My chodíme na canisterapeutický výcvik, napadlo mě to potom,až když se Bella sama začala chovat jako canisterapeutický pes...

Pájo, my chodíme na cvičk od tří měsíců, napřed základní poslušnost pro miminka a jednou tam přišla paní, na povídání o canist a rozložila deku,Bell k ní přišla sama od sebe ,a lehla si k ní na bok a paní se smála a povídá,to je budoucí canisterapeut.

Já to do té doby taky neřešila,ale až teď v poslední době vidím, jak je Bella proti jiným strašně klidná, líná a pohodlná.

Neleká se, je stále od narození s hodně dětmi a já pracuji se seniory a je to od narození její život, protože ji můžu brát i do práce.

No a tak třeba Bella: příjdeme,pán leží v posteli,já jdu k němu a Bella si hned lehne k jeho posteli a leží, nic ji neříkám...jako by to prostě bylo v ní :))

Doma se taky nevzruši ničím, jen když příjde návštěva tak vítá....

Zatím se zdá,že je to takovej poklad, uvidíme ,je ji osm měsíců...jako třeba agility by s naší holkou bylo nemožné,protože ta nepřeskočí ani patnáct cm nad zemí, ta podlézá naproto vše  :))...zatím chodíme do kurzu pro canisterapii a dnes teda venku poprvé fakt zlobila :)))

Já ji tu chválím a odpoledne jsem myslela že mě odvezou :)))

vidíš,to mě nenapadlo, já na ní normálně nemusím použít ani vodítko,jak jde u nohy a dnes mám ruce po kolena,jak tahala na vodítku a to jsem měla v jedné ruce malého rozrucha a v druhé ji, myslela jsem,že budu roztržená na půl :)))