Vsak presne to jsem, Petro, psal...ze pokud to ma takhle, tak klidne. Jinak o takovych extremech, co popisujes, se snad ani bavit nebudeme, takovemu cloveku/rodine, bych nesveril ani plysoveho medveda.
Jenže on to až takový extrém není, takhle uvažuje hodně lidí, počkej až budeš někdy prodávat štěňata, to se pak člověk někdy nestačí divit. " U nás se bude mít dobře, bude mít kotec s boudou! Pohybu bude mít dost, až přijdu večer z práce, pustím ho na zahradu. Do domu? To určitě ne, to je nehygienické a my máme malé děti. Neměli by jste tam nějaké nadpočetné štěně bez PP, tak za patnáct stovek?" Takže když slyším označení klidný rodinný pes, dost zpozorním a začnu se vyptávat, co přesně pod tím dotyčný myslí. V mém okolí naprostá většina majitelů venčí pouze na plácku ve vedlejší ulici, kde dest patnáct minut postojí a jdou zase domů. Jedinou paní potkávám výrazně dál. Možná mám zkreslené představy kolik pohybu pes opravdu potřebuje, protože Bailinka byla vždycky magor, ale když vidím trialáčky jak běží jako nic 200m tam a 200 zpátky, co všechno se dokáží naučit, přijde mi lepší požadavky na budoucí majitele raději trochu přehánět. Když vidím maďarského ohaře, se kterým majitel jen obejde blok, je mi ho prostě líto.
přijde mi lepší požadavky na budoucí majitele raději trochu přehánět
přesně tak, a klidně víc než jen trochu. Dodala bych, že ve chvíli kdy jako chovatel sedíte doma se zájemci o štěně a vykládáte jim co a jak, oni sice všecko co říkáte odkývou, ale bohužel ve skutečnosti jim všecko chovatelské poučování, varování a nabádání jde druhým uchem ven, protože si prostě už už chtějí odnést to krásné sladké štěňátko a nic jiného nevnímají. Tímto způsobem se mi z prvního vrhu vrátili dva psi, protože ouha, v 8 měsících přišla psí puberta... dnes můžu říct naštěstí, protože jsem jim nakonec zařídila lepší život, než by je čekal v původních rodinách.
Vsak presne to jsem, Petro, psal...ze pokud to ma takhle, tak klidne. Jinak o takovych extremech, co popisujes, se snad ani bavit nebudeme, takovemu cloveku/rodine, bych nesveril ani plysoveho medveda.
Jenže on to až takový extrém není, takhle uvažuje hodně lidí, počkej až budeš někdy prodávat štěňata, to se pak člověk někdy nestačí divit.
" U nás se bude mít dobře, bude mít kotec s boudou! Pohybu bude mít dost, až přijdu večer z práce, pustím ho na zahradu. Do domu? To určitě ne, to je nehygienické a my máme malé děti. Neměli by jste tam nějaké nadpočetné štěně bez PP, tak za patnáct stovek?" Takže když slyším označení klidný rodinný pes, dost zpozorním a začnu se vyptávat, co přesně pod tím dotyčný myslí. V mém okolí naprostá většina majitelů venčí pouze na plácku ve vedlejší ulici, kde dest patnáct minut postojí a jdou zase domů. Jedinou paní potkávám výrazně dál. Možná mám zkreslené představy kolik pohybu pes opravdu potřebuje, protože Bailinka byla vždycky magor, ale když vidím trialáčky jak běží jako nic 200m tam a 200 zpátky, co všechno se dokáží naučit, přijde mi lepší požadavky na budoucí majitele raději trochu přehánět. Když vidím maďarského ohaře, se kterým majitel jen obejde blok, je mi ho prostě líto. 
přijde mi lepší požadavky na budoucí majitele raději trochu přehánět
přesně tak, a klidně víc než jen trochu. Dodala bych, že ve chvíli kdy jako chovatel sedíte doma se zájemci o štěně a vykládáte jim co a jak, oni sice všecko co říkáte odkývou, ale bohužel ve skutečnosti jim všecko chovatelské poučování, varování a nabádání jde druhým uchem ven, protože si prostě už už chtějí odnést to krásné sladké štěňátko a nic jiného nevnímají. Tímto způsobem se mi z prvního vrhu vrátili dva psi, protože ouha, v 8 měsících přišla psí puberta... dnes můžu říct naštěstí, protože jsem jim nakonec zařídila lepší život, než by je čekal v původních rodinách.
www.calenzana.estranky.cz
Stránky