My se teda taky pokusíme vytrvat a setrvat v kufru (zkusím ty medvídky, ať má co blinkat)....v pondělí jsme s malýma byli na očkování a Gayu jsme tam dovezli celou pozvracenou od Šíry......jsme ji otírali jak diví a stejně vypadala jak bezdomovec vylezlý z kanálu .....no a tam dostala Šíra od paní veterinářky za odměnu piškotek...takže cestou zpět byla Gaya pozvracená piškotky...krása
Markosta a hafani (Bolla, Ammy, Lucka, Shirley a Gaya)
Je to nesmysl a hlavně i když sem s ní seděla vzadu a dívala se na ní stejně se předemnou poblila. Navíc mi bylo porazeno na fóru, abych ju vozila vepředu a ejhle funguje bez blití, bez oblbováku či homeopatik, co víc si přát. Zvláštní že v mhd není sebemenší problém.
Terusko - bojí se v kufru- nechce tam být - nervuje se - blije. Vepředu se nebojí-nenervuje-neblije. A teď ž v kufru bude vědět,že je možnost jít dopředu - o to víc se nervuje - o to víc bude blít. Jednoduchá rovnice, se strachem mám vážně bohaté zkušenosti.
Nevím,co ti kdo poradil, ale obecně se radí - na delší cesty vzít bojavý štěně dopředu,ale zároveň zvykat na kufr po chviličkách jízdy, klidně po pár minutách
Já abych se přiznala, tak jsem to neřešila, prostě se jet muselo, tak se jelo, psa jsem měla na igelitu, po ruce noviny a ručník. Jezdila vzadu na sedačkách, v pásu. Poblila se vždy. Tak jsem to po příjezdu uklidila a hotovo. Po druhé to samé. Žádná homeopatika, žádné medvídky, žádné léky, nic. Jen nedostala před cestou nažrat, jelikož žaludeční šťávy se uklízí lépe, než rozžvýkané granule :)). A pak jednoho dne jen polykala, ale udržela to a pak to odeznělo úplně, jen se smutně celou cestu dívala, sedala, lehala.... A časem odeznělo i to, sice nespí, ale je vidět, že špatně jí není a do auta skáče na první povel.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Já bych jí dala něco na zklidnění žaludku,abych se ujistila,že to není z toho,že by jí bylo zle z tohoto důvodu a setrvala...určitě bych jí neustupovala tím,že by jezdila vepředu...je to dost nebezpečné a ani to nevyhovuje předpisům o přepravě ,takže můžete vyfásnout slušnou pokutu...
Ségry boloňačka taky zvracela v autě z nervů a když si jí přestala všímat a dělala,že to nic není a jelo se dál,tak to po nějaké době uplně přestalo a teď jezdí v autě bez problémů....
Já musím zaťukat, že mám s oběma holkama v tomto štěstí. Dárlýnku jsem si vezla domů jako štěndo od Vyškova, jediný co v autě celou cestu bylo že prděla jak o dušu, poblindila se mi za za celou dobu v autě jen asi 3x a to většinou z důvodu že byla nemocná a přejížděly jsme na veterinu. Bree jsem si vezla od Pardubic, na zadních sedačkách s ní seděla Dárlý a tatík a celou cestu v poho, vyhodily jsme doma tatíka, holky jsem u něj nechala trochu proběhnout, Dárlý Bříškovi jednu flákla a ta jak z toho byla vykulená tak pak se cestou domů od tatíka poblindila. Pak ještě jednou, když jsem byla nucena hodně prudce přibrzdit a ona zaplula i v plachtě mezi sedačky a potřetí když měla tu infekci střev a letěla jsem s ní na veterinu. Na čtyřech měsících jsme jely Brno a malá už to tak zvládala, že dostala za jízdy i nažrat a úplně v poho. Tak snad to bude dobré i nadále. Jinak Bree se hned po nástupu do auta schoulí a spí a Dárlý dělá ksichty na lidi jedoucí za náma, dálky taky prospí
Se Smokie máme trochu problém od té doby, co jsme jí autem vezli na veterinu na kastraci...ona má zafixováno, že jakmile se jede déle, tak to pozor, to pro mě nebude nic dobrého. Minulý týden jsme jeli na chatu (65km) a bylo to s ní k nevydržení, hystericky kňourala a měla zoufalý výraz. Jinak, když jí jen vyvezeme za město na výlet, tak je vše v pohodě. Vleze do auta, sedne a čučí z okna, zadní okénka mám od ní pěkně oslintaná :-).
Peťula, SMOKIE *18.9.2008 a FALCO *4.2.2010, Teplice
"Psi nejsou celým našim životem, ale díky nim je náš život úplný."
No.dostala tě tam,kam chtěla. Strachu nemůžeš ustupovat. Ale neber to jako kritiku, je to tvoje věc.
Jana a smečka
My se teda taky pokusíme vytrvat a setrvat v kufru (zkusím ty medvídky, ať má co blinkat)....v pondělí jsme s malýma byli na očkování a Gayu jsme tam dovezli celou pozvracenou od Šíry......jsme ji otírali jak diví a stejně vypadala jak bezdomovec vylezlý z kanálu
.....no a tam dostala Šíra od paní veterinářky za odměnu piškotek...takže cestou zpět byla Gaya pozvracená piškotky...krása
Markosta a hafani (Bolla, Ammy, Lucka, Shirley a Gaya)
Je to nesmysl a hlavně i když sem s ní seděla vzadu a dívala se na ní stejně se předemnou poblila. Navíc mi bylo porazeno na fóru, abych ju vozila vepředu a ejhle funguje bez blití, bez oblbováku či homeopatik, co víc si přát.
Zvláštní že v mhd není sebemenší problém.
Teruška, Lukáš & smečka
Terusko - bojí se v kufru- nechce tam být - nervuje se - blije. Vepředu se nebojí-nenervuje-neblije. A teď ž v kufru bude vědět,že je možnost jít dopředu - o to víc se nervuje - o to víc bude blít. Jednoduchá rovnice, se strachem mám vážně bohaté zkušenosti.
Nevím,co ti kdo poradil, ale obecně se radí - na delší cesty vzít bojavý štěně dopředu,ale zároveň zvykat na kufr po chviličkách jízdy, klidně po pár minutách
Jana a smečka
To sme dělali, po 2 minutách blila, nic se nezměnilo. 8x měsíčně po celý rok a nic.
Teruška, Lukáš & smečka
Já abych se přiznala, tak jsem to neřešila, prostě se jet muselo, tak se jelo, psa jsem měla na igelitu, po ruce noviny a ručník. Jezdila vzadu na sedačkách, v pásu. Poblila se vždy. Tak jsem to po příjezdu uklidila a hotovo. Po druhé to samé. Žádná homeopatika, žádné medvídky, žádné léky, nic. Jen nedostala před cestou nažrat, jelikož žaludeční šťávy se uklízí lépe, než rozžvýkané granule :)). A pak jednoho dne jen polykala, ale udržela to a pak to odeznělo úplně, jen se smutně celou cestu dívala, sedala, lehala.... A časem odeznělo i to, sice nespí, ale je vidět, že špatně jí není a do auta skáče na první povel.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Já bych jí dala něco na zklidnění žaludku,abych se ujistila,že to není z toho,že by jí bylo zle z tohoto důvodu a setrvala...určitě bych jí neustupovala tím,že by jezdila vepředu...je to dost nebezpečné a ani to nevyhovuje předpisům o přepravě ,takže můžete vyfásnout slušnou pokutu...
Ségry boloňačka taky zvracela v autě z nervů a když si jí přestala všímat a dělala,že to nic není a jelo se dál,tak to po nějaké době uplně přestalo a teď jezdí v autě bez problémů....
Triny a Peggy
Díky za názory.
Maru, dej vědět jak dopadla akce medvídky.
Teruška, Lukáš & smečka
Já musím zaťukat, že mám s oběma holkama v tomto štěstí. Dárlýnku jsem si vezla domů jako štěndo od Vyškova, jediný co v autě celou cestu bylo že prděla jak o dušu, poblindila se mi za za celou dobu v autě jen asi 3x a to většinou z důvodu že byla nemocná a přejížděly jsme na veterinu. Bree jsem si vezla od Pardubic, na zadních sedačkách s ní seděla Dárlý a tatík a celou cestu v poho, vyhodily jsme doma tatíka, holky jsem u něj nechala trochu proběhnout, Dárlý Bříškovi jednu flákla a ta jak z toho byla vykulená tak pak se cestou domů od tatíka poblindila. Pak ještě jednou, když jsem byla nucena hodně prudce přibrzdit a ona zaplula i v plachtě mezi sedačky a potřetí když měla tu infekci střev a letěla jsem s ní na veterinu. Na čtyřech měsících jsme jely Brno a malá už to tak zvládala, že dostala za jízdy i nažrat a úplně v poho. Tak snad to bude dobré i nadále. Jinak Bree se hned po nástupu do auta schoulí a spí a Dárlý dělá ksichty na lidi jedoucí za náma, dálky taky prospí
Vanda, Dárlý a Asset
Se Smokie máme trochu problém od té doby, co jsme jí autem vezli na veterinu na kastraci...ona má zafixováno, že jakmile se jede déle, tak to pozor, to pro mě nebude nic dobrého. Minulý týden jsme jeli na chatu (65km) a bylo to s ní k nevydržení, hystericky kňourala a měla zoufalý výraz. Jinak, když jí jen vyvezeme za město na výlet, tak je vše v pohodě. Vleze do auta, sedne a čučí z okna, zadní okénka mám od ní pěkně oslintaná :-).
Peťula, SMOKIE *18.9.2008 a FALCO *4.2.2010, Teplice
"Psi nejsou celým našim životem, ale díky nim je náš život úplný."
Stránky