Pokud se člověk nenechá ovládnout sobeckou láskou, tak nepotřebuješ žádné rady jak na to (leda odbornou od veterináře), prostě to poznáš sama, kdy je čas.... a pokud máš s tím zvířátkem opravdu pevný vztah, tak ti to samo "řekne", že už ten čas přišel.... Ano, výčitky poté přijdou vždy, jelikož si člověk uvědomí, že to on poslal svého kamaráda na onen svět, že na něm stálo to rozhodnutí a začne o správnosti toho rozhodnutí pochybovat, ale pak musí přijít na řadu zdravý rozum, který ti potvrdí, že jsi pejskovi vykázala tu poslední službu a pomohla mu od bolesti a dalšího trápení. Lehké to není, kdo si to prožil, ten ví, neodejde jen nějaký pes, odejde člen rodiny a to bolí...
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
To fakt poznáš, stačilo se mu podívat do očí a to není kec, to je prostě fakt, i veterinář mi potvrdil, že takhle hodnýho psa nemůžeme nechat trápit, to bylo to poslední co jsem pro něj mohla udělat. Však mi moc chybí, mám potřebu všechno kupovat dvakrát a musím si uvědomit, že už ne
Teda nemůžu to číst hned je mi do breku... taky jsem si to už prožila a výčitky jsem měla taky i když vím, že to bylo to nejlepší co jsem pro ní mohla udělat :-(
Naše hnědá labradorka Betynka se s námi rozloučila 4.4.2011, už se na nás kouká z psího nebe. Určitě by si nepřála, abychom byli smutní, byla to vždycky veselá holka, plná života a u žádné taškařice nesměla chybět.A je nám bez ní fakt těžko. Špatně to snáší i její o rok starší psí brácha Arčí, nakonec je to taky pán v letech/Betynce bylo 12, jemu je 13 roků/. Ale život jde dál a časem nám asi nějaký ten labradoří chlup zase domů přibude, aby to tu trochu rozveselil. Děkujeme Beťáčkovi za všechno a nikdy na ni nezapomeneme!!!
Pro ty kdo si pamatují našeho Chera, ve středu usnul navždy.. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě a doufám, že naše rozhodnutí bylo správné..ačkoliv sem věděla, že to nebude snadné, tak se s tím vůbec nemůžu srovnat... Není snad minuta, abych na něj nemyslela.. Vím, že čas rány zahojí, či zmírní, ale vůbec nevím co dál...
Pokud se člověk nenechá ovládnout sobeckou láskou, tak nepotřebuješ žádné rady jak na to (leda odbornou od veterináře), prostě to poznáš sama, kdy je čas.... a pokud máš s tím zvířátkem opravdu pevný vztah, tak ti to samo "řekne", že už ten čas přišel.... Ano, výčitky poté přijdou vždy, jelikož si člověk uvědomí, že to on poslal svého kamaráda na onen svět, že na něm stálo to rozhodnutí a začne o správnosti toho rozhodnutí pochybovat, ale pak musí přijít na řadu zdravý rozum, který ti potvrdí, že jsi pejskovi vykázala tu poslední službu a pomohla mu od bolesti a dalšího trápení. Lehké to není, kdo si to prožil, ten ví, neodejde jen nějaký pes, odejde člen rodiny a to bolí...
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
To fakt poznáš, stačilo se mu podívat do očí a to není kec, to je prostě fakt, i veterinář mi potvrdil, že takhle hodnýho psa nemůžeme nechat trápit, to bylo to poslední co jsem pro něj mohla udělat. Však mi moc chybí, mám potřebu všechno kupovat dvakrát a musím si uvědomit, že už ne
Johnny (2007)
Teda nemůžu to číst hned je mi do breku... taky jsem si to už prožila a výčitky jsem měla taky i když vím, že to bylo to nejlepší co jsem pro ní mohla udělat :-(
Pavča a Apollo
Naše hnědá labradorka Betynka se s námi rozloučila 4.4.2011, už se na nás kouká z psího nebe. Určitě by si nepřála, abychom byli smutní, byla to vždycky veselá holka, plná života a u žádné taškařice nesměla chybět.A je nám bez ní fakt těžko. Špatně to snáší i její o rok starší psí brácha Arčí, nakonec je to taky pán v letech/Betynce bylo 12, jemu je 13 roků/. Ale život jde dál a časem nám asi nějaký ten labradoří chlup zase domů přibude, aby to tu trochu rozveselil. Děkujeme Beťáčkovi za všechno a nikdy na ni nezapomeneme!!!
Pro ty kdo si pamatují našeho Chera, ve středu usnul navždy.. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě a doufám, že naše rozhodnutí bylo správné..ačkoliv sem věděla, že to nebude snadné, tak se s tím vůbec nemůžu srovnat... Není snad minuta, abych na něj nemyslela.. Vím, že čas rány zahojí, či zmírní, ale vůbec nevím co dál...
Frida a Chero 5 / 2000, Praha
To je mi líto :-(
Říká se, že nejlepším lékem je štěně - takže směle do toho :-)
To nás moc mrzí!!!!!
Chero, posíláme pohlazení a paničko - usměj se, on by si to přál.
Teruška, Lukáš & smečka
Je mi to moc líto
http://www.edenloci.cz/
To je mi moc líto, držte se!!
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
To nás moc mrzí! :-( Posíláme pohlazení za duhu ....
www.molly.estranky.cz
Stránky