Toto je kopie článku z původního ML webu. Autor: Romana Šormová
Agility (řečeno po lidským: agility = psí parkur, a nebo také plno překážek srovnaných do určité sekvence či tratě… a po pso-lidským: agility = neskutečná legrace a souhra psovoda a psa) jsme začali zkoušet hned na začátku našeho společného života, jen jednotlivé překážky, žádné složitosti, abych psíka neodradila. Plánovali jsme si (tedy spíš já), jak začneme závodit hned jak to půjde (tzn. jakmile bude hafanovi 18 měsíců). Jenže to nevyšlo, naše plány byly nabourány nemocí zvanou borelióza :-( Během psíkovy nemoci jsme nedělali vůbec nic, nemohli jsme...
Opět jsme si parkur postavili až 17.3.2006... jen jednoduchou rovinku se skočkami a tunelem. Šlo to do doby, než na cvičák přišel jiný pes. To už jsem mého nedokázala odvolat, on si chtěl hrát, tak co by mě poslouchal, že... Vůbec jsem nevěděla, co s ním dělat, nic na něho nezabíralo - ani pamlsky, ani hračky, volání,... vůbec nic. Nechtělo se mu a dával to patřičně najevo. Byla jsem z něho na nervy, kolikrát jsem chtěla s výcvikem skončit. Zkoušela jsem na něho všechny možné i nemožné triky a tipy, ale nic nezabíralo. Vrcholem bylo, když to moje zlatíčko přetrhlo řetízkový stahovák kvůli háravé feně. Padlo rozhodnutí, že Julián půjde na kastraci... A taky že šel, 15.4.2006. Bála jsem se, aby to nebylo ještě horší, ale naštěstí ne.
Najednou šel výcvik snáz. Poznala jsem i to, jak psík maká, když je dobře motivovaný. Zkoušeli jsme pamlsky, ale dlouho jsme u nich nezůstali. Jakmile mi ruce „nesmrděly“ od sušených střívek, hafan nemakal. Tak jsme zkusili aport. A to zabralo a drží ho to do dnes. Dokonce je z něho takový závislák, že jakmile zjistí, že mám v kapse aportek (balónek), nehne se ode mě a sleduje kapsu, někdy na ni dokonce štěká ;-)
Využití apotru jako odměny v agilitách mi přijde bezva. Nemusím se bát, že mi někde vypadne pamlsek a začnou tam čuchat ostatní agiliťáci. Překážky umíme víceméně všechny, občas nám dělá problém kruh (hlavně nastavený pro kategorii L, ve které běháme) a náběhy do slalomu, hlavně po pravé ruce (psovod má slalom po pravé ruce, pes po levé tlapce ;-)
Nejraději má Julísek tunely, je takový můj tunelář. Jak napovídá název-radši si vybere tunel než slalom, a to i když mu včas a důrazně říkám „Slalom“ ;-) To samé platí při kombinaci překážek kladina-tunel. Tuhle kombinaci jsme na jednom tréninku běželi snad patnáctkrát. :-) Pokaždé vběhl jinam než měl.
I když Julísek občas stávkuje a odmítá skákat v kategorii L (co by skákal tak vysoko, když to může lehce podběhnout, že...), jsem ráda, že jsme se k agilitám dostali a máme možnost trénovat pod vedením bezva trenérek, které nám rády poradí a řeknou, co dělat jinak a lépe. Taky trochu díky našemu agi klubu a super lidem v něm jsem to na začátku nevzdala a běháme dál. Takže všem patří náš velký dík...
Psíci nejsou hloupí, jen to některým trvá o trošku déle, než pochopí, co po nich chceme a jak to mají udělat. Totéž platí o nás. Někdy to je pro psíka složitější a nebo mu to prostě neumíme dostatečně vysvětlit, a tak to chvíli nechápe, a tak trošku brzdí výcvik, ale až se mu podaří to pochopit, má z toho velikánskou radost a nejraději by ten cvik pořád opakoval, aby všichni věděli, jak ON je dobrý, že se to naučil… Nesmíme to vzdávat a věnovat jim dostatek času a nakonec to půjde Wink Vidím to sama na svém psíkovi. Ve školním roce ho mám jen o víkendech a prázdninách, jinak jsem na intru, a proto nám trvá déle, než se naučíme nějaký trik, co umí naši kamarádi, nebo něco úplně jiného a nového. Není to tím, že by byl hloupý nebo by se mu nechtělo, ale tím, že nemáme dostatek času na procvičování...
Vy, co jste dočetli tento „článek“ od bláznivé milovnice psů až do konce, neváhejte a běžte se svým čtyřnohým kamarádem agi co nejdříve vyzkoušet. Věřím, že vás to nadchne tak jako mě a mého černocha. A i kdyby to hopsání nebylo na závody, nezoufejte a nevzdávejte to, nejde přece o poháry, plaketky a medaile, ale o krásně strávené chvíle s vašimi psími miláčky. My také zatím skáčeme jen na neoficiálních závodech, ale za tu legraci a radost to přece stojí!!
Pac a haf, Romča a Julián
P.S.: Více fotek Julíska v akci, info o závodech, na které se chystáme, a naše výsledky najde na www.julianek.ic.cz
