Toto je kopie článku z původního ML webu. Autor: Jarka Vičarová

Chce se říci... protože je krásnej, ale nemůžu, jelikož se pokusím  o tomto nádherném plemeni napsat něco víc.

Samozřejmě, jednoho mám doma, jsem zaujatá, ale propadla jsem tomuto plemeni nejen proto, že mám ráda toho svého. Především proto, že jsem je postupně poznávala - jejich povahu, exteriér, setkala a seznámila s dalšími pejsky - labradory všech barev a různého věku.

Jejich původ si najdete v každé knížce o psech. A je na první pohled patrné, že to byl pes pracovní. Tahání rybářských sítí je práce velmi namáhavá, proto ta silná, pevná kostra. Je to kus psa a jejich původní využití bude jediným argumentem, při dotazu majitele chrta, proč je váš pes tlustý. Každý, komu v ruce někdy "vystartoval" labrador mi potvrdí, že se sítí by si poradili i ti dnešní.

Pohyb v ledové vodě, proto blány mezi prsty a hustá podsada v srsti, která je téměř nepromokavá. Postupně se jejich využití měnilo, začala se využívat nejen jejich síla, ale i jejich jemný nos, měkká tlama a ochota ke spolupráci s člověkem. Ale pořád  to byl pes pracovní, v plném zápřahu, využívaný jako přinašeč  při  lovu pernaté, k pohybu ve vodě, kde je využívána jeho vytrvalost. Láska k vodě je neopouští, láska k lidem je snad stále větší.

Tak tedy kdo a proč by si měl vybrat labradorského retrievra...

Především ten, kdo je ochoten se svému psovi věnovat a ne mu jen zabezpečit základní, byť dobrou péči. Setkala jsem se s labradory společníky, labradory kamarády, labradory pomocníky, labradory záchranáři, labradory-mysliveckými psy.

Jen jeden osud labradorovi nepřeji -  osud psa zavřeného v kotci, natož psa uvázaného u boudy. Takže každý, mladý i starší, pokud na to má sílu, ale především je ochotný věnovat psovi nejméně 2 spíš tři  hodiny denně...

S čím musíte počítat a a na co se připravit

Štěně je krásné, kouzelné, roztomilé, je to medvídek, který si získá vaše srdce - ALE čůrá, kaká, kouše, trhá. Někdy mám pocit, že to nové majitele štěněte strašně překvapí. Kdo s tím nepočítá, musí si koupit pejska v hračkářství. Štěně je zvídavé, kamarádské, ale  už u takto malého psíka musíme myslet na to, že z něj jednou bude pes velký, a dávat pozor, aby se nepřetěžovaly nožičky. Protože štěně roste, roste před očima, za týden přibývá většinou kilogram. V tomto období  je učíme základním hygienickým návykům, učíme je žít spolu s námi.

Labrador je pes společenský, miluje společnost lidí, své smečky,  jako štěně  miluje všechny psy. V tomto období je povinností pána zvykat ho na společný život, na to, že setkávání se psy není jen zábava, ale taky škola života, vyjasnit si co od svého psa v budoucnu očekávám, k čemu ho chci připravit - budeme vystavovat, zkusíme  lovečinu, chceme dělat canisterapii. Prostě už v tomto období podle budoucího využití psa začít pomalu s přípravou.
    
Celé období psího dětství a puberty je obdobím, kdy se oba učí. Pán i pes. Labrador dokáže plnohodnotně žít, pokud mu to umožní jeho pán téměř kdekoliv - v bytě, v domě i venku na zahradě, pokud mu není odepřena lidská společnost, jinak strádá.

Není to pes malý a něco sní, často se o něm hovoří jako o psu žravém, ale i diskuze na našem foru ukazuje, že to není až tak pravda a kolem jídla a pití je celá  řada  problémů.

Pes líná, pes v bytě líná stále - vyžaduje pravidelnou i když velmi jednoduchou údržbu, ale budoucí majitel se musí připravit na to, že i labrador může mít problémy se srstí a s kůží jako my lidi, že chlupy se stanou součástí jeho života - protože bude mít chlupatého přítele.

Labrador - stejně jako jiní psi, nemusí být jen zdravý, mají problémy  s klouby, mohou mít epilepsii, cukrovku, bohužel i zhoubné bujení. Pravidelná veterinární péče, očkování, odčervení, sem tam průjem, kašel... s tím musí každý počítat.

Z diskuzí vím, že labradoři mají rádi děti. Od kojenců až po děti větší. Ale pořád je to vztah mezi malým človíčkem a psem. A to psem o váze třeba 40 kg, proto jejich vzájemné laškování nemusí zůstat bez následků. Každý z nás slyšel vyprávění o psovi, který si od dětí nechal líbit úplně všechno. Je to možné, ale nedá se na to vsadit. Labrador, pokud se na něm nepodepsal neblaze člověk, je pes laskavý, bez agrese, ale nenechá si líbit, když ho někdo tahá za ucho.
     
Labrador vyžaduje pohyb, hru, zábavu, zaměstnání, možnost si zaplavat a vyřádit se ve vodě, vyžaduje setkávání s jinými psy, pokud mu toto nemůžeme nebo nechceme dopřát, měli bychom se ohlédnout po jiném plemeni.

Je snadno cvičitelný, ale není to pes na dril. Je to pes, který i práci kterou dělá, dělá s vehemencí sobě vlastní, rád a nadšeně, pokud mu ji nezkazíme.
     
To co jsem napsala jistě není vyčerpávající pojednání o psu  Labradorský retriever. Ale každého, kdo se rozhoduje zda tohoto psa ano nebo ne alespoň nasměruje. Je  zde také prostor k doplnění, k diskuzi, která celou informaci doplní a obohatí. Tak je také myšlena.