Toto je kopie článku z původního ML webu. Autor: Jana Vašinová

Přichází nový člen rodiny, co je třeba dělat....

Doma by mělo být pro nového člena rodiny vše připraveno a uvítání musí být srdečné, ale ne hlučné! Máte-li doma jiná zvířata , v prvních hodinách je se štěnětem neseznamujte a držte je stranou. Na to je čas, až si štěně zvykne na nové prostředí.

Kam umístit psí lůžko?

Už od počátku je třeba vyhradit psovi klidné místo,kde by netrpěl průvanem, nadměrným horkem nebo chladem a kam by se mohl uchýlit v každé denní či noční době. Výběr takového místa vyžaduje odpovědnost a znalost programu rodiny i nároků psa, protože zvíře nesmí rušit provoz domácnosti a přitom útočiště musí zaručovat klid a bezpečí za všech okolností.

Jaké lože pořídit?

Pes potřebuje pohodlné a čisté lože. Ani v bytě by neměl ležet na holé podlaze, leda by mu bylo zvlášť horko. Ne všichni psi však mají rádi měkkou podložku. V zásadě má pes vždycky spát na vyvýšeném místě, alespoň 5 cm nad zemí, protože na podlaze vždy nejvíc táhne. Pes by nikdy neměl ležet na studených dlaždicích nebo na holém betonu.

Představují pro psa v bytě riziko i okrasné rostliny?

Jistě, a dokonce velké. Rostliny jsou pro psa náhražkou travin, které okusuje, když cítí,že má žaludek v nepořádku. Velký počet okrasných druhů běžných v našich domácnostech však obsahuje silné jedy. I běžné pokojové rostliny jako např. oleandr nebo diefenbachie jsou jedovaté a mohou psu způsobit vážné zdravotní potíže. Nejde však jen o hravé okusování, které vede k otravám.Mnohé rostliny mají trny, ostny či lámavé chloupky, které mohou způsobit podráždění kůže, spojivek nebo sliznice a dokonce i vyvolat alergii. Proto je třeba posoudit květinovou výzdobu bytu a odstranit druhy, které by mohly zejména mladé zvíře ohrozit. Pokud se jich nechcete zbavit, je nutné je umístit tak, aby k nim pes neměl přístup.

Může pes trávit celý den v ohradě?

Bez ohledu na velikost nikdy nesmí být pes zavřený v ohradě po celý den, aniž má možnost se důkladně proběhnout nebo si pohrát s jinými psi a hlavně prožít nějakou tu hodinu se svým pánem. Pes, který tráví celé dny ve výběhu, nemůže rozvinout své dobré vlastnosti a ve srovnání s doma chovanými psy se potom jeví jako hloupý a pasivní.

VÝŽIVA PSA

Proč musí mít pes po jídle klid?

Nejen štěňata, ale i dospělí psi by měli hodinu nebo dvě po jídle v klidu odpočívat. Je to důležité ze dvou důvodů. Žaludek psa je v tělní dutině uložen poměrně volně, takže se při nadměrném pohybu může převrátit a dojde k obávané, smrtelně nebezpečné torzi žaludku. Avšak i v případě, kdy se nic takového nestane, může pes potravu zvrátit,protože mu plný žaludek vadí v pohybu. Kromě toho potřebuje psí zažívací trakt ke zpracování potravy klid, neboť je proces trávení u psů dost rychlý. Neprobíhá -li v klidu, pak značná část výživných látek odejde z těla nevyužita.

Které potraviny se pro psa nehodí?

Především jsou to kuchyňské zbytky, zejména pokrmy kořeněné, silně solené, smažené a také sladké. Zcela tabu jsou pro psy kosti a potraviny přepalované(tuk), připálené, silně páchnoucí nebo přímo zkažené. Pozor i na potraviny plesnivé, mohou být zdraví psa velmi nebezpečné. Z lidských jídel nejsou pro psa vhodné ani smetanové omáčky a jiná tučná jídla, protože mohou způsobovat průjmy. Krmit psa tzv.šlichtou, polotekutým, málo vydatným krmivem s velkým objemem, je vysloveně nevhodné!!

Jaké pamlsky může pes dostávat?

Pro psa rozhodně nejsou vhodné sladkosti jako čokoláda, ta je dokonce toxická, bonbony, sladké sušenky a už vůbec ne např.likérové bonbony. Pes nemá dostávat pamlsky od stolu, nebo pokud loudí. Pamlsek má být vždy odměnou za správné chování nebo provedený výkon. Vhodným pamlskem jsou např. na kousky nakrájený tvrdý sýr, psí sušenky, krájená zelenina nebo ovoce. Ale důležité je odměnu přizpůsobit individuální chuti psa.

Doporučené značky krmiv viz fórum.

HYGIENA A PÉČE O SRST

Co potřebuje nově příchozí štěně nejvíce?

Pro rozvoj malého zvířete je nejdůležitější hygiena. Pouze ve zdravém prostředí se mohou projevit všechny kladné vlivy, potravou počínaje a láskyplným slovem konče. Proto musíte svému přírůstku připravit čisté a zdravotně nezávadné prostředí. Mimochodem, kouříte? Pokud ano, pak by štěně s vámi nemělo sdílet jednu místnost. Štěně by mělo žít v prostředí bez prachu, plísní, ale i bez agresivních chemikálií. Brát štěně s sebou do garáže, dílny nebo do sklepa, to je nezodpovědnost! Styk s podobnými látkami může přivodit podráždění kůže nebo i podnítit vznik alergie.

Je zapotřebí starat se o tělesnou očistu mladého štěněte?

Jistě, malý příchozí je zvyklý na každodenní očistu, kterou prováděla jeho matka jazykem. Určitě si snadno zvykne, když mu pravidelně ráno vlhkým tampónkem očistíte oči a čenich, vlhkým hadříkem otřete zadeček a bříško a prohlédnete uši (ty by neměly zapáchat).

Má mít pes i vlastní prádlo?

Zajisté. Stejně jako nesmí používat nádobí z lidské výbavy, neměl by se pes utírat do normálních utěrek a osušek. Stejně však není dobré otírat psovi tlapky hadrem na podlahu. Vyberte několik vyřazených lněných utěrek, vysloužilý froté ručník nebo osušku, několik žínek nebo hadříků a ty uložte do zvláštní krabice poblíž vchodu, aby byly po ruce. Tyto věci používejte výhradně na psa, neměly by tedy přijít do styku se saponáty, politurami a jinými úklidovými prostředky. Pravidelně je perte a občas vyměňujte. Naučte psa, aby před vstupem do bytu čekal, než mu otřete tlapky, popř. ho celého osušíte. Usnadníte si tím nejen domácí práce, ale prospěje to i psovi.

A co údržba srsti?

Údržba nespočívá jen v odstranění hrubé špíny a žmolků, pes potřebuje i pravidelnou masáž kůže kartáčem, který prokrvuje pokožku, usnadňuje odstraňování odumřelých chlupů a podporuje činnost mazových žlázek, díky jejichž výměšku je psí srst pružná, nepromokavá a má krásný lesk.

VÝCHOVA ŠTĚŇAT

Jak štěněti usnadnit seznámení s novým prostředím?

Je -li štěně plaché a lekavé, postarejte se, aby je nevyděsily žádné pronikavé zvuky, třeba vysavač nebo robot a aby se všichni v domácnosti vyvarovali prudkých pohybů. Naproti tomu kurážné štěně neomezujte, umožněte mu prohlídku celého bytu a pokud se hrne, kam nemá, neokřikujte je, ale odveďte jeho pozornost jinam. V novém domově by mělo štěně prožít příjemný, zábavný a klidný den bez stresu. Pak bude i noc poklidná.

Jak se připravit na první noc se štěnětem?

Odloučení od matky a sourozenců je pro malé štěně určitý šok. Během dne převáží zvědavost a spoustu nových dojmů, ale večer pocítí, že ztratilo teplo vlastní rodiny. Ovšem nakrmené, vyvenčené a hrou unavené štěně usne snadno, jen má -li podmínky připomínající domácí prostředí. Poblíž postavený a překrytý budík svým tlumeným tikáním nahradí tlukot srdce sourozenců nebo matky. Pro jistotu je vhodné uložit štěně blízko někoho, kdo se dokáže vzbudit dřív než zvíře propadne panice. Obvykle stačí několik vlídných slov nebo jen zamručení, aby pochopilo, že není sámo a zase spokojeně usnulo.

Jak postupovat při výchově malého štěněte?

Štěně si především musí zvyknout na svého majitele. Proto se jím zabývejte co nejvíce, hrajte si s ním a často se ho dotýkejte. Současně se musí naučit reagovat na své jméno. Nejlépe si zvykají na jména krátká a výrazná. Například velmi dobře reagují na jména obsahující písmeno "R". Učte také štěně, aby k vám na zavolání bezpodmínečně přišlo.

Co dělat, když vás chce štěně olizovat?

V žádném případě je nesmíte za to trestat. Olíznutí čenichu je v psím světě velmi významné gesto, může to být pozdrav, projev přízně, prosba o usmíření nebo žádost o nakrmení či polaskání. Pokud malé štěně striktně odmítnete, vnesete zmatek do celého jeho světa. Proto musí člověk záhy vymyslet nějaký rituál, který psovi toto základní společenské gesto nahradí. Dovolte tedy štěněti, aby vám olízlo ruku, případně jinou část těla (mimo obličej). V každém případě mu musíte umožnit, aby s vámi bylo v těsném kontaktu, jinak si nezískáte jeho naprostou důvěru.

Proč se štěně snaží na člověka vyskakovat?

Toto počínání, které se obvykle definuje jako zlozvyk, je mláďatům psovitých šelem vrozeno. Mláďata se natahují a povyskakují, aby dosáhla na čenich dospělých zvířat. Je to součást pozdravného rituálu a také žadonění o potravu. Člověk je pro štěně více nedosažitelný než jeho matka, a proto se snaží vyskočit co nejvýše nebo na něj šplhat. V prvních týdnech štěněte ho za toto počínání netrestejte, ale okamžitě se k němu sehněte, aby na vás dosáhlo. Teprve když je starší a vytvoří si k vám pevný vztah,  je na čase ho to začít odnaučovat.Na to vám postačí jednoduchý trik. Vždy, když na vás bude chtít vyskočit, nastavíte mu předloktí nebo zdvižené koleno. Tím mu znemožníte, aby dosáhlo svého cíle. Postupně přidávejte káravý hlas, pak ostré ,,FUJ“ a nakonec psíka, který už snese drsnější zacházení, kolenem rázně odstrčíte. Brzy pochopí, že se snaží marně a že navíc vzbuzuje vaši nevoli a od nežádoucího počínání upustí.

Dovede si štěně hrát samo?

Hra je pro štěně životně důležitá a zprvu si většinou hraje se svými sourozenci. Je-li štěně odebráno od matky a nový majitel se mu dostatečně nevěnuje, může si sice hrát s neživými předměty např. s míčkem, ale brzy je tato osamělá hra znudí a začne se vybíjet kousáním, hrabáním a vůbec ničením různých předmětů. Taková hra se může stát zlozvykem a tyto chorobné, náhražkové hry mohou vyústit až v sebepoškozování. Pes se např. honí za vlastním ocasem nebo si okusuje tlapy. Proto je třeba zajistit štěněti dost příležitostí ke společné hře, ať již s člověkem nebo jiným zvířetem.

Jak je možné štěně za nečistotnost potrestat?

Určitě nesahejte k praktikám, jako je namáčení čenichu do loužičky, trestání štěněte plácnutím nebo vyhazováním ze dveří na trávník. Základní fakt je, že štěně se vyprázdnit musí a je jen na vás, abyste ho co nejrychleji naučili používat správné místo a rozpoznali ten ,,správný“ okamžik. K tomu se ovšem nehodí tresty a kárání, štěně tak získá mylný dojem, že se dopustilo něčeho špatného, když si ulevilo. Správný postup je opačný. Je třeba štěně pochválit, když vyhledá vhodné místo pro svou potřebu a zejména,když dá samo najevo, že chce pustit ven. Pravidlo je - venčí se po probuzení, po hře, po jídle. Poznáte to tak, že štěně začne očichávat místo, kam by si mohlo ulevit. V tom okamžiku musíte štěně vzít a vynést na místo, kde chcete, aby potřebu vykonávalo. Tam jej velice chvalte a použijte nějaký povel, na který bude v pozdější době štěně reagovat a vykonávat potřebu, když mu to přikážete, např. "dělej", "loužička", "čůráme" atd. Nezapomeňte na pamlsek:-).

Kdy můžete začít štěně učit chůzi na vodítku?

Nejprve štěně naučte nosit měkký, vypodložený a dosti volný obojek. Teprve když si na něj zvykne, připněte lehké, krátké vodítko. Nejlepší je nechat štěně běhat po bytě nebo po zahradě s vodítkem volně taženým po zemi, ale pozor, aby se někde nezachytilo! Když se s vodítkem spřátelí, zvedněte je a následujte štěně s vodítkem lehce prověšeným. V žádném případě nesmíte hned od počátku za vodítko tahat nebo nutit štěně, aby vás následovalo. Teprve, když se s vodítkem smíří, přimějte štěně laskavou pobídkou, případně pamlskem, aby běželo za vámi. Vodítko ale nesmí být příliš napjaté. Jakmile se vodítko stane pro štěně něčím samozřejmým, připravte mu krátké zábavné procházky, třeba jen po zahradě.

Kdy se můžete odvážit se štěnětem na ulici?

První podmínkou je, aby bylo proočkováno proti všem nakažlivým chorobám, které se v okolí mohou vyskytnout. Další podmínkou je, že musí být na svého průvodce zvyklé a důvěřovat mu. Dětem psíka v tomto věku nikdy nesvěřujte, stejně jako osobám, které zvíře nezná. Trasu po níž se vydáte musíte dobře znát. Musíte vědět, zda někde nemají v zahradě velkého psa, který by štěně mohl vyděsit, kde se může setkat s velkým provozem. Procházka by měla proběhnout v klidu a ne skončit kvapným úprkem před houfy povykujících dětí nebo davy pospíchajících domů.

Jak malý psík získává sebedůvěru?

Štěně získává při vycházkách znalosti o bezprostředním okolí svého domova a pocit bezpečí. Jakmile zjistíte, že se pohybuje klidně, bez zbytečného váhání a ohlížení a že zvědavě zkoumá všechno kolem, začněte pomalu rozšiřovat okruh svých vycházek. Odvažte se živějších částí, postavte se stranou, kde by mělo štěně dobrý výhled a nechte je pozorovat kolemjdoucí i provoz na ulici. Bydlí -li v okolí vaši dobří známí, zajděte k nim do domu. Zatím ne na návštěvu, ale jen proto, aby se štěně nebálo vejít do cizího domu. Pak zajděte i na zastávku veřejné dopravy nebo k nádraží a dovolte štěněti, aby si ověřilo, že ty hlučné obludy jsou neškodné, ale že se k nim nesmí chodit blízko. Nakonec se společně svezte jednu nebo dvě stanice, aby pochopilo, že nemá důvod lekat se davů cizích lidí ani hluku a pohybu strojů. Při všem tomto počínání se musíte chovat sebevědomě, aby ve vás pes cítil podporu. V mládí je pes zvědavý a velmi přizpůsobivý, takže se rychle smiřuje s neobvyklými jevy. Získá sebedůvěru a jistotu a to vám bude užitečné při pozdějším výcviku.

Jak odnaučit psa žebrat?

Štěně u stolu zásadně nekrmte z ruky, ani mu nedávejte potravu současně s ostatními členy rodiny. Krmení má pes dostávat výhradně do své vlastní misky na vyhrazeném místě a pamlsek jen za dobré chování. Začne -li si pes pamlsky vynucovat kňučením, štěkáním, škrábáním tlapkou apod., nesmíte mu v žádném případě vyhovět nebo mu toto chování tolerovat. Musíte ho přísně pokárat, případně odvést od stolu a usadit na místo. Chcete -li mu dát něco ze stolu, vždy mu to doneste do jeho misky. Nedovolte nikdy cizím lidem, aby mu podávali kousky jídla od stolu a raději je požádejte, aby psa vůbec nekrmili.

Jak používat kouzelné slovo ,,místo“?

K pochopení tohoto povelu je zapotřebí, aby se přání štěněte shodovalo s vaším záměrem. Proto počkejte, až se štěně skotačením unaví a zamíří ke svému pelíšku. V tomto okamžiku použijte povel spolu s gestem ukazujícím k jeho cíli. Jakmile zaujme své místo v pelíšku, pochvalte jej a několikrát opakujte daný výraz. Zanedlouho bude pro štěně upozorněním, že si přejete, aby se odsunulo do svého koutku.

Kdy trestat?

Trest má smysl pouze bezprostředně po provinění, stejně jako pochvala. Špatné i správné chování je zapotřebí ocenit bezprostředně. Pokud chybu psa neopravíte okamžitě, nemá smysl se k tomu vracet. Nesprávné chování (pokud psa nechytíte při činu) musíte přejít a potrestat ho až při další příležitosti. Pes totiž vztahuje pochvalu i potrestání pouze k chování, které bezprostředně předcházelo. Jestliže pes uteče a dobrovolně se k vám vrátí, nesmíte ho potrestat, protože by se trest vztahoval k faktu, že se k vám vrátil. Příště už by možná nepřišel!!!