Mám úplně stejný názor, já tedy o epilepsii u psů moc nevím a ani jsem o tom moc nečetla, kdyby nás to se Smokie nejdej bože potkalo, tak bych si toho nastudovala plno, ale oni mají psa jen jako psa, co jim hlídá barák - pro nás je Smokie člen rodiny. No a když mi už 14dní vypráví, že nemá pro psa léky, tak jsem jí právě řekla, že si jí zeptám u našeho veterináře.  Já s ní pracuju 3roky a 3roky poslouchám,že má záchvaty a až loni v létě byli na kompletním vyšetření. Docela je mi toho psa líto. Já jsem si právě říkala, že by se ten pes měl určitě dál nějak sledovat. Jinak ty léky jí pomáhají, od léta měla jen jeden slabý záchvat a to bylo na začátku léčby.

Nabídla jsem se, víc pro to udělat nemůžu a za zkoušku nic nedám. Ona ta jejich fenka je zrovna tak miloučká a hezká, fakt labrador. A oni se s ní ani nemazlí, prostě nic a to ani nebudu psát čím jí krmí, odčervení, pravidelné očkování, čištění uší a já nevím co ještě, jim vůbec nic neříká. Nemůžu říct, že by byla zanedbaná, to ne, ale zasloužila by si jinou péči. Já jsem v tomhle prostě jiná, skoro se vším letím za veterinářem, snažím se Smokie dát to nej a umazlila bych jí (kdyby se ta naše mrcha nechala).

Já to taky nechápu proč si pořizují psa, když o něj vlastně vůbec nestojí.