S tím pamlskem: jak psa jednou naučíš, že má jít za pamlskem, hrozně těžko se pak budeš toho "navigačního" pamlsku zbavovat. Vůbec bych mu ho neukazovala (stejně ví, že pamlsky máš u sebe, nepotřebuje to připomínat) a jenom ve chvíli, kdy jde pěkně, bych řekla nějakou krátkou pochvalu (třeba "dobře) a odměnila, v nepravidelných intervalech - aby nikdy nevěděl, kdy pamlsek přiletí. Ze začátku hodně často (takže si nachystej malinké pamlsky) a postupně budeš intervaly prodlužovat.
Halti v principu není násilný prostředek (samozřejmě pokud ji psovod nepoužívá úplně blbě), neškube se s ní, jen s ní psovi můžeš jemně otočit hlavu pryč od zdroje rušení. Susan Garrett, slavná trenérka - "bohyně" pozitivního výcviku, ji hodně doporučuje.
Určitě je dobré používat na cvičáku především vlastní hlavu. Nám třeba cvičitelka velmi doporučovala učit přivolání tak, že cíleně přivoláváme štěně ze situací, kdy VÍME, že nepřijde, a když nezareaguje, tak si pro něj máme dojít a povalit ho na záda, abychom mu ukázali svou převahu. Lidé jsou různé...
Luci, jedná se o o. s. Retriever Sport CZ. Mají výcvikové středisko i ve Zlíně. Pro zobrazení kontaktu je potřeba se zaregistrovat. Z čehož pro tebe ovšem nevyplývají žádné povinnosti ani nic podobného. Také se nelekej toho co se dočteš. Je to trošku jiná filozofie výcviku. S klasickým cvičákem nemá pranic společného.
Cvičitelka přeci nemůže po tvém psu chtít, aby chodil u nohy jak profík na metr daleko od cizího psa, pokud není 100% ani při výcviku bez rozptýlení. Nejdřív se musí upevnit v jednom, pak zvyšovat nároky. Jasně, ono je jednodušší zvíře vycukat, aby šlapalo jen proto, aby se vyhnulo bolesti a nepříjemným situacím. Ale takový pes nikdy nebude spolehlivý, jednoho krásného dne ti selže a třeba v neméně vhodné situaci, nemluvě o tom, že je to dle mě prostě zbytečné psu ubližovat, když to jde i jinak... Na tento cvičák bych opravdu nechodila, jelikož neděláš vše tak jak ti tam paní "odbornice" radí, tak za chvíli dospějete do stadia, kdy řekne, že pes je nevychovatelný z důvodu, že nedodržujete správný postup - ne proto, že je neschopná a surová ona sama.
Pamlsky doporučuju nosit schované a pes dostane vždy, když dělá správnou věc. Pes brzo pochopí, že bude odměněn za správné chování, ale nikdy neví jestli pamlsek přijde z pravé ruky, z levé ruky, vytáhneš ho z pravé, levé kapsy apod. Čili se tím vyhneš tomu, že bude hypnotizovat určité místo, strkat ti do ruky apod., ale místo toho bude čučet na tebe a zkoumat tvoje signály.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Luci-m, nejspíš chodíš na klasický cvičák, zabývající se sportovní kynologií a většina psů tam je nejspíš německý ovčák. Ti si to škubnutí přeberou opravdu jinak než labrador - pro ně je škubnutí obojkem jako upozornění, labrador si to vezme jako těžký psychický trest (také jsem Madlu jednou škubla a zdaleka ne tak silně jako ovčáka) a pamatuje si to dodneška.
Pokud ho nebudeš cvičit podle výcviku retrívra, a zůstaneš na tomto klasickém cvičáku, tak se musíš připravit na to, že mnohdy půjdeš proti výcvikáři a jeho radám a budeš to dělat podle svého psa a ve výsledku budete stejně oba spokojení, protože to budete umět. Akorát prostě jinou cestou. A možná za delší dobu. Ale na tom, jak rychle se to naučí nezáleží, je důležité, aby z toho měl radost pes i ty.
Já na klasický, sportovkou zabývající se cvičák chodím už přes 3 roky a mnohokrát jsem vyslechla rady, jak dělat to či ono, jak potrestat, když nedává pozor, neposlouchá apod. Ale stejně jsem to na Madlu neaplikovala, protože vím, že by některé ty věci prostě neustála. A pro mě je důležité, že cvičíme pro radost, ne pro úspěch apod.
Vyslechla jsem si spoustu rad, jak např. naučit aport - pro retrívra věc přirozená, leč nám to trvalo skoro dva roky, než se ho naučila. Protože postupy, podle kterých to učí ovčáky, na ní prostě nefungovaly a bylo i období, kdy slovo aport bylo pro Madlu něco nejhoršího na světě - ale nepovolila jsem, vymýšlela jsem na ní různé fígle, jak jí z toho udělat radost a ve výsledku teď, po dvou letech učení, má dokonalý aport s předsednutím, bez překusování a s jiskřičkama v očích. Ovčák by to podle klasického výcviku uměl i za půl roku, nám to trvalo trochu dýl, ale je bez chybičky.
Jejej, jsem se trošku rozepsala mimo téma, ale chtěla jsem tím říct, že si můžeš vyslechnout rady výcvikáře, ale stejně musíš dát na své pocity a svého psa, protože ty víš, jak na něj.
Nosit pamlsek celou dobu přímo před čumákem je zrádné v tom, že jednou ho mít nebudeš a pes tě tak vnímat nebude. Já je nosím schované v kapse, občas ho za dobře provedený výkon dostane, když mě třeba při chůzi nevnímá a kouká po jiných psech, tak si zaklepu rukou na kapsu a ona si hned vzpomene, že jsem zajímavější, protože od mě občas něco dobrého padá. A stahovací obojek se na výcvik stejně většinou používá zapnutý jako nestahovací (rovněž na zkouškách, tam to ani jinak nesmí být zapnuté). Výhodou je i to, že při lehkém zacukání vodítkem (ale ne psem) karabina cinká o obojek a jemně tak psa připomene, že má vnímat.
Ale v 7 měsících je ještě hodně mladý na to, aby zvládl chodit bez zájmu okolo psů ve vzdálenosti 1 m. To spíš si ho posaď k noze a oni ať prochází okolo, a při průchodu si ho upoutat pozorností na sebe, pokud bude koukat na tebe a nepohrne se ke psovi, tak si zaslouží odměnku. On se to časem naučí. Je to prostě ještě trdlo :-).
Nevím, jak to máte u vás na cvičáku, ale my máme dvě skupiny, štěňata a mladé psy, a pak pokročilé. Chůze metr od psa, odložení, střídání rychlosti chůze, to snad ta mrňata ani nedělají - co jsem jednou přijela dřív a viděla jejich hodinu, tak pracují na přivolání, chůzi u nohy, sedni, max. lehni - a hlavně jeden po druhém, ve skupince moc ne, aby je to nerozptylovalo. Jsou teda na place všichni, ale rozhodni nejsou metr od sebe.
Evi zkusím to s tím pamlskem jak píšeš, vůbec mě nenapadlo že to není dobrý způsob ho to tak učit, ale je pravda že jak pamlsky nemám tak je ta chůze o dost horší. Jak kdyby si myslel že když pamlsek nemá u čumáku tak prostě jít pěkně nemusí.
No to přivolání co píšeš, to je teda gól :-( Jak takoví lidi můžou dělat cvičitele psů.
Leni, děkuju za kontakt, pořádně si to prostuduju a zkusím pánovi napsat. A uvidíme jestli se nám to bude zamlouvat :-)
Verčo, vždycky jí říkám že je to pro něho moc náročné, že jinak poslouchá celkem dobře, ale tady (na cvičáku) se prostě nedokáže moc soustředit. Je sice pravda že jeho největší kámoš leonberger který je stejně starý jako Akim, s tím problémy nemá, ale zase je to asi o povaze. On je hodně flegmatický a hodně se drží u paničky. Když tam začal chodit tak si nechtěl ani hrát s ostatníma, jenom postával u paničky. Je takový celkově hodně hodně klidný. Tak asi to bude i tím, že jo. No a ona že ví že je tam moc pachů a začne vždycky jmenovat co všechno tam cítí, ale musí se prý učit poslouchat i v rušném prostředí. S tím souhlasím, ale když to pořádně ještě neumí ani v klidném tak co můžu chtít v tom v podstatě pro něho nejrušnějším. Asi si budu myslet svoje a dělat podle ní jenom to co sama uznám za vhodné a to bude nejlepší. Sice jsem úplný amatér, ale jsem ráda že vím i od vás že nedělá všechno dobře. Ono totiž kolikrát je těžko pro mě posoudit jestli je to opravdu správné a nutné. Já ho zbožňuju a v žádném případě ho nechci trápit, způsobovat mu bolesti a násilím ho do něčeho tlačit. Taky jsem pro pozitivní výchovu. Ale zase na druhou stranu chci mít vychovaného a poslušného psa s kterým budu moct v dospělosti jít kdekoliv bez problému a nebudu se muset bát že mě neposlechne, že mě bude vláčit někde apod. Protože upřímně, já moc síly nemám :-)
Greppie: Klasický cvičák to je, ale mají rozdělené dny kdy cvičí služební a pracovní plemena, pak ve stejnou dobu jsou štěňata a začátečníci (cvičí zvlášť ve skupinách), pokročilí v jiný den, obrany a stopy zvlášť. My chodíme do těch štěňat a začátečníků a do vánoc to bylo o moc lepší. To jsme byli v těch štěňátkách a tam měli minimální nároky. No ale teď v lednu začalo chodit několik malých štěňátek, stáří 3-4 měsíce a ty jsou sami ve skupině štěňat a nás automaticky přeřadili do začátečníků. Na tom by možná nebylo nic špatného, ale jsme tam dohromady třeba se psama co mají rok, rok a půl, umí přeskočit nejvyšší překážku, ovládají odložení na všechny způsoby, chodí krásně u nohy,... jenom sem tam se jim něco nepodaří tak to vylepšují. Nebo jim většina věcí jde a mají menší problémy v jedné oblasti. Tak jsou pořád v začátečnících. Tak to teda aspoň vnímám já když je sleduju. No a tím pádem když mají stejné požadavky na nás i na ně tak my jsme s Akimem úplně ztracení. Jinak chodí tam všechny možné plemena, většinou velké, pár středních a malých: bernardýn, ohaři, československý ovčák, rotvajler, labradoři, zlatý retrívr, leonberger, chodský pes, ridgeback, staford, mini bulík, kokršpaněl, jack russel a i pár kříženců.
To sezení u nohy a psi procházejí kolem nás tam taky děláme, ale ani to mu moc nejde, sice minule to bylo o malinko lepší, ale ze 3 pokusů 2x vyběhne. Ikdyž ví že mám pamlsek v ruce. U nás mají bohužel pokaždé trochu jiné nároky a ono to jde na tom štěněti hodně vidět. Záleží který cvičitel si vezme tu naši skupinu, každý to dělá trochu jinak, a taky kolik dojde psů - když míň tak je to ok protože nás rozdělí do více skupin - nejmenší štěňata, starší štěňata (my) a začátečníci. To je super, ale jak dojde moc psů tak nás šoupnou jenom do 2 skupin, jsou malí prckové zvlášť a pak všichni ostatní dohromady. A tehdy se v tom pořádně plácáme :-) On třeba umí sednout, lehnout, vstát na povel a tak. Ale když máme jít u nohy, vedle ostatní psi, to je teda mezi náma větší vzdálenost, a za chůze kdy já mám jít dál a on si musí lehnout (ještě nejlíp tak že si první nesedne, ale lehne hned) a zůstat ležet. To mu jde zatím jenom doma v bytě. To se mně zdá i pro začátečníky docela náročné.
Jsem se taky nějak rozepsala, jsem moc ukecaná :-)) Jo a ještě se chci zeptat, píšeš že chodíte na cvičák už 3 roky, to je potřeba tak dlouho nebo se věnujete i něčemu na pokročilé úrovni? Jako třeba stopa, sportovní kynologie a tak. Já jsem si myslela že bude stačit cca rok na cvičák a pak už jenom dopilovávat doma :-)
Já jsem nejdříve reagovat vůbec nechtěla, protože to nevidím uplně tak tragicky jako ostatní:o) Podle mě, už jen z toho, co o Akimovi píšeš i v jiných diskuzích, není typ psa, který by se ti sesypal, když mu cukneš vodítkem a evidentně si z tebe dělá jen srandu a nerespektuje tě. Taky nejsem zastáncem např stahováků apd. ale cuknout vodítkem, když mě pes ignoruje nevidím jako problém..je to jen forma upozornění. Však co on dělá s tebou?? Taky tě vycukává na vodítku, když se někam rozhodně jít, tak proč ty by jsi na něj měla být jen milá a v podstatě od něj nevyžadovat žádná pravidla. On si s tebou cloumat může a ty se zdráháš s ním cuknout.
Podle mě, pokud nezměníš svůj přístup k němu, tak nebude vychovaný nikdy. Promiň, že jsem tak upřímná, ale tak to prostě vidím já...a není to v tom, že by pes byl hyperaktivní atd. je to pouze v tom, jak on vnímá tebe a co pro něj znamenáš..pokud jste samé ťuťu ňuňu, tak to nikdy nepůjde.
já tedy vždy od štěněte učila chůzi na pamlsek,nejdřív u tlamky,postupně jsem ho zvedala výš a ruku měla blíž ke kapse,až zůstala jen ruka bez pamlsku a nakonec nic a nikdy se mě nestalo,že by pes bez pamlsku neposluchal. Jen to chce prostě čas a nezkoušet to stylem,te´d má pamlsek u držky a druhý krok není pamlsek žádný...
Ad řetízkáč,nevidím v něm problém,pokud ho použiješ na nestahování.
Btw zásadní bych viděla to,že chodíš na cvičák,kde cvičitelům nevěříš a děláš si to po svým - nemyslím teď konkrétně,ale obecně, mě se klasický cvičákovský přístup taky nelíbí,ale pak ta nemá cenu chodit prostě vůbec, stejně se tak nic nenaučíš,protože se točíš v kruhu - nevěříš jim x děláš to jinak x proto tě nebudou ani opravovat,ani upozornovat na chyby x cvik nefunguje, nahodile budeš zkoušet jinej způsob
Já také učila chůzi na pamlsek, nejprve jsem ho měla u tlamy štěněte, ale samozřejmě nesmí být do něj zakouslé a postupně jsem mls odstraňovala. Já mám mls v pravé ruce, takže jsem na chvíli upažila, pak zase pamlsek vrátila před štěně a čas jsem prodlužovala. Ale chůzi děláme na pamlsek stále, tedy obraty :)
A hlavně bych si utřídila v hlavě, co vlastně chci, buď se pořádně vrhnu na základní poslušnost a výchovu jako takovou nebo budu učit všechny ty "srandičky", ale vše bude umět jen napůl.
S tím pamlskem: jak psa jednou naučíš, že má jít za pamlskem, hrozně těžko se pak budeš toho "navigačního" pamlsku zbavovat. Vůbec bych mu ho neukazovala (stejně ví, že pamlsky máš u sebe, nepotřebuje to připomínat) a jenom ve chvíli, kdy jde pěkně, bych řekla nějakou krátkou pochvalu (třeba "dobře) a odměnila, v nepravidelných intervalech - aby nikdy nevěděl, kdy pamlsek přiletí. Ze začátku hodně často (takže si nachystej malinké pamlsky) a postupně budeš intervaly prodlužovat.
Halti v principu není násilný prostředek (samozřejmě pokud ji psovod nepoužívá úplně blbě), neškube se s ní, jen s ní psovi můžeš jemně otočit hlavu pryč od zdroje rušení. Susan Garrett, slavná trenérka - "bohyně" pozitivního výcviku, ji hodně doporučuje.
Určitě je dobré používat na cvičáku především vlastní hlavu. Nám třeba cvičitelka velmi doporučovala učit přivolání tak, že cíleně přivoláváme štěně ze situací, kdy VÍME, že nepřijde, a když nezareaguje, tak si pro něj máme dojít a povalit ho na záda, abychom mu ukázali svou převahu. Lidé jsou různé...
Eva, Baysha (* 12. 5. 2010) a Brego (* 29. 11. 2012)
Luci, jedná se o o. s. Retriever Sport CZ. Mají výcvikové středisko i ve Zlíně. Pro zobrazení kontaktu je potřeba se zaregistrovat. Z čehož pro tebe ovšem nevyplývají žádné povinnosti ani nic podobného. Také se nelekej toho co se dočteš.
Je to trošku jiná filozofie výcviku. S klasickým cvičákem nemá pranic společného.
Lenka, Danny a Kip z Brna
Cvičitelka přeci nemůže po tvém psu chtít, aby chodil u nohy jak profík na metr daleko od cizího psa, pokud není 100% ani při výcviku bez rozptýlení. Nejdřív se musí upevnit v jednom, pak zvyšovat nároky. Jasně, ono je jednodušší zvíře vycukat, aby šlapalo jen proto, aby se vyhnulo bolesti a nepříjemným situacím. Ale takový pes nikdy nebude spolehlivý, jednoho krásného dne ti selže a třeba v neméně vhodné situaci, nemluvě o tom, že je to dle mě prostě zbytečné psu ubližovat, když to jde i jinak... Na tento cvičák bych opravdu nechodila, jelikož neděláš vše tak jak ti tam paní "odbornice" radí, tak za chvíli dospějete do stadia, kdy řekne, že pes je nevychovatelný z důvodu, že nedodržujete správný postup - ne proto, že je neschopná a surová ona sama.
Pamlsky doporučuju nosit schované a pes dostane vždy, když dělá správnou věc. Pes brzo pochopí, že bude odměněn za správné chování, ale nikdy neví jestli pamlsek přijde z pravé ruky, z levé ruky, vytáhneš ho z pravé, levé kapsy apod. Čili se tím vyhneš tomu, že bude hypnotizovat určité místo, strkat ti do ruky apod., ale místo toho bude čučet na tebe a zkoumat tvoje signály.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Luci-m, nejspíš chodíš na klasický cvičák, zabývající se sportovní kynologií a většina psů tam je nejspíš německý ovčák. Ti si to škubnutí přeberou opravdu jinak než labrador - pro ně je škubnutí obojkem jako upozornění, labrador si to vezme jako těžký psychický trest (také jsem Madlu jednou škubla a zdaleka ne tak silně jako ovčáka) a pamatuje si to dodneška.
Pokud ho nebudeš cvičit podle výcviku retrívra, a zůstaneš na tomto klasickém cvičáku, tak se musíš připravit na to, že mnohdy půjdeš proti výcvikáři a jeho radám a budeš to dělat podle svého psa a ve výsledku budete stejně oba spokojení, protože to budete umět. Akorát prostě jinou cestou. A možná za delší dobu. Ale na tom, jak rychle se to naučí nezáleží, je důležité, aby z toho měl radost pes i ty.
Já na klasický, sportovkou zabývající se cvičák chodím už přes 3 roky a mnohokrát jsem vyslechla rady, jak dělat to či ono, jak potrestat, když nedává pozor, neposlouchá apod. Ale stejně jsem to na Madlu neaplikovala, protože vím, že by některé ty věci prostě neustála. A pro mě je důležité, že cvičíme pro radost, ne pro úspěch apod.
Vyslechla jsem si spoustu rad, jak např. naučit aport - pro retrívra věc přirozená, leč nám to trvalo skoro dva roky, než se ho naučila. Protože postupy, podle kterých to učí ovčáky, na ní prostě nefungovaly a bylo i období, kdy slovo aport bylo pro Madlu něco nejhoršího na světě - ale nepovolila jsem, vymýšlela jsem na ní různé fígle, jak jí z toho udělat radost a ve výsledku teď, po dvou letech učení, má dokonalý aport s předsednutím, bez překusování a s jiskřičkama v očích. Ovčák by to podle klasického výcviku uměl i za půl roku, nám to trvalo trochu dýl, ale je bez chybičky.
Jejej, jsem se trošku rozepsala mimo téma, ale chtěla jsem tím říct, že si můžeš vyslechnout rady výcvikáře, ale stejně musíš dát na své pocity a svého psa, protože ty víš, jak na něj.
Nosit pamlsek celou dobu přímo před čumákem je zrádné v tom, že jednou ho mít nebudeš a pes tě tak vnímat nebude. Já je nosím schované v kapse, občas ho za dobře provedený výkon dostane, když mě třeba při chůzi nevnímá a kouká po jiných psech, tak si zaklepu rukou na kapsu a ona si hned vzpomene, že jsem zajímavější, protože od mě občas něco dobrého padá. A stahovací obojek se na výcvik stejně většinou používá zapnutý jako nestahovací (rovněž na zkouškách, tam to ani jinak nesmí být zapnuté). Výhodou je i to, že při lehkém zacukání vodítkem (ale ne psem) karabina cinká o obojek a jemně tak psa připomene, že má vnímat.
Ale v 7 měsících je ještě hodně mladý na to, aby zvládl chodit bez zájmu okolo psů ve vzdálenosti 1 m. To spíš si ho posaď k noze a oni ať prochází okolo, a při průchodu si ho upoutat pozorností na sebe, pokud bude koukat na tebe a nepohrne se ke psovi, tak si zaslouží odměnku. On se to časem naučí. Je to prostě ještě trdlo :-).
Nevím, jak to máte u vás na cvičáku, ale my máme dvě skupiny, štěňata a mladé psy, a pak pokročilé. Chůze metr od psa, odložení, střídání rychlosti chůze, to snad ta mrňata ani nedělají - co jsem jednou přijela dřív a viděla jejich hodinu, tak pracují na přivolání, chůzi u nohy, sedni, max. lehni - a hlavně jeden po druhém, ve skupince moc ne, aby je to nerozptylovalo. Jsou teda na place všichni, ale rozhodni nejsou metr od sebe.
Ála a Madla
Evi zkusím to s tím pamlskem jak píšeš, vůbec mě nenapadlo že to není dobrý způsob ho to tak učit, ale je pravda že jak pamlsky nemám tak je ta chůze o dost horší. Jak kdyby si myslel že když pamlsek nemá u čumáku tak prostě jít pěkně nemusí.
No to přivolání co píšeš, to je teda gól :-( Jak takoví lidi můžou dělat cvičitele psů.
Leni, děkuju za kontakt, pořádně si to prostuduju a zkusím pánovi napsat. A uvidíme jestli se nám to bude zamlouvat :-)
Verčo, vždycky jí říkám že je to pro něho moc náročné, že jinak poslouchá celkem dobře, ale tady (na cvičáku) se prostě nedokáže moc soustředit. Je sice pravda že jeho největší kámoš leonberger který je stejně starý jako Akim, s tím problémy nemá, ale zase je to asi o povaze. On je hodně flegmatický a hodně se drží u paničky. Když tam začal chodit tak si nechtěl ani hrát s ostatníma, jenom postával u paničky. Je takový celkově hodně hodně klidný. Tak asi to bude i tím, že jo. No a ona že ví že je tam moc pachů a začne vždycky jmenovat co všechno tam cítí, ale musí se prý učit poslouchat i v rušném prostředí. S tím souhlasím, ale když to pořádně ještě neumí ani v klidném tak co můžu chtít v tom v podstatě pro něho nejrušnějším. Asi si budu myslet svoje a dělat podle ní jenom to co sama uznám za vhodné a to bude nejlepší. Sice jsem úplný amatér, ale jsem ráda že vím i od vás že nedělá všechno dobře. Ono totiž kolikrát je těžko pro mě posoudit jestli je to opravdu správné a nutné. Já ho zbožňuju a v žádném případě ho nechci trápit, způsobovat mu bolesti a násilím ho do něčeho tlačit. Taky jsem pro pozitivní výchovu. Ale zase na druhou stranu chci mít vychovaného a poslušného psa s kterým budu moct v dospělosti jít kdekoliv bez problému a nebudu se muset bát že mě neposlechne, že mě bude vláčit někde apod. Protože upřímně, já moc síly nemám :-)
Greppie: Klasický cvičák to je, ale mají rozdělené dny kdy cvičí služební a pracovní plemena, pak ve stejnou dobu jsou štěňata a začátečníci (cvičí zvlášť ve skupinách), pokročilí v jiný den, obrany a stopy zvlášť. My chodíme do těch štěňat a začátečníků a do vánoc to bylo o moc lepší. To jsme byli v těch štěňátkách a tam měli minimální nároky. No ale teď v lednu začalo chodit několik malých štěňátek, stáří 3-4 měsíce a ty jsou sami ve skupině štěňat a nás automaticky přeřadili do začátečníků. Na tom by možná nebylo nic špatného, ale jsme tam dohromady třeba se psama co mají rok, rok a půl, umí přeskočit nejvyšší překážku, ovládají odložení na všechny způsoby, chodí krásně u nohy,... jenom sem tam se jim něco nepodaří tak to vylepšují. Nebo jim většina věcí jde a mají menší problémy v jedné oblasti. Tak jsou pořád v začátečnících. Tak to teda aspoň vnímám já když je sleduju. No a tím pádem když mají stejné požadavky na nás i na ně tak my jsme s Akimem úplně ztracení. Jinak chodí tam všechny možné plemena, většinou velké, pár středních a malých: bernardýn, ohaři, československý ovčák, rotvajler, labradoři, zlatý retrívr, leonberger, chodský pes, ridgeback, staford, mini bulík, kokršpaněl, jack russel a i pár kříženců.
To sezení u nohy a psi procházejí kolem nás tam taky děláme, ale ani to mu moc nejde, sice minule to bylo o malinko lepší, ale ze 3 pokusů 2x vyběhne. Ikdyž ví že mám pamlsek v ruce. U nás mají bohužel pokaždé trochu jiné nároky a ono to jde na tom štěněti hodně vidět. Záleží který cvičitel si vezme tu naši skupinu, každý to dělá trochu jinak, a taky kolik dojde psů - když míň tak je to ok protože nás rozdělí do více skupin - nejmenší štěňata, starší štěňata (my) a začátečníci. To je super, ale jak dojde moc psů tak nás šoupnou jenom do 2 skupin, jsou malí prckové zvlášť a pak všichni ostatní dohromady. A tehdy se v tom pořádně plácáme :-) On třeba umí sednout, lehnout, vstát na povel a tak. Ale když máme jít u nohy, vedle ostatní psi, to je teda mezi náma větší vzdálenost, a za chůze kdy já mám jít dál a on si musí lehnout (ještě nejlíp tak že si první nesedne, ale lehne hned) a zůstat ležet. To mu jde zatím jenom doma v bytě. To se mně zdá i pro začátečníky docela náročné.
Jsem se taky nějak rozepsala, jsem moc ukecaná :-)) Jo a ještě se chci zeptat, píšeš že chodíte na cvičák už 3 roky, to je potřeba tak dlouho nebo se věnujete i něčemu na pokročilé úrovni? Jako třeba stopa, sportovní kynologie a tak. Já jsem si myslela že bude stačit cca rok na cvičák a pak už jenom dopilovávat doma :-)
Lucka & Akim (30.6.2011)
http://akim3006.webnode.cz/
Nechci se tady rozepisovat mimo téma, tak ti píšu SZ.
Ála a Madla
Já jsem nejdříve reagovat vůbec nechtěla, protože to nevidím uplně tak tragicky jako ostatní:o) Podle mě, už jen z toho, co o Akimovi píšeš i v jiných diskuzích, není typ psa, který by se ti sesypal, když mu cukneš vodítkem a evidentně si z tebe dělá jen srandu a nerespektuje tě. Taky nejsem zastáncem např stahováků apd. ale cuknout vodítkem, když mě pes ignoruje nevidím jako problém..je to jen forma upozornění. Však co on dělá s tebou?? Taky tě vycukává na vodítku, když se někam rozhodně jít, tak proč ty by jsi na něj měla být jen milá a v podstatě od něj nevyžadovat žádná pravidla. On si s tebou cloumat může a ty se zdráháš s ním cuknout.
Podle mě, pokud nezměníš svůj přístup k němu, tak nebude vychovaný nikdy. Promiň, že jsem tak upřímná, ale tak to prostě vidím já...a není to v tom, že by pes byl hyperaktivní atd. je to pouze v tom, jak on vnímá tebe a co pro něj znamenáš..pokud jste samé ťuťu ňuňu, tak to nikdy nepůjde.
Triny a Peggy
já tedy vždy od štěněte učila chůzi na pamlsek,nejdřív u tlamky,postupně jsem ho zvedala výš a ruku měla blíž ke kapse,až zůstala jen ruka bez pamlsku a nakonec nic a nikdy se mě nestalo,že by pes bez pamlsku neposluchal. Jen to chce prostě čas a nezkoušet to stylem,te´d má pamlsek u držky a druhý krok není pamlsek žádný...
Ad řetízkáč,nevidím v něm problém,pokud ho použiješ na nestahování.
Btw zásadní bych viděla to,že chodíš na cvičák,kde cvičitelům nevěříš a děláš si to po svým - nemyslím teď konkrétně,ale obecně, mě se klasický cvičákovský přístup taky nelíbí,ale pak ta nemá cenu chodit prostě vůbec, stejně se tak nic nenaučíš,protože se točíš v kruhu - nevěříš jim x děláš to jinak x proto tě nebudou ani opravovat,ani upozornovat na chyby x cvik nefunguje, nahodile budeš zkoušet jinej způsob
Jana a smečka
Já také učila chůzi na pamlsek, nejprve jsem ho měla u tlamy štěněte, ale samozřejmě nesmí být do něj zakouslé a postupně jsem mls odstraňovala. Já mám mls v pravé ruce, takže jsem na chvíli upažila, pak zase pamlsek vrátila před štěně a čas jsem prodlužovala. Ale chůzi děláme na pamlsek stále, tedy obraty :)
A souhlasím s tím, co napsala Jackey.
http://www.edenloci.cz/
A hlavně bych si utřídila v hlavě, co vlastně chci, buď se pořádně vrhnu na základní poslušnost a výchovu jako takovou nebo budu učit všechny ty "srandičky", ale vše bude umět jen napůl.
http://www.edenloci.cz/
Stránky