Někdy pozná, někdy nepozná. Když bude zájemce vypadat důvěryhodně a šikovně mi nakecá to, co chci slyšet, můžu se vyptávat jak chci.... :-( Nedostatek vědomostí mi až tak nevadí, pokud vidím zájem dozvědět se, nechat si poradit. Ve smlouvě mám, že pes nesmí být trvale držen v kotci, kleci nebo uvázaný, ale pochybuji, že je to jakkoliv vymahatelné. I případy skutečného týrání zvířat nikdo moc neřeší, myslím úřady a policie. Musím říct, že jsou to pěkné nervy. Každé štěně zvlášť obrečím, moje děti, o které jsem se dva měsíce starala 24 hodin denně, si odnesou úplně cizí lidé. Hlavně ze začátku mám starost, jestli se o štěňátko budou opravdu starat tak jak slibovali, jestli neskončí někde samo zavřené v kotci, protože doma rozkousalo dvoje boty. Takže nejen zájemce má starost, zda ho chovatel nějak nepodvedl. Nikdy se nesnažím "nacpat" někomu štěně, které neodpovídá požadavkům zájemce. Konec konců, byla bych sama proti sobě. Největšího draka dám ráda člověku, který s ním bude pracovat, mazla a přítulu třeba starším lidem, co jsou pořád doma. Pokud bude chtít někdo vystavovat, pokusím se vybrat v tomto ohledu nejnadějnější štěně, ve vlastním zájmu, je to vizitka mého chovu.

Z některých majitelů se časem stanou kamarádi, to je na chovu nakonec asi to nejhezčí. Jiný ani fotku nepošle, na mail neodpoví. :-( Mě třeba vždycky mrzelo, že se chovatelé mé první fenky nijak zvlášť nezajímají. Asi to má každý jinak. Někdo o další kontakt stojí, jiný ne.

Bailiška - já s tím naprosto souhlasím. Však jsem to tu ve svých předchozích příspěvcích psala, že bych psa pryč nedala (a nedala jsem ho, i když mu chybí zoubky a nedám ho, i kdyby mu vyšli na začátku příštího roku špatně klouby) a že chovatel nikdy nemůže 100% garantovat, že bude vše v naprostém pořádku.