Protože sliby a dohody jsou jedna věc a realita druhá. A upřímně, pokud někdo opravdu má zájem pořídit si psa,tak ať si na něj našetří-dává si stranou to,co by dával na splátky, a za půl roku má na štěndo. U retrívrů opravdu nejde o nijak horentní sumy.  Prostě kdybych byla chovatel, štěnda bych na splátky neprodávala.

Dcera mé kolegyně si také kupovala štěně s PP na tři splátky. Je to studentka, má ještě čtyři studující sourozence a rodiče jí 15 000 Kč na psa dát nemohli. Něco dostala od prarodičů, část od rodičů a zbytek si vydělala na brigádách. Prvních pár tisích si odložila na "psí živobytí" ještě před pořízením pejska a kupní částku pak zaplatila po třetinách, samozřejmě smlouvu měli napsanou a nebyly žádné problémy.

Já kdybych chovala,tak bych na splátky taky neprodávala...přesně jak píše Jana...pokud psa chci,tak si na něho našetřím a hlavně,když už vybírám,tak to není žádné rozhodnutí na rychlo a většinou se třeba na spojení čeká,takže podle mě dost času...já si na Triny taky šetřila a můžu za sebe říct,že bych si připadala hloupě,kdybych chovatele měla žádat o splátky,pak bych vypadala,že se o něj vlastně nedokážu ani postarat..a vůbec to nepůsobí seriozně,podle mě...

Ano, nepůsobí to seriozně... nezlobte se na mě, ale 15000,-Kč je v našich měřítkách (nedívám se na to co tvrdí ve statistikách) průměrný plat. Je takový problém si je dát stranou? A pokud ano, jelikož člověk jde z výplaty do výplaty, tak dám své vypiplané štěňátko člověku, který nemyslí na zadní kolečka a nemá našetřené rezervy? Já tedy ne. A pokud jde o studenta, tak existují brigády. Já si na Aishu také šetřila, sotva jsem vylezla ze školy, když jsem si jí pořídila a můj tehdejší plat byl nižší, než plat průměrné uklízečky