VeVes, však taky vzápětí, ihned od pracného sundání stolečku, dostala Madla jednu mlasknoucí přes zadek, že dělá kraviny a  majitelka tý kočičky jí začala bránilt, že přece nic nedělá a kočičku jí ještě ukázala. No dá se pak v takových podmínkách vychovávat? Člověk jenom na vteřinku pustí ze psa oči, aby si utřel alergickej nos a v čekárně je o zábavu postaráno

Ale jakou obludu, normálního psa .

Mně tuhle brácha rychle volal, ať se jdu podívat na ulici, že jde pes. Tak jdu vykouknout ze vrat a jen co jsem vylezla ven, tak mě málem sejmul bernardýn. Kráčel si to spokojeně prostředkem chodníku a nekoukal doleva doprava.

Jinak já už jsem si zvykla, že se lidem výchova mého vlastního psa nelíbí, že už od štěňátka zakazuju, aby na lidi skákala, ťapala a kopala do psů, strkala hlavu do tašek ... (Už tři roky s tím bojuju a stejně to občas udělá .) Ale já si jí chci vychovat tak, abych se za ní nemusela stydět a lidi ať si říkají, co chtějí.

Když si jí venku nikdo nevšímá, tak ona jich taky ne, ale pokud má někdo zájem se s ní muchlat, tak předem upozorňuju, že je poťape a zamaže (zvlášť když jdeme zablácený z lesa).

To jsou jejich vlastní slova adresovaná kdysi na Aishu . Ona byla hodně živá a divoká a cca na šesti měsících už byla takto titulovaná, když se chtěla na ulici "vítat". To mi dalo hodně zabrat, zlomit to na co byla zvyklá, že jí každý na ulici muchluje a při skákání říká "to nevadí" :). Dneska si taky nevšímá a na cizí lidi neskáče, ani když jí drbou.

Jak divně? Je tam pravopisná chyba nebo špatný slovosled či co?