V jakem veku ji tak přibližně můžu brát k vodě? má rád vodu kazdý labrador nebo jsou i tací, kteří se jí bojí? jak to bylo s tím vaším? pište pište...já rád čtu..:) a rád se přiučím..:)
17. Srpen 2012 - 21:18
#1
Koupání
No tento rok už to těžko stihneš se s ní koupat. Ještě ji ani nemáš doma, ne? Jestli jsem se dívala správně tak se teprve před 6 týdny narodila. Každý má asi trochu jiný názor, já osobně bych štěňátko mladší 3 měsíců venku v přírodě koupat nenechala - tím myslím potoky, řeky, přehrady, rybníky. Akimek se poprvé koupal na přehradě v 11 měsících a vodu miluje. Kromě té ve vaně, tu moc nemusí. Ale jak jsme na přehradě tak je to retrívr se vším všudy
Plave, řádí, běhá, aportuje z vody, nejradši by ani nevylézal a plaval non-stop 
Jinak on se narodil na konci června, brali jsme si ho v druhé půlce srpna a protože byly pak ještě dlouho tropické teploty tak jsme ho občas zchladili venku na zahradě v takové vaničce - bazénku. A byl moc rád, samozřejmě nenapouštět ledovou vodu. A tento rok máme koupené dětské pískoviště, a když není možnost jít k přehradě tak se chladí v tomto bazénku.
Lucka & Akim (30.6.2011)
http://akim3006.webnode.cz/
Já jsem toho názoru, že i malé štěndo se klidně může brouzdat ve vodě, samozřejmě na bezpečných místech - pozvolný vstup do vody, žádný velký proud, velké kameny apod. Nemusí nutně plavat, ale proč by se nemohlo s vodou pomalu a v klidu seznamovat? Jestli se moc nepletu, tak jeden nebo dva sourozenci z Bajšina vrhu uměli plavat už nějak v sedmém týdnu, ještě před odběrem (faktem je, že tehdy bylo hodně horké léto).
Baysha vodu miluje, zvláště ve vedrech, ale jen po břicho, maximálně do půlky těla. Plave velmi dobře, ale jen když jí do vody hodím míček nebo aport. Sama do hluboké vody nejde a malinko se jí bojí.
Eva, Baysha (* 12. 5. 2010) a Brego (* 29. 11. 2012)
Pokud je teplo a štěndo se pak řádně vysuší, tak bych to neřešila a do (pokud možno čisté) vody ho klidně pustila. Ze začátku se beztak bude spíš brodit :).
Já mám vodníky, vodu vždy a všude, rozhodně se jí nebojí :)
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Taky bych se nebál štěně pouštět do (čisté) vody. Zdůrazňuji pouštět - ne nutit!
Oba moji chlupáči se do vody poprvé dostali v podstatě do týdne po odběru, oba přitom neplánovaně. Starší (pes) se prostě rozběhl do vody jaky kdyby to byla pevná plocha, a než si uvědomil že se to boří, začal plavat. Nijak to neřešil, prostě se otočil a doplaval zpátky. Na zpáteční cestě se sice nekoupal (což jsem byl rád, nebylo žádné teplo), ale příště tam prostě suverénně zase nestoupil. Mladší (fena) to měla dramatičtější, při procházce s ostatními, už odrostlými psy spadla z vyvýšeného břehu do hluboka. Samozřejmě jsme ji vytáhli, ale nejevila žádné trauma, a než jsme obešli rybník, už zase do vody šla... Ne že bych něco takového doporučoval, fena je psychicka odolná, na měkčím psovi by to mohlo nechat strach před vodou, ale že by se kterýkoliv z nich teď bál vody, to ani náhodou.
No a pokud se pes po výlezu z vody nechá běhat, aby přirozeně doschnul, nemám pocit, e by se mu mělo cokoliv stát. Pochopitelně, tohle platí pro zdravá štěňata, která nemají nějaký jiný problém...
--
Petr + Teddy + Kira