale nevím jestli zimou a nebo tam jen nechtěla býti sama.
Myslím, že problém je stejně jako v předchozích případech úplně jinde. Začněte tím, že přestanete hledat chybu ve psovi, je to vážně nefér. Jsou názory... to vám řekl kdo? Nezvládnutelné osmiměsíční štěně, tomu nevěřím. Znám štěňata, která majitel neumí naučit, jak se mají správně chovat - říkám naučit, ne DONUTIT, na to slovo zapomeňte. Znám štěňata, která jančí z nedostatku pohybu, zlobí z nudy a nedostatku pozornosti. Už to, že se ptáte do jakých mrazů vydrží sama přes noc na zahradě..... chudák štěně.
Jestli chcete mít labroše jako prima kamaráda pro společné chvíle, který bude s vámi komunikovat a snažit se spolupracovat, začněte tím, že si vybudujete povný vztah založený na důvěře. Vezměte ji dovnitř k sobě, ne jen až bude 20 pod nulou. Na zahradu pak jděte s ní a tam jí učte, ve známém prostředí, kde ji nic dalšího nerozptyluje. Chce to spoustu pamlsků, trpělivosti a pozivní naladění. Ona musí pochopit, co po ní chcete. Považujeme se za pány tvorstva a přitom chceme na psovi, aby on pochopil, co na něj ječíme svou pro něj naprosto nic neříkající řečí. Mezi tím křikem se s ním občas smýkne sem, pak zase zpátky a když to hned nechápe, je hloupý, nezvladatelný, nevychovaný. Že si nelichotivé přídomky zaslouží možná úplně někdo jiný si jaksi nepřipouštíme. Vy se musíte naučit, jak s pejsem komunikovat aby vám rozuměl, aby chápal, co po něm chcete a mohl to splnit. Umí fenka sedni, ke mně? Nejdřív je dobré upoutat pozornost, známým povelem, hračkou, pamlskem. Začít známou věcí, odměnit. Když sedí u nohy, na vodítku, můžete vykročit. Vodítko nesmí být trvalé napnuté, tak pejsek dojde k závěru, že tak to má být. Vždy když vyrazí před vás, zahnete směrem doprava, takže se pejsek ocitne za vámi. Hlavně v klidu a trpělivě, ona na to přijde. Zpočátku chvalte a odměňujte i jen dva tři správné kroky. Tohle se obvykle cvičí s mnohem mladším štěnětem, ale vám nezbývá nic jiného, než se vrátit na začátek. Teprve až bude chodit bez tahání u nohy po zahradě, zkuste to venku. Doporučuji nechat štěně napřed pořádně vylítat na volno, pak teprve zklidnit, upoutat pozornost a zkusit pár kroků. Zpočátku opravdu pár. Čím živější štěně, tím kratší dobu udrží pozornost a cviky poslušnosti jsou pro něj obtížnější. Každý pokrok chválit, odměňovat. Labradoři cvičí rádi a ochotně a právě z těch nejživějších jsou nejlepší pracovní psi. Pokud pejsek něco nedělá jak si vy představujete, přemýšlejte, co asi děláte špatně vy, jak lépe by jste mu to mohli vysvětlit. To je ten recept, i když možná ne ten, co jste chtěli slyšet - dá to totiž hodně práce na sobě samém. Zkuste to, stojí to za to.
Moc díky měli jsme před Sárou německýho ovčáka a s ním nebyla skoro žádná práce,prostě to bylo v něm,a když nám po 13 letech odešel už jsme ani tak velkého psa ani nechtěli.Pak se nám zalíbyla Sára a ještě nám,každý říkal to je ideální k vnoučatům je to hodný a nekousne dobře se to učí.Máte pravdu chodím s ní 3x denně malé náznaky tam jsou ale asi to moc srovnávám s Akimem.Vy máte pejska doma?Myslíte si,že to .že nám snědla celý plot,že tím dává najevo,že chce býti s námi i přes noc doma?
To ničení plotu může být ze stresu z odloučení, nebo ještě spíš z nudy (to znám moc dobře, taky mám jednu likvidátorku doma - jakmile se začne nudit, vždycky to něco odnese). Chodíte ven třikrát denně - na jak dlouho a co na procházkách děláte? Jak velkou část dne se jí někdo věnuje a není jen "odložená" na zahradě? Labrador potřebuje zaměstnat nejen nohy, ale hlavně hlavu, unavit psychicky. A navíc cvičením a učením nových povelů se báječně buduje vztah pánečka se psem - proč by utíkala a hledala si vlastní zábavu, když musí sledovat, co za zajímavou hračku nebo aport páneček vytahuje z tašky a co si pro ni zase vymyslí za skvělou hru!
Německý ovčák je (aspoň ti, co znám) povahově dost jiný než labrador a učí se trochu jiným způsobem. Takže to, co fungovalo na něj, nemusí na Sáru fungovat - to ale neznamená, že je chyba v ní. Jak říká jeden můj známý: "Chybu hledej vždycky na tom konci vodítka, kde není karabina".
Co vím, tak všichni tu mají psy doma (často i v posteli
). Labradoři jsou hodně vázaní na "své" lidi a vyloučením ze smečky trpí - obzvlášť štěně.
Eva, Baysha (* 12. 5. 2010) a Brego (* 29. 11. 2012)
Ano, mám své labradory doma, mají pelíšek vedle mé postele. Stejně tak všichni moji známí. Labrador je opravdu jiná povaha než ovčák, na hlídání se nehodí, nejdůležitější je pro něj být co nejvíc svému pánovi na blízku. Právě kvůli této povaze si je většina lidí pořizuje - aby měli psího kámoše, který bude většinu času trávit s nimi. Pes je zvíře se silnými sociálními vazbami a rodinným životem, stejně jako člověk a vysocí primáti. Je pro něj přirozené žít ve smečce (jeho smečka jsou jeho lidé), ne osamoceně. Vlk, kterého smečka z nějakého důvodu vyžene, brzy uhyne - ne hladem, ale stresem. Psi se za ty roky domestikace adaptovali a jsou schopni od nás lidí snést a vydržet ledacos a ještě nám to odpustit, ale neznamená to, že jsou v pohodě a šťastní. Není mi dobře, když vidím u sousedů pejska, který celý den trpělivě čeká u branky, až se vrátí z práce a oni ho pak krátce pohladí a zase mu zaklapnou dveře před čumákem. Velmi se přimlouvám, aby jste zkusili vzít své štěně k sobě. Možná budete časem překvapeni, jak krásný vztah je možné se zvířetem navázat, kolika slovům a gestům bude skvěle rozumět, jak dokáže komunikovat.
Každý pejsek je jiný, vy jste měli štěstí na skvělého ovčáka, ale labradoři se opravdu učí jinak a štěně nikdy nebude tak poslušné jako dospělý pes. On člověk totiž někdy trochu zapomíná, jak to bylo na začátku. Já mám dvě feny, jednu naprosto vzornou osmiletou, ta by měla mít svatozář. No a pak rok a půl staré štěně, lumpici a raracha k pohledání. No a moje maminka pořád tvrdí, že Bailinka nikdy takhle nezlobila, nikdy bez povelu nevlezla do silnice, šla sama u nohy..... Ale kdeže, zamlada byla taky pěkné šídlo, možná ještě temperamentnější než její povedená dceruška.
Jsem přesvědčená, že vaše štěně je úplně normální čiperná holka a při troše trpělivosti bude jednou stejně vzorná jako váš první pejsek. Chce to trpělivost, laskavost. Labradoři se učí pozitivně, to jest nastrojit to tak, aby se pejsek zachoval správně a mohl být odměněn. Tak jsou pokroky daleko největší. Drilování a tvrdost většinou nemá kýžený efekt, zvíře je spíš zmatené. Základ je klid, trpělivost a chválit. Aportuje? Jestli ano, využijte toho! I aport a hra může být odměna. Ať hledá schované hračky, nosí vám různé předměty, zaměstnejte jí hlavu, to je základ. Tím vším se učí komunikovat, dávat pozor, co vy budete chtít a co zase vymyslíte. Pán by měl být osoba, které chce být pejsek co nejvíc nablízku, protože je to pro něj zábavné a příjemné. Pes uvažuje úplně jednoduše, není v tom žádný trik a složitost. Je to hodně podobné jako s malými dětmi. Určitá pravidla se musí dodržovat, ale jinak je vždy lepší zlobící dítko nalákat na činnost. která ho zaujme (pojď, budeme si kreslit, hrát člověče nezlob se,... ), než na něj křičet a trestat ho, nebo dokonce zavírat na samotku. Jasně, někdy je třeba i na dítě zvýšit hlas a dát najevo, že pohár přetekl, ale většinou převažuje pozitivní přístup. No a se štěnětem je to zrovna tak. Zlobivce zaměstnat, zabavit a unavit.
Moc děkuji za rady Akim ovčák byl už od štěněte jiný a možná i proto jsem tak překvapen jaký to šídlo máme doma.Chodím se Sárou jak jen mi vyjde čas.Nejdříve ji nechám proběhnout před domem máme velké pole kde se nemusím bát ji pustit na volno.Tosi běhá asi 30minut,potom ji dám voďák a dostává jednoduché povely,jako sedni,kemně,k noze.Dnes jsem začal zkoušet vaší radu ohledně toho jak mi stále táhne a nepovolí.Ujdem asi tři metry jde volně a najednou střela jak z kanonu.Zkouším tedy dva metry zastavím ji a pochválím a dám piškot.Teď jsme se vrátili a jak na ní koukám tak začala barvit budu muset zajet pro kalhotky a bude s námi doma.Víte ona s námi doma byla ale ta spoušť když jsme se vrátili domů z práce to se nedá popsat,prostě kam dostala to zničila.měli jsme doma kočku,když Akim umřel tak nám ji dali děti.Nejdřív ji sežrala takovou tu tyč kde kočka spala a potom jsme museli i kočku dát ven.Ta nám teď denně bubnuje na okno a snaží se dostat domů.Já jsem se stále zajímal proč po mě tak skáče a ona se bude hárat no to u akima nebylo,prostě po nás skáče a i když se jí snažím i přísným hlasem nesmíš tak má ze mně pr...,snad se tak chová že barví?Ještě bych se chtěl zeptat na aport ona ráda ale problém je u nás že nevydží nic všechno rozkouše.Koupili jsme jí tolik hraček,že snad ani pitbul by je tak neroztrhal ale ona na to má asi nějaký grif prostě nic nevydrží.Včera jsem vzal létající talíř a hodil jsem jen dvakrát a byl na čtyři kusy.Balonky to samé.Zajedu koupit ty kalhotky tak koupím míček ale bude muset být asi z betonu ten snad dva hody vydrží.Mohu se zeptat i když vím ,že je to různé,kdy jste začali u fenky pozorovat takové to zklidnění?Ráno jsem potkal bývalého kolegu má dva labouše a on mi řekl hele fenka byla klidná od dvou let ale pes až kolem šestého roku.Jaký je váš názor na kastraci?Moc děkuji za rady nezlobte se že tak otravuji.Pozdravujte Bailinku od Sáry a držte nám pěsti.
Dobrý den dnes jsem konečně koupil balonek,který asi vydrží ty předešlé všechny rozkousala.Aporuje i balonek donese jenom teď musím dávat pozor na psy začala nám barvit ale jinak už jsou vidět první pokroky.Sbalonkem jí to baví asi půl hodiny a potom jdem s pole na silnici před domem tam jí nic neruší a zkoušíme povely.Každý den je jiný někdy jí to jde a někdy prostě zlobí.Sára byla taky s námi doma do půl roku ale ta spoušť,když jsme se vrátili domů,prostě kam dostala to lehlo.Vím,že ovčák je jiný ten ani domů nechtěl ale Sára je určitě štastnější s námi ale při jejím tempramentu,když nejsme doma by brzo z bytu moc nezbylo.Děkuji,že jste se ozvala.JInak odložená na zahradě je právě,když jsme v práci.
To jsme si špatně rozumněli, já to pochopila tak, že fenka je venku pořád. Takových pejsků je mi vždycky líto. Pokud je na zahradě jen když jste v práci, a když jste doma, může být s vámi, je to ideální. Aportovací cvičení je skvělé, hodně náročné na soustředění je, když pejsek jde pro hozený aport až na povel, když si musí zapamatovat víc aportů hozených různým směrem, nebo když po hození aportu kousek popojdete a pak teprve pošlete. Oblíbené je i hledání schovaných aportů. Pejsek se musí soustředit, cvičí hlavu, učí se dávat pozor na vás a vůbec spolupracovat. Psycická zátěž pejska unaví mnohem víc než fyzická, takže po takovém cvičení (pro něj je to spíš hra) spolehlivě lehne. Držím palce, určitě to zvládnete, myslím jste na dobré cestě. Zkušení chovatelé říkají: hodné štěně je nemocné štěně, tak to berte jako pozitivum. Labrador je lovecký pes, to si hodně lidí neuvědomuje, proto ten temperament. Na honu musí intanzivně pracovat několik hodin, takže nic pro gaučového povaleče. Moje starší fenka se zklidnila tak kolem tří let, ale tak od dvou už měla velmi spolehlivou poslušnost, takže její temperament nečinil žádné problémy, naopak se naučila dávat všechnu energii do práce a byla opravdu skvělá. Mladší Tině je rok a půl, zdaleka bych ji nenazvala klidnou, ale vyřádí se na procházkách a cvičení, když potřebuji poslechne (většinou), takže celkem bez problémů. Ničení je u temperamentnějších štěňat labradorů častý problém, pomáhá zase jen zaměstnat, unavit. Nemáte možnost obrátit se ve svém okolí na někoho, kdo má s výcvikem labradorů zkušenosti a ukázal by vám, jak na to? Přeci jen jednou vidět.... Od koho ji máte, nepomohl by chovatel?
Děkuji už jsem chovateli psal jaká jsou ostatní štěňata ale odpověď už nedošla.Chci zeptat Sára se nám hárá a jak si to všude značkuje mám obavu aby nějaký zatoulaný pes jí neucítil.Na pole zatím s ní jdu a házím aport jen nevím,kdyby se nějaký nezvaný nápadník k nám zatoulal jestli by mě poslechla a neběžela s ním.Někdo říká,že v prvním týdnu to ještě není tak cítit ale tomu nerozumím jenom nechci aby se teď když se hárá se nemohla proběhnout.A s tím aportem .Jakmile vidí míček tak jí mám v obličeji to je jak rarach.Ale za to mi ho donese,tedy když po cestě nepotká myš.Ona je totiž loví.Jakmile ucítí myš tak povely jdou stranou nevidí a neslyší.Prosím ještě o jednu radu .Akim jsem naučil lehni tak,že jsem mu dal sedni pomalu táhnul vodítkem k zemi na konci vodítka byl piškot a on se to naučil za chvíli.Sáru se snažím podobně dokonce jí lehce tlačím na záda a nic.Kouká dává pac a asi neví co chci.Vím,že teď příjde ta chyba je opět v páníčkovi ale proto denně když mám s ní první procházku za sebou usedám k pc a hledám rady a hned to jdu s tou čerticí zkoušet tak se nezlobte,že tak otravuji ale Akouš byl asi opravdu talent.
Stránky