Taky nejsem zastánce čipu, ještě beru u již dospělého psa, ale vyloženě se mi to příčí u štěňat. U těch to také nejvíce cestuje, jelikož rostou. U mě je to osobně o pocitu, že je v těle mého psa cizí těleso, které tam nemá co dělat. Dokud mi to zákon nenařídí, čipovat nebudu.

Já mám podobný názor...dokud to nebude ze zákona povinné, tak to neudělám.  Jsme z Teplic a co vím, tak v Ústí nad Labem už to loni dali do vyhlášky a psiska musí být očipovaná...asi je jen otázkou času, kdy to dojde i k nám.

Mam ocipovano, Avesu sme s cipem kupovali (tzn ma ho 4 roky), saruska ho dostala na prvni vetacky prohlidce, tzn ma ho skoro 9 let.

Stejne jako jana33 bych se bala jen u malych plemen, kdysi sem o tom kdesi cetla, ze nakymu stenikovi, snad jorkovi ci cemu, ten cip doputoval az buhvi kam. U velkych plemen to je jen jedna pani povidala, jak nekdo zna nekoho, kdo zna nekoho, kdo snad vi o nekom, kdo u toho snad nekdy byl, takze se toho nebojim. Ten cip je fakt miniaturni a nevim, co by mel v tele delat za bordel.

Ale zas na druhou stranu si musime uvedomit, ze kompletaci jehla + cip dela lidskej faktor, takze by se klidne mohlo stat, ze v pp mam nalepeny cipovy cislo 123456789 a ve skutecnosti mam ve psovi cip cislo 789456123. Pokud vetik po aplikaci cip nezkontroluje, nebo objevi nesrovnalost az po aplikaci cipu, tak je zadelano na paradni pruser.

Ale pro lidi s utikacima coklama jsou cipy, stejne jako tetovani, nepostradatelni. A krasne se vyznam cipu ukazuje u bezpapiraku, ktery, kdyz nejsou nacipovani, tak sou naprosto bez jakykoliv poznavacich znaku. Dokud to bude na me, tak moji psi budou tetovani i cipovani, dohromady.

Deni má čip 2 roky, má ho stále na stejném místě, jsem si mnohem jistější, že když by se náhodou ztratil, tak se spíš dostane zpět ke mně. Znám plno různých historek a povídaček o plno věcech, nesmíte všemu věřit