Tak já se přiznám , my s Madlou sportovní kynologii děláme.
Vloni jsme úspěšně složily zkoušku ZZO, neúspěšně BH (ne vždy se daří a já nebyla moc připravená ve znalosti řádu, tudíž se nejistota odrazila na psovi - ale opravíme to ). A letos v únoru jsme absolvovaly závody v ZZO a umístily jsme se na 7. místě ze 14. soutěžících, s krásným výsledkem 50 bodů (ze 60), ale pro nás největší úspěch byl, že Madla konečně poprvé zvládla odložení na výbornou (= konečně z něj neutekla za mnou, ale zůstala celou dobu ležet jak přibitá).
Pilně trénujeme obrany i stopování a máme v plánu aspoň ZM a ZVV1 a dál se uvidí
A na ukázku pár foteček z našeho posledního tréninku obran:
Myslim si, ze je uplne jedno, jestli s retrivrem beham agi, coursing, nebo cvicim obedience, nebo stoparinu, nebo kousu, nebo cokoliv jinyho, vsechno je to pro nej stejne "neprirozeny", ale hlavne ze ten pes nelezi na gauci a neco dela.
Taky jsem kdesi vyčetla, že s labradorem se nemají dělat obrany. Proč by ne?, podle mě je fajn vše, co baví psa i páníčka a u čeho se oba smysluplně "vyřádí". (a na těch fotkách ten pes otráveně fakt nevypadá )
Markosta a hafani (Bolla, Ammy, Lucka, Shirley a Gaya)
Já jsem vcelku alergická na řeči typu - ten pes musí dělat to a to, protože je pro to vyšlechtěn a je to pro něho přirozené. Přirozené není v dnešní době pro psy nic - způsob života, zabraňování páření se sousedovic Bobíkem, strava, lékařské ošetření apod. Důležité je hlavně to, aby činnost bavila nás i psa, a aby ta činnost jako taková nebyla pro psa životu či zdraví ohrožující (asi není vhodné cvičit s mladým a těžkým psem agility či frisbee). A konec konců stačí obyčejné házení míčku, když je házen s radostí. Věřím, že co se týče obran tak to LR přirozené moc není, ale to spíš souvisí s povahou této rasy. Moje fena by se pro zábavu do rukávu nezakousla a hlásit umí leda tak kočku .
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
u obran by taky záleželo na přístupu figuranta... zda je ochoten akceptovat jinou metodiku, povahu... jednou jsme si to zkusily a hoch byl dost překvapen, že moje psice mu tu kůži nutí zpátky do ruky, aby se dál tahal a nikam si ji nenese.. to bylo první překvápko.. druhé nastalo, když měla kořist putovat zpátky k figurantovi.. začal mi vysvětloval kterak ji mám vyvěsit na vodítku a "podusit", aby pustila a na můj argument, že umí pustit na povel zůstal trochu mimo...
sportovka proč ne.. ale jsou jisté meze co retriever zvládne, např. naučit "hlídání" předmětu (schválně píšu v uvozovkách, protože někteří by nejen nechali zloděje věc odnést, ale šli by mu ještě s přenášením pomoct) nebo sportovní stopa (nos u země, nezvednout hlavu, neodchýlit se od směru) jsou trochu obtížnější na naučení... ale jde to
a jdou vybrat zkoušky, kde obrana není a pořád se ze všech řádů sportovek dají složit minimálně 4 zkoušky.
Sportovce se asi rok a půl věnoval přítel s Ellie. Docela jim to šlo a Ellie obrany bavilo. Nejdřív se začínalo s chytáním balonku, pak s kůží, na peška...všechno děláno přes lovecký pud. Docela rychle se naučila i vyštěkávat...ale problém měla s měkkou mordou a pořádně zakousnout se jí povedlo až byla opravdu hodně nabuzená. Pokroky v tomhle oproti jiným psům tolik vidět nebyly a dalo by to ještě hodně práce. Co se mi ale nelíbilo bylo,že se z ní stával čím dál větší plašan a když něco chtěla prostě si to vyštěkávala a když se jí hodil aport,tak po něm šla,vzala ale pak čekala,že se s ní někdo půjde přetahovat a běhat kolečka...Byla jsem ráda,že s tím pak nakonec Marťa seknul a chytli ho wt.
Já si s Andym zkusila "obrany" taky, ale jen s míčkem a kůží jeden víkend a po prvních nejistotách,kdy míček chytal a nosil mi ho a vlastně se ani neměl chu´t s výcvikářem přetahovat,ale se mnou jo, to pak druhý den už vypadalo úplně jinak ,ale spíš to bral jako fajn hru na přetahování :) Pak už jsem to s ním ale nezkoušela, moc mě to nebralo , lovečina mi přirostla k srdci mnohem víc...
Co mě ale bavilo a baví je poslušnost. Složili jsme s Andym Zop jen se ztrátou dvou bodíků a Ellie jen asi se ztrátou čtyř. Pokud Andymu budou ještě nožky chvíli sloužit, tak aspoň ZZo a BH bychom chtěli ze sportovky ještě taky dodělat :)
My jsme kdysi chodili na cvičák, kde se dělaly obrany, ale Denyho to nebavilo, jen stál nebo seděl, vrtěl ocasem, ale nudil se, ikdyž ho figurant dráždil, navíc tam byl rámus . Tak jme tam chodit přestali. Začali jsme chodit na jiný cvičák, tam nám vždy oznámili, že nás nahlásili tam a tam a tam, většinou den či dva dopředu , ale jsem ráda, že nás takto "vedli", postupně jsme udělali ZZO, ZOP a BH a tím jsem tento druh zkoušek ukončila. Ale jsem moc ráda, že je máme.
a když se jí hodil aport,tak po něm šla,vzala ale pak čekala,že se s ní někdo půjde přetahovat a běhat kolečka
tak myslim, ze tohle ale neni problem obran, ne? Moje kdysi kousaci cuby nemaji problem s donesenim aportu a nemely ho ani tehdy, kdyz se kousalo docela casto. Neni to spis nedopilovana poslusnost, potazmo privolani?
Verčo, řekla bych,že poslušnost měla i tehdy dobrou....ale je fakt,že s aportama teda bojovali a nedařilo se, ať dělali cokoli ... pak se to jažtakž povedlo nacvičit s činkou, ale jakmile přišel na řadu dummík, tak jakoby jí to v hlavě přecvaklo a byla u obran...až když sekli s obranama a začali se věnovat jen přinášení, tak je to úplně o něčem jiném a nosí o 100% líp....já už ani nevěřila, že to u ní vůbec bude možné :)
Tak já se přiznám , my s Madlou sportovní kynologii děláme.
Vloni jsme úspěšně složily zkoušku ZZO, neúspěšně BH (ne vždy se daří a já nebyla moc připravená ve znalosti řádu, tudíž se nejistota odrazila na psovi - ale opravíme to ). A letos v únoru jsme absolvovaly závody v ZZO a umístily jsme se na 7. místě ze 14. soutěžících, s krásným výsledkem 50 bodů (ze 60), ale pro nás největší úspěch byl, že Madla konečně poprvé zvládla odložení na výbornou (= konečně z něj neutekla za mnou, ale zůstala celou dobu ležet jak přibitá).
Pilně trénujeme obrany i stopování a máme v plánu aspoň ZM a ZVV1 a dál se uvidí
A na ukázku pár foteček z našeho posledního tréninku obran:
Ála a Madla
Myslim si, ze je uplne jedno, jestli s retrivrem beham agi, coursing, nebo cvicim obedience, nebo stoparinu, nebo kousu, nebo cokoliv jinyho, vsechno je to pro nej stejne "neprirozeny", ale hlavne ze ten pes nelezi na gauci a neco dela.
veronika & retrívři v útulcích
Taky jsem kdesi vyčetla, že s labradorem se nemají dělat obrany. Proč by ne?, podle mě je fajn vše, co baví psa i páníčka a u čeho se oba smysluplně "vyřádí". (a na těch fotkách ten pes otráveně fakt nevypadá )
Markosta a hafani (Bolla, Ammy, Lucka, Shirley a Gaya)
Já jsem vcelku alergická na řeči typu - ten pes musí dělat to a to, protože je pro to vyšlechtěn a je to pro něho přirozené. Přirozené není v dnešní době pro psy nic - způsob života, zabraňování páření se sousedovic Bobíkem, strava, lékařské ošetření apod. Důležité je hlavně to, aby činnost bavila nás i psa, a aby ta činnost jako taková nebyla pro psa životu či zdraví ohrožující (asi není vhodné cvičit s mladým a těžkým psem agility či frisbee). A konec konců stačí obyčejné házení míčku, když je házen s radostí. Věřím, že co se týče obran tak to LR přirozené moc není, ale to spíš souvisí s povahou této rasy. Moje fena by se pro zábavu do rukávu nezakousla a hlásit umí leda tak kočku .
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
u obran by taky záleželo na přístupu figuranta... zda je ochoten akceptovat jinou metodiku, povahu... jednou jsme si to zkusily a hoch byl dost překvapen, že moje psice mu tu kůži nutí zpátky do ruky, aby se dál tahal a nikam si ji nenese.. to bylo první překvápko.. druhé nastalo, když měla kořist putovat zpátky k figurantovi.. začal mi vysvětloval kterak ji mám vyvěsit na vodítku a "podusit", aby pustila a na můj argument, že umí pustit na povel zůstal trochu mimo...
sportovka proč ne.. ale jsou jisté meze co retriever zvládne, např. naučit "hlídání" předmětu (schválně píšu v uvozovkách, protože někteří by nejen nechali zloděje věc odnést, ale šli by mu ještě s přenášením pomoct) nebo sportovní stopa (nos u země, nezvednout hlavu, neodchýlit se od směru) jsou trochu obtížnější na naučení... ale jde to
a jdou vybrat zkoušky, kde obrana není a pořád se ze všech řádů sportovek dají složit minimálně 4 zkoušky.
Sportovce se asi rok a půl věnoval přítel s Ellie. Docela jim to šlo a Ellie obrany bavilo. Nejdřív se začínalo s chytáním balonku, pak s kůží, na peška...všechno děláno přes lovecký pud. Docela rychle se naučila i vyštěkávat...ale problém měla s měkkou mordou a pořádně zakousnout se jí povedlo až byla opravdu hodně nabuzená. Pokroky v tomhle oproti jiným psům tolik vidět nebyly a dalo by to ještě hodně práce. Co se mi ale nelíbilo bylo,že se z ní stával čím dál větší plašan a když něco chtěla prostě si to vyštěkávala a když se jí hodil aport,tak po něm šla,vzala ale pak čekala,že se s ní někdo půjde přetahovat a běhat kolečka...Byla jsem ráda,že s tím pak nakonec Marťa seknul a chytli ho wt.
Já si s Andym zkusila "obrany" taky, ale jen s míčkem a kůží jeden víkend a po prvních nejistotách,kdy míček chytal a nosil mi ho a vlastně se ani neměl chu´t s výcvikářem přetahovat,ale se mnou jo, to pak druhý den už vypadalo úplně jinak ,ale spíš to bral jako fajn hru na přetahování :) Pak už jsem to s ním ale nezkoušela, moc mě to nebralo , lovečina mi přirostla k srdci mnohem víc...
Co mě ale bavilo a baví je poslušnost. Složili jsme s Andym Zop jen se ztrátou dvou bodíků a Ellie jen asi se ztrátou čtyř. Pokud Andymu budou ještě nožky chvíli sloužit, tak aspoň ZZo a BH bychom chtěli ze sportovky ještě taky dodělat :)
Andrew a Adelise Ray d´Or *20.12.2006
Andy- chůze u nohy
Ellie skáče
Andy a Ellie se seznamují s obranami :)
Ellie pořádně zakouslá
Andrew a Adelise Ray d´Or *20.12.2006
My jsme kdysi chodili na cvičák, kde se dělaly obrany, ale Denyho to nebavilo, jen stál nebo seděl, vrtěl ocasem, ale nudil se, ikdyž ho figurant dráždil, navíc tam byl rámus . Tak jme tam chodit přestali. Začali jsme chodit na jiný cvičák, tam nám vždy oznámili, že nás nahlásili tam a tam a tam, většinou den či dva dopředu , ale jsem ráda, že nás takto "vedli", postupně jsme udělali ZZO, ZOP a BH a tím jsem tento druh zkoušek ukončila. Ale jsem moc ráda, že je máme.
http://www.edenloci.cz/
a když se jí hodil aport,tak po něm šla,vzala ale pak čekala,že se s ní někdo půjde přetahovat a běhat kolečka
tak myslim, ze tohle ale neni problem obran, ne? Moje kdysi kousaci cuby nemaji problem s donesenim aportu a nemely ho ani tehdy, kdyz se kousalo docela casto. Neni to spis nedopilovana poslusnost, potazmo privolani?
veronika & retrívři v útulcích
Verčo, řekla bych,že poslušnost měla i tehdy dobrou....ale je fakt,že s aportama teda bojovali a nedařilo se, ať dělali cokoli ... pak se to jažtakž povedlo nacvičit s činkou, ale jakmile přišel na řadu dummík, tak jakoby jí to v hlavě přecvaklo a byla u obran...až když sekli s obranama a začali se věnovat jen přinášení, tak je to úplně o něčem jiném a nosí o 100% líp....já už ani nevěřila, že to u ní vůbec bude možné :)
Andrew a Adelise Ray d´Or *20.12.2006
Stránky