Ahoj lidičky.Máme doma 8týdnů staré štěně labradora.Vše je v pohodě.V noci nezlobí,potřebu vykonává venku,jen mě trápí jedna věc.Na děti 8 a 5let skáče a docela silně je kouše do nohou a do zadečku.Tomu staršímu už rozcupovala troje tepláky a mladší se bojí bez mé přítomnosti na zahradu.Prosím poraďte,jak to fenku odnaučit.Věnuji se jí maximálně.Jsem doma,do práce nechodím,takže jsme spolu od rána.Hrajeme si na zahradě,jdeme na vycházku(asi 2 km),když chce spí,když né,je se mnou a pozoruje mé každodenní činnosti.Na mě a na manžela si to netroufne.Děti se jí začínají bát.Myslela jsem,že s labradorem nebudou problémy s agresí k dětem.Mám se obávat,nebo je to stále štěněčí hra z které vyroste?????
12. Květen 2010 - 23:04
#1
Agrese nebo hra?
Nejedná se o agresi, ale o hru. Je to naprosto normální jev u štěňátka.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Jak jí to máme odnaučit?
Irca
Mimo téma o agresi, ale vy chodíte na 2 km procházku s 8 týdenním štěnětem?
Odkud máte štěndo mohu-li se zeptat? Jinak my máme teď taky 8 týdnů a kouše to je pravda, já osobně vždycky kniknu, že pak holčička sama kouká co udělala a pak si dává pozor, ale s malejma dětma to nevim....
Jinak je to hra, ale musí mít své meze no ... :-)
Neprovokují děti štěně?
Ono si chce jen hrát a vy je nikdy nesmíte s dětmi nechat o samotě...vždycky jde poznat,když už se štěně začne rozjíždět,tak to nenecháte dojít tak daleko,ale řeknete NE nebo vykviknete a prostě mu strčíte do papuly to,co je na kousání,nějakou hračku...musí zjistit,že ruce a jiné části těla nejsou na kousání...chce to trpělivost..je to jeho přirozená reakce,obvzlášť u dětí,které bere jako své stejně staré parťáky a vy jste tam od toho,aby jste hru korigovali a i děti se naučili se štěňátkem hrát tak,aby to bylo pro obě strany příjemné:o)
Jinak pokud to už třeba přežene,tak výborně zabírá otočit se k němu zády a ignorovat ho po dobu,dokud divočí,jakmile se zklidní,tak ho třeba pohladit a dát mu nějakou hračku,nebo se mu začít věnovat jiným způsobem:o)
Triny a Peggy
Děti neprovokují.Nenechávám je s Kirou osamotě.Příklad:hraji si sní na zahradě,děti si hrají opodál a Kira přeruší hru a řítí se na děti a začne je kousat.Starší kluk to ještě ukočíruje,ale ta pětiletá dcera by byla pěkně poškrábaná od těch jejích ostrých zoubků,kdybych nezasáhla.Já jsem to s ní zvládla.Párkrát stačilo důrazně říct fuj a nevšímala jsem si jí,přestala,ale s dětma to nějak nefunguje.Myslíte že je to moc?Kilometr tam a kilometr zpět po polní cestě.Kyra je totiž k neutahání.
Irca
Je to normální, mě takhle štěně útočí pro změnu na kocoura, v podstatě je to to samé. Řeknu "Fuj" a psa sundám a pořád dokola. Nijak netrestám, ona to nemyslí zle, jen si chce hrát. Takže být vždy u toho a jako "vůdčí osoba" to ukočírovat. Vaše štěně bere jako štěňata i Vaše děti, takže je jasné, že jejich slovo zatím moc velkou váhu nemá. A navíc čím víc budou křičet, tím bude štěně nadšenější.
2 kilometry je na osmi týdenní štěně opravdu hodně, myslete na klouby, které se teprve vyvíjí a taková zátěž je může do budoucna ohrozit. Pro malého prcka je lepší, aby se batolil na místě, hrál si s hračkami, na "tůry" je ještě brzo.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
No pokud si děti hrají opodál,tak je to na štěně až moc velké lákadlo..ona se prostě chce zapojit:o)) Já myslím,že veškerým řešením problému bude,když v její blízkosti děti nebudou běhat,křičet apd.prostě dělat blbiny...aspoň do té doby,než to budete schopni stopnout,což teď není moc realizovatelné..v jejím věku...
Určitě bych za to netrestala a už vůbec by to neměli dělat děti,od toho jste tam vy,aby jste tyhle věci řešili:o)
Když si děti hrají,tak je to ještě dost velké lákadlo i pro naší roční slečnu,natož pro malé štěňátko,to když viděla děti,tak se mohla zbláznit:oD A těžko vysvětlovat,že k tomu nemají používat tlapky ani zuby,které jsou při hře jedním z nejvýznamnjěších prostředků...
Triny a Peggy
Děkuji za rady.Nerada bych udělala nějaké výchovné chyby,proto se ptám.S labradory nemám zkušenosti.Měla jsem 14let kokršpanělku.Takže procházky zrušíme,zůstaneme na zahradě(naštěstí je dost veliká)
.Našeho kocoura vůbec neřeší.Děti pošlu hrát na náves a bude klid.
Zeptám se na ty procházky,kdy začít?
Irca
Nemusíte je rušit úplně, ale nechodit takovou štreku. Hraní na zahradě plus kratší procházky je ideální. A taky občas uspat, uložit někam kde má klid, ať může odpočívat, oni se občas tváří, že spát nepotřebují, ale není tomu tak, dostatečný spánek je základ :).
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Stránky