Jak tak koukám, tak každej pes je prostě jinej a z vlastní zkušenosti nikdy nebudu odsuzovat majitele, kterému pejsek čurá na podlahu, protože všechno co mi funguje na ostatní psy, tak na tohodle ne...asistované čurání....celou zimu jsme mrzly s holkama na střídačku venku,  sledovaly jen malou, kdy to bude, povzbuzovaly, chválily....pak se zima přehoupla v jaro, my už se venku tak neklepeme, ale ani po té době účinek skoro žádný....a je fakt, že dokud jsem to nazažila na vlastní kůži, tak jsem taky nevěřila a sváděla vše na neschopnost majitele, to psa naučit. I když, kdo ví...třeba jsme fakt neschopný  a už lepší nebudeme, ale ti psi určitě dozrají a přijdou na to, kde se mají vyvenčit.

Markosta : My taky mohutně povzbuzujeme a chválíme, až si vždycky říkám, že jestli mě slyší sousedi, tak se musí smát.

Říct štěněti, které čurá na podlahu "nesmíš" je trest??? Jak potom pozná, že na podlahu se nečůrá??? A když venku žere hovňajze, tak mu říct nesmíš můžu??? Aby nemělo trauma z trestu....na štěňata se zákazový povel nepoužívá?? Tak to mi zase něco uniklo.

Opět bych to neviděla tak jednosměrně. Pravda u vyměšování buď chválím, nebo mlčím a přenesu štěně tam kde je to správně a pak v tichosti uklidím. Ale pokud mi štěně např. ze země vyskočí na kuchyňský stůl (pravděpodobně byl dědeček klokan), tak používám jasný zákazový povel, zanechá činnosti, pochválím, pomazlím a navedu pozornost jinam, třeba na hračku. O důvěru se opravdu nebojím a bezpečnost štěněte je v tomto případě důležitější. Stejně v případě, že skočí kocourovi na záda a zahryzne se mu do zad. Je jasné, že je to štěněcí způsob hry a nemyslí to zle, ovšem kocour to jaksi nechápe, nemluvě o tom, že ho to jistě bolí. Takže zákazový povel bych rozhodně nezatracovala. V případě požírání čehosi venku se mi spíš než "Fuj" - po tom to bude spíš rychle soukat do krku, osvědčilo otočit se a utíkat pryč. V prvních dnech by na mě prděla, dneska už jsme ve fázi, kdy mi dá přednost a rozeběhne se za mnou. Rozhodně bych nepoužívala hrubou sílu, je mi smutno, když vidím štěně v našem vchodě, které se při každém pohybu svého páníčka krčí a při přivolání se k němu doplazí, zatím co moje štěně ke mně běží rozesmáté, jen mu uši vlají....

ale protože jsem blbá, tak se tím stejně řídit nebudu

tak co se ptas, kdyz te nezajima odpoved?

pořvávání a pořvávání, jsou dvě různý věci. Jo a k činu nikdy nedojde, nikdy jsem štěně za čurání neuhodila, nenadávala mu a v životě bych mu do toho nemáchala čumák, jak jiní radí. Nevím podle čeho soudíš, že k činu je už jen krůček ...podle sebe soudím tebe??? Už jsem se dost vypsala výše a dál to řešit nehodlám, protože to stejně se svým IQ nejsem schopna pochopit, jak se to dá štěně naučit.

pisu obecne, proc to vztahujes na sebe?

Jo, joooo, moji coklove maj leteckej den velmi casto, obzvlast kdyz ty posledni dve cvicim s klikrem, tzn zadna korekce, zadny rucni manipulovani, takze litaj velmi casto, pravdu dis!