Ahoj,
mám doma 3 měsíce starého labradora Coudyho.V 1 měsíci se naučil, že se venku venčí. I když ještě nadělá i doma, protože se mu nechce na zahradu (:D - je mu zima, ale to ho samozřejmě neomlouvá). Slyší na jméno, umí sedni, donese mi po venčení ručník na utřítí pacek, když je moc špinavý, tak jde pod vodu to ví taky. Ví, co je to kokynko. Umí jména všech hraček a vždy mi donese tu, kterou mu řeknu (a že těch hraček nemá málo). Když jdu do pokoje (on může být pouze na chodbě a kuchyňi) rozumí na zůstaň. Rozumí na fuj (i když to se mu málokdy chce poslechnout), hodně skáče (to taky poslechne jenom občas, aby neskákal). Když jdeme na procházku, bojím se ho vypustit, ale když jsme někde mezi vinicemi, pustím ho a když na něj zavolám tak přiběhne anebo čeká na mě, až budu u něj.
Myslím, že na to, že jsou mu 3 měsíce, je velmi šikovný. Ale mám problém s tím, že moc kouše, štěká a skáče. Je nějaký nervózní, nejspíš protože mu zoubky rostou. Ale to kousání je dost nepříjemné. Kouše pořád, skoro i ve spánku. Dávám mu vždy do hubičky nějakou hračku ať kouše tu a ne mě, ale ani to nepomáhá. A to skákání není taky příjemné, hlavně, když dojde návštěva anebo když jsem v kuchyňi a kávičkuji. A taky hodně štěká, a nechce poslechnout na 'ticho'. To je taky nepříjemné, když se musím učit na maturitu. Musí mít vždy poslední slovo a když mu pohrozím novinami, začne běhat pod stolem a štěká ještě víc a vrtí ocáskem, jako kdyby to byla hra...
Poradíte mi nějaký výchovný fígl? : )
No nevím jestli nějaký fígl je. Tohle je snad klasické chování štěněte. Jestli vás kouše, tak mu to utněte. Odjeděte jinam. Já jsem vždycky, když mě štěně kouslo (spíše ale v zápalu hry) vykvikla "au" a odešla. Párkrát jsem se musela zavřít tak na 5 min do koupelny a potom už stačilo jen si ho nevšímat. Na přezubení nám pomohla spousta těch hraček s masážními výčnělky.
Skákat můj pes taky skáče. Ale po mě neskáče. Návštěva a všichni stěžovatelé už mi jsou někde... protože jsem mohla 1000x mluvit otočte se k němu zády nebo naopak dřepněte si než vyskočí. Ne. Takže je to jejich problém. Mě to pes nedělá.
Na štěkání tu padlo hodně typů. Někteří dokonce radili naučit štěkat na povel, což mi přišlo jako nejvíce vhodné řešení.
A noviny...aby to můj pes pocítil, tak bych ho musela plesknout ikea katalogem, takže jsem tohle zavrhla. U nás platí "půjdeš na samotku". A to ví, že už je zle. Ale noviny nosíme do schodů, přinášíme je paničce, takže noviny jsou hračka :).
Eliška & Boo (29.5.2011), Karviná
Nedávno jsem slyšela vtip, něco jako "Ano, štěkám. Štěkám, protože jsem pes, až budu ho.no, tak budu smrdět"
Máte doma malé miminko, chování, které vykazuje je zcela normální, pokud je nervózní, je možné, že není vyblbnutý a chce si to s ním víc hrát, víc ho unavit, zaměstnat. Štěňátka koušou, já si užívala i to kousání, je to na chvilku. Na kousání třeba hodně hraček, ideálně masážních při přezubování. Pokud kouše moc a do vás, tak nabídnout hračku (nejlépe nějakou vzácnou, kterou nemá stále k dispozici), pokud nereaguje, jednoduše odejít a přijít zase za chvíli a tak furt dokola, dokud nepochopí, že pokud bude kousat, tak nebude hra. Na skákání je docela účiné se ke štěňátku snížit, je malinké a chce se dostat k hlavě, aby dotyčného přivítal. Otáčení u prcka dle mě moc nefunguje, to zabírá, až u většího psa. Případně nevítat (ani hlasem) psa, který panáčkuje na zadních, počkat si, až si sedne a teprve potom pomazlit. Tohle lze naučit vcelku dobře. My máme například vítání vždy všemi čtyřmi na zemi a teprve u výtahu, když jsem převlečená do psícho je dovoleno mladší fence, aby na mě vyskočila a dala mi pusu. Jak tu bylo řečeno ostatní členové rodiny hýkají a vítají, ať dělá pes cokoli a tak není výjimka, že pak kvičí, když jsou přiražení ke zdi. Pes si vždy dovolí tolik, kolik je mu dovoleno :)
Novinami bych nehrozila, bere to jako hru, evidentně štěká proto, že se nudí a chce pozornost, takže bych doporučila prcka nejdřív unavit a pak se teprve jít učit. Malá štěňátka tráví den zlobením a spinkáním, je to krásné období a nebrala bych mu dětství novinami, halekáním a zbytečnými zákazy přirozeného chování. Lepší cesta je mít plnou kapsu pamlsků a odměňovat chování, které se nám líbí, pejsek brzo pochopí co mu vynese odměnu a pozornost a co ne a dle toho se bude v budoucnu chovat
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Jo děkuji za rady. Pak bych se chtěla ještě zeptat... chodím s Coudym na prochajdy, tak 3x za týden (ráda bych každý den, ale to bohužel nejde, už si zvykl, že v pátek a o víkendu). Když jdu do přírody a vypustím ho je velice hodný. Poslouchá a max. je ode mně na několik metrů. Ale na vodítku je to už o dost horší.. kouše vodítko, což se snažím mu zatrhnout, no zatím bez úspěchu. Tahá a skáče. No.. chápu, že mu vodítko nelíbí, a mě také ne, ale ještě neví co je zn. "pozor auto" a je také vycvrkaný z každého člověka, co potká, takže ho můžu vypustit jen v té přírodě. Jak mám ho tedy vychovat, aby hezky šel na vodíku? Děkuji.
Já si upřímně nemyslím, že si zvykl jak píšete, že na procházky se chodí jen 3x týdně. Pokud by si totiž zvykl, tak nejančí, když konečně ven jde. Každý pes a to nejen ten mladý, plný energie potřebuje denně chodit ven a mít vyžití. Znuděného, nevyběhaného psa je těžké naučit být hodný, klidný a poslušný.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)