U nás už je to tři roky, co odešel Ronda (už jsem to jednou psala na starém webu). Zemřel 24.8.2007, v den, kdy jsme si dovezli draka. Odešel sám. Máma říkala, že za ní ještě přišel, nechal se pošmajchlovat a odešel si lehnout. Za půl hoďky mamka zjistila, že Roneček už odpočívá věčným psím spánkem. Ještě dnes a je to už dlouho brečím, když si na chlupáče vzpomenu. Bylo mu 11 a pravděpodobně odešel na ledviny (tenkrát jsme si mysleli, že asi má raka). Začal se zavodňovat, ale dlabal a občas se snažil i radostné popobíhání. Člověk řekne, že 11 let, je hezký věk, ale měli by tu být s námi déle.
Stáří taky, bylo mu už přes jedenáct let, najednou přestal žrát a chodit (od včerejška) a dneska měl asi i mrtvičku, tak ho vet uspal u nás doma, umřel mi vlastně v náručí a už spinká vedle Twigginky (můj první pes, kníračka, vyrůstali spolu), je mu určitě už líp!
Asi se budu ptát hodně blbě,ale kde člověk vezme tu sílu...odvahu a rozhodne se v tak těžké chvíli svému příteli pomoct ? Neumím si to vůbec představit až ten "čas příjde",protože pokaždé,když tady někdo napíše-bulím
Psí pohled umí promlouvat tím nejkrásnějším jazykem..
Neptáš se blbě, jen si to prostě každý musí prožít, aby pořádně pochopil. Přelouskni si, co jsme prožívali my poslední měsíc, než jsme k onomu rozhodnutí dospěli, třeba aspoň trochu pochopíš. :-) VZPOMÍNKA Když pak vidíš své milované zvíře trpět a nemůžeš s tím nic dělat, jednoho dne prostě dospěješ k rozhodnutí. Navíc pokud ti i vet potvrdí, že není cesty dál ... My jsme poslední týden měnili každou hodinou den, kdy to ukončíme. Stále tam bylo nějaké ale, co kdyby ...
U nás už to viselo ve vzduchu dlouho...byla špatná už déle, ale pořád to nějak s práškama šlo...pak se ale udělal rtg a já věděla, že jediný správný rozhodnutí je nenechat ji už trápit...když už ale bylo po všem a já si ji vezla na klíně domů, tak ta tíha rozhodnutí teprve pořádně dolehla a samozřejmě přišly výčitky, jestli jsme se nerozhodli moc ukvapeně a ty dny potom byly pro mě dost těžký...vůbec se s tím smířit...doteď nejsem schopná jít na místo,kde leží...ale vím, že sama bych taky někomu jinému radila ulehčit odchod a nenechat trápit, i když to hodně bolí...
U nás už je to tři roky, co odešel Ronda (už jsem to jednou psala na starém webu). Zemřel 24.8.2007, v den, kdy jsme si dovezli draka. Odešel sám. Máma říkala, že za ní ještě přišel, nechal se pošmajchlovat a odešel si lehnout. Za půl hoďky mamka zjistila, že Roneček už odpočívá věčným psím spánkem. Ještě dnes a je to už dlouho brečím, když si na chlupáče vzpomenu. Bylo mu 11 a pravděpodobně odešel na ledviny (tenkrát jsme si mysleli, že asi má raka). Začal se zavodňovat, ale dlabal a občas se snažil i radostné popobíhání. Člověk řekne, že 11 let, je hezký věk, ale měli by tu být s námi déle.
www.sorbon-dracominor.ic.cz
Šuhaj umřel, před chvílí odešel veterinář
Johnny (2007)
Teruška, Lukáš & smečka
To je mi moc líto, posíláme mu s holčičkami pohlazení za duhový most
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Díky.
Stáří taky, bylo mu už přes jedenáct let, najednou přestal žrát a chodit (od včerejška) a dneska měl asi i mrtvičku, tak ho vet uspal u nás doma, umřel mi vlastně v náručí a už spinká vedle Twigginky (můj první pes, kníračka, vyrůstali spolu), je mu určitě už líp!
Ještě že máme toho svýho pošuka!
Johnny (2007)
:( to je mi moc líto...tohle jsou ty nejtěžší chvilky a nezbývá čekat než to trochu přebolí :(
Andrew a Adelise Ray d´Or *20.12.2006
Moc nás to mrzí, posíláme hodně síly a holky pohlazení tlapkou!
www.molly.estranky.cz
Asi se budu ptát hodně blbě,ale kde člověk vezme tu sílu...odvahu a rozhodne se v tak těžké chvíli svému příteli pomoct ? Neumím si to vůbec představit až ten "čas příjde",protože pokaždé,když tady někdo napíše-bulím
Psí pohled umí promlouvat tím nejkrásnějším jazykem..
http://www.max-labrador.estranky.cz/
Neptáš se blbě, jen si to prostě každý musí prožít, aby pořádně pochopil. Přelouskni si, co jsme prožívali my poslední měsíc, než jsme k onomu rozhodnutí dospěli, třeba aspoň trochu pochopíš. :-) VZPOMÍNKA Když pak vidíš své milované zvíře trpět a nemůžeš s tím nic dělat, jednoho dne prostě dospěješ k rozhodnutí. Navíc pokud ti i vet potvrdí, že není cesty dál ... My jsme poslední týden měnili každou hodinou den, kdy to ukončíme. Stále tam bylo nějaké ale, co kdyby ...
www.molly.estranky.cz
U nás už to viselo ve vzduchu dlouho...byla špatná už déle, ale pořád to nějak s práškama šlo...pak se ale udělal rtg a já věděla, že jediný správný rozhodnutí je nenechat ji už trápit...když už ale bylo po všem a já si ji vezla na klíně domů, tak ta tíha rozhodnutí teprve pořádně dolehla a samozřejmě přišly výčitky, jestli jsme se nerozhodli moc ukvapeně a ty dny potom byly pro mě dost těžký...vůbec se s tím smířit...doteď nejsem schopná jít na místo,kde leží...ale vím, že sama bych taky někomu jinému radila ulehčit odchod a nenechat trápit, i když to hodně bolí...
Andrew a Adelise Ray d´Or *20.12.2006
Stránky