Když jsme si přivezli Sindy probrečela celý týden, i ze spaní hodně plakala.Rvalo mi to srdce. Věnovali jsme se jí pořád a stejně plakala. Akina neplakala vůbec, vzala Sindynu jako svojí mámu, lehla si k ní a tulila se. Divila jsem se, že i Sindynka jí vzala jako svoje štěně, o které se musí postarat. Dokonce jí i čistila a pečovala o ní. Neplakala ani jednou.
Nám taky Sanynka brečela v noci víc než týden, i když měla plachtu navoňanou o mamy a sourozenců, dokonce i budík měla v pelíšku aby ji to uklidňovalo, nic nepomohlo, jen když sme byli s ní, celou noc probrečela a ve dne spinkala, jen my to měli horší, přítel chodil do práce a ja na brigádu :D Ale pak to přešlo tak nějak samo.
rada bych se radeji preptala kdy je cas štěndo už nechávat spát samotné, našemu Tobbymu jsou 4 měsíce, doted jsem ho mela u sebe v pokoji, ale uz umi vyskocit na postel, snazim se ho to co nejlip odnaucit, ale v noci nebo k ranu si proste sam vyskoci a zacne nas treba kousat do obliceje, coz neni nic extra :-)) nehlede na to ze bych chtela aby si zvykl na sve misto na chodbicce a nebyl zvykly jen na muj pokoj.
S návykem na samotu musíte začít postupně. Ze začátku stačí, když mu budete zavírat dveře, když třeba půjdete na záchod, aby na vás neviděl, nebo do koupelny apd. když se naučí snášet tohle, tak pomalu začnete s tím, že ho necháte na té chodbičce a sami odejdete do pokoje a zavřete, hned zase otevřete a bez jakéhokoliv chválení a všímání si ho, se budete věnovat další činnosti nebo ho do pokoje vezmete za vámi apd. nejprve si musí zvyknout na krátké chvilky bez vás a až pak může zůstávat déle sám, aby to pro něj nebylo traumatizující..musíte to brát tak, že on je na vás zcela závislý a odloučení pro něj v jeho hlavince znamená riziko, že nepřežije, takže je to opravdu velký stres a on se musí naučit, že i když odejdete, vrátíte se a on se nemusí bát.o)
Přesně tohle dělal i Akimek takže buďte v klidu ho to věkem přejde. Teď je mu 6 měsíců a už asi 2 měsíce to vůbec nedělá. Někdy kouše, ale jenom při hře. Já jsem tomu kolikrát taky nevěřila protože to byl co se týká kousání do nás malý ďáblík, ale přešlo ho to. Taky s náma spával v ložnici, vedle postele měl pelíšek, ale spával různě po místnosti, nejradši pod postelí. Budil mě skákáním na postel, kousáním do mě a někdy i štěkáním takže jednoho dne mně došla trpělivost a od 3 měsíců spává ve svém pokojíčku - je to místnost kde nic nemáme, tak jsme mu z toho udělali pokojíček kde v noci spí a je tam zavřený když nejsme doma. Je to parádní protože nic nezničí. Bála jsem se toho že bude celou noc štěkat a různě protestovat, hlavně kvůli sousedům v paneláku, ale bylo to úplně bez problému. Hned první noc tam ochotně spinkal a vůbec neprotestoval. Musím říct že jsem si tehdy fakt oddechla, konečně jsem se totiž v klidu vyspala :-)
No co se tyce te samoty, tak jsme ho obcas uz doma samotneho nechat museli, ale s tim ze mel vybeh na zahradu apod., zvladl to podle me velmi dobre, po navratu(coz bylo cca 2 hod nejvys)spinkal nebo lezel prave v te chodbicce a vital nas a dostaval za to pamlsek nebo zvykaci kosticku.Vcera v noci jsem ho zkusila nechat v te chodbicce protoze jsem trosku grogy,o pulnoci ho davam vzdy naposled curat a pak se ukladame k espanku a prave od te pulnoci jsem ho nechala v te chodbe. chvilku nez jsem usla jsem slysela jak knoura ale za chvili to skoncilo, tak jsem ho sla zkontrolovat a spinkal v pelisku, oddechla jsem si a sla si taky lehnout jenze tam vydrzel sotva hodinu a delal priserny ramus, skrabal dvere, skakal po nich a knucel az mi to rvalo usi i srdicko :-))))tak jsem ho nakonec vzala zase k sobe, ale cetla jsem tu ze to taky neni nejlepsi aby si nemyslel ze si knouranim vzdy vydobyje svy...tak uz nevim co je pro nej spravne, aby opravdu nebyl nejaky vystresovany:(
Když jsme si přivezli Sindy probrečela celý týden, i ze spaní hodně plakala.Rvalo mi to srdce. Věnovali jsme se jí pořád a stejně plakala. Akina neplakala vůbec, vzala Sindynu jako svojí mámu, lehla si k ní a tulila se. Divila jsem se, že i Sindynka jí vzala jako svoje štěně, o které se musí postarat. Dokonce jí i čistila a pečovala o ní. Neplakala ani jednou.
Jana, Akina a Sindy
Nám taky Sanynka brečela v noci víc než týden, i když měla plachtu navoňanou o mamy a sourozenců, dokonce i budík měla v pelíšku aby ji to uklidňovalo, nic nepomohlo, jen když sme byli s ní, celou noc probrečela a ve dne spinkala, jen my to měli horší, přítel chodil do práce a ja na brigádu :D Ale pak to přešlo tak nějak samo.
Kača a Sanynka (http://sanypes.netstranky.cz/) (23.6.08)
Dobry den,
rada bych se radeji preptala kdy je cas štěndo už nechávat spát samotné, našemu Tobbymu jsou 4 měsíce, doted jsem ho mela u sebe v pokoji, ale uz umi vyskocit na postel, snazim se ho to co nejlip odnaucit, ale v noci nebo k ranu si proste sam vyskoci a zacne nas treba kousat do obliceje, coz neni nic extra :-)) nehlede na to ze bych chtela aby si zvykl na sve misto na chodbicce a nebyl zvykly jen na muj pokoj.
Dekuju
S návykem na samotu musíte začít postupně. Ze začátku stačí, když mu budete zavírat dveře, když třeba půjdete na záchod, aby na vás neviděl, nebo do koupelny apd. když se naučí snášet tohle, tak pomalu začnete s tím, že ho necháte na té chodbičce a sami odejdete do pokoje a zavřete, hned zase otevřete a bez jakéhokoliv chválení a všímání si ho, se budete věnovat další činnosti nebo ho do pokoje vezmete za vámi apd. nejprve si musí zvyknout na krátké chvilky bez vás a až pak může zůstávat déle sám, aby to pro něj nebylo traumatizující..musíte to brát tak, že on je na vás zcela závislý a odloučení pro něj v jeho hlavince znamená riziko, že nepřežije, takže je to opravdu velký stres a on se musí naučit, že i když odejdete, vrátíte se a on se nemusí bát.o)
Triny a Peggy
Přesně tohle dělal i Akimek takže buďte v klidu ho to věkem přejde. Teď je mu 6 měsíců a už asi 2 měsíce to vůbec nedělá. Někdy kouše, ale jenom při hře. Já jsem tomu kolikrát taky nevěřila protože to byl co se týká kousání do nás malý ďáblík, ale přešlo ho to. Taky s náma spával v ložnici, vedle postele měl pelíšek, ale spával různě po místnosti, nejradši pod postelí. Budil mě skákáním na postel, kousáním do mě a někdy i štěkáním takže jednoho dne mně došla trpělivost a od 3 měsíců spává ve svém pokojíčku - je to místnost kde nic nemáme, tak jsme mu z toho udělali pokojíček kde v noci spí a je tam zavřený když nejsme doma. Je to parádní protože nic nezničí. Bála jsem se toho že bude celou noc štěkat a různě protestovat, hlavně kvůli sousedům v paneláku, ale bylo to úplně bez problému. Hned první noc tam ochotně spinkal a vůbec neprotestoval. Musím říct že jsem si tehdy fakt oddechla, konečně jsem se totiž v klidu vyspala :-)
Lucka & Akim (30.6.2011)
http://akim3006.webnode.cz/
No co se tyce te samoty, tak jsme ho obcas uz doma samotneho nechat museli, ale s tim ze mel vybeh na zahradu apod., zvladl to podle me velmi dobre, po navratu(coz bylo cca 2 hod nejvys)spinkal nebo lezel prave v te chodbicce a vital nas a dostaval za to pamlsek nebo zvykaci kosticku.Vcera v noci jsem ho zkusila nechat v te chodbicce protoze jsem trosku grogy,o pulnoci ho davam vzdy naposled curat a pak se ukladame k espanku a prave od te pulnoci jsem ho nechala v te chodbe. chvilku nez jsem usla jsem slysela jak knoura ale za chvili to skoncilo, tak jsem ho sla zkontrolovat a spinkal v pelisku, oddechla jsem si a sla si taky lehnout jenze tam vydrzel sotva hodinu a delal priserny ramus, skrabal dvere, skakal po nich a knucel az mi to rvalo usi i srdicko :-))))tak jsem ho nakonec vzala zase k sobe, ale cetla jsem tu ze to taky neni nejlepsi aby si nemyslel ze si knouranim vzdy vydobyje svy...tak uz nevim co je pro nej spravne, aby opravdu nebyl nejaky vystresovany:(
Stránky