Potkalo nás včera ráno po půl páté... Venčila jsem Darču před odchodem do práce a kousek od baráku se k nám přihnal, netuším odkud, černý stafford, pes. Vrtěl zadkem a ocasem, hned do mě strkal hlavou a snažil se Darču přimět k hraní. Ovšem byl bez obojku i bez pána... Nikdo nikde nevolal, nepískal a pes se rozhodl, že se k nám přidá. Vypadal mladě, byl teda krásný a patřičně mohutný. No, tak jsem se vydala zpět k domu a volala městskou policii. Pes mezitím neodbytně dorážel na Darču, ač ho důrazně odháněla, odštěkávala, vrčela na něj a fyzicky ho od sebe odstrkávala. Po chvíli pesan poznal, že u Darči mu pšenka nepokvete, a tak se zaměřil na mě! Začal na mě naskakovat, nestačila jsem ho sundavat, odstrkovat kolenem, už jsem na něj i řvala... nic platné. No a  nakonec mi začal skákat na záda, ale jak! Vždycky skočil, objal mě tlapama a pověsil se na mě. Nevrčel, neštěkal, jen na mě mlčky pevně visel... Tak jsem volala policii znova, ať si pospíší... Takhle jsme se dotáhli před náš vchod a jakmile pes zjistil, že chci odemknout vchod, tak mi klíče hlavou vyrazil z ruky... Já se tak strašně bála, to si nedovedete představit, jak hrozný to bylo!!! Když jsem klíče sbírala ze země, tak mě pes hnedke srazil na zem, jak se mi v tom snažil zabránit. Nakonec jsem odemkla, Darču víceméně vkopla dovnitř a jeho horko těžko vykopla ven. Takže si pes lehl napříč před dveře a až přijela policie, tak se začal kamarádit s nimi a ochotně jim vlezl do kufru. Teď je v útulku. 

Nůžu vám říct, že jsem se tak strašně bála, ale i díky vám všem, co tu píšete, co a jak se psy, tak jsem si snad poradila slušně, stavěla jsem se bokem, nekoukala mu do očí, nedělala prudké pohyby apod. Bylo to hnusný, hrozný zážitek, mám nohy samá modřinam kabát vzadu roztržený, poškrabaná kolena, no jak po bitvě. 

Bitva to taky byla, i když podle všeho si nás asi pesan vyhlídl za svou smečku a nechtěl to vzdát. Autorita a dominance z něj jen sálala, to je pravda, taková ta neústupnost. Zaplať bůh, že tam nebyla fyzická agresivita. I když to skákání zezadu, nevím, nevím, jak by to dopadlo, trvat to déle. Ale i tak to pro mě byla věčnost...

To je strašný:o( Spousta lidí by ani psy vlastnit neměla:o((

Vezmi si z toho poučení. NIKDY a NIKDE nenechávaj svého psa bez dozoru, byť by to bylo na minutu,co ho budeš mít z očí. Nikdy nevíš, co se může stát. Může ho napadnout pes,jak se stalo vám, může mu schválně ublížit nějaký člověk, může ho někdo otrávit, nešťastnou náhodou mu může ublížit dítě a ty nikdy nevíš, jak ti pes zareaguje - naprosto oprávněně může na úlek nebo bolest zareagovat kousnutím a budeš mít průšvih ty. Nehledě na to, že jednoho dne můžeš zjistit, že ti pes nesnáší děti/důchodce/lidi s holí/lidi s kapucí (dosaď si co chceš) a ty nebudeš vědět proč,protože jsi prostě nemohla vidět,co se psovi mohlo stát

Bohužel ale tohle je velice běžná reakce pánečků na útěk psa a nemyslím si, že jen kvůli tomu by byl majitel hned tyran. Situaci při které utekla jste neviděla, takže nemůžete soudit co se stalo. Ano je blbost pak psa ještě po nějaké době od uplynutí toho útěku trestat, ale bohužel takto reaguje většina lidí a těžko jim budete vysvětlovat, že to k ničemu není. To je stejné, jako lidi, kteří trestají psa za to, že jim v době jejich nepřítomnosti doma něco zničil. Pes si není vědom, co za je trestán a má to stejný vliv na jejich vztah. I když ten člověk toho psa miluje, tak mu prostě utečou nervy a je to..je to jen selhání člověka, které by se stávat nemělo, ale z toho nemůžete usuzovat, jak se jinak fenka má