Z toho mám strach taky, ono se totiž moc dělat nedá. Snažila bych v první řadě, aby byl pes co nejvíc v klidu a doufala bych, že to bude hodně krvácet, aby se co nejvíc jedu vyplavilo. Snad ještě, aby pes co nejvíc pil, aby se jed rozředil. Určitě bych zavolala aspoň na poradu na veterinu, eventuelně na záchrannou stanici zvířat nebo na horách Horskou službu, aspoň by poradili a uklidnili.
Říká se, že zdravý pes to v pohodě přežije, ale stejně bych měla velký strach.
Jinak, pokud procházíme kritickými místy, kde by hadi mohli být, tak dělám kravál, abych je vyplašila. Zatím jsme měli štěstí. Jen jednou, to jsme šli náhodou hodně potichu, jsme narazili na zápraží šumavské chalupy na klubko užovek, naštěstí Darča je zbystřila jako první a včas zabrzdila. Od té doby si dávám daleko větší pozor.
Jenže kolikrát nepomůže ani to, pokud je had ještě zatuhlý ze země a vyleze se vyhřívat, tak s ním nehne nic, na jednu takovou potvoru jsem málem dupla v poli a tedy, když se polem prodírají tři psi a dva lidi, tak dupou pěkně..... přesto se ani nehla. Asi zbytečné se zmiňovat, že zbytek cesty jsem měla srdce, až v krku a psy nacpané za patama, kdyby náhodou, ať to radši uštkne mě, přeci jen mě by se nestalo nic..... jinak samozřejmě by mělo platit, že ta zmije stojí o kontakt s kýmkoli ještě méně, než my o kontakt s ní....
Já se tohoto bojím a bála jsem se vždy, už jen proto, že své psy prostě nemám šanci vzít do náruče a někam odnést.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Tak jsem se právě na veterině ptala veta a říkal mi, ať ze zmijí neplaším, že nevšimnout si uštknutí je takřka nemožné, protože každý pes oteče jak blázen. Nejčastěji jsou uštknutí do hlavy, nebo do nohy. Navíc zmije neuštkne naplno, pokud jí pes vyloženě nechce zabít, takže toho jedu je málo, na to, aby psa zabila a pravděpodobně by ho nezabila, ani při plné dávce, jen by byla reakce na jed silnější. Příznaky otravy jsou vidět zhruba za hodinu, takže i když se to stane někde v lese, je dost času na to dopravit se k autu apod. Dobré je to místo - pokud je to noha lehce zaškrtit a prostě se dopravit na veterinu, v klidu. Pes se dá na kapačku, když má člověk dva psy, úplná paráda, protože krev mu poskytne ten druhý a den se nechá u veta na pozorování.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Já si to radši ani nepředstavuju, i když Darča má jen 24 kg... Hlavně na té Šumavě, kde, když pěšákujeme mimo sezonu, dost často neznačenými a pro většinu lidí neznámými cestami a cestičkami, tak třeba za celý den nikoho nepotkáme. V těhle končinách fakt lišky dávají dobrou noc... A občas tam pokulhává i mobilní signál... Jediné, co můžu dělat a dělám, že chodíme jen po cestách, Darča se mě naštěstí drží a do lesa nijak neodbíhá, v případě rizikových míst (paseky, kamenná moře, vysoká tráva, mokřiny) tluču klackem do země nebo dupu a koukám před sebe na zem.
Na tohle je výhoda, že je Darča taková popelnice, protože místo kochání se krásnou přírodou, většinou stejně sleduju terén před sebou, protože co kdyby tam byla nějaká mňamka nebo voňavka...
No a vždy aspoň orientačně vědět, kde se nacházíme nebo blízko jakého orientačního bodu, aby mohla dorazit případná pomoc, jakákoliv.
Jasně, u mladého psa to většinou nepředstavuje nijak velké riziko, ale pokud máte už starší psy, je velká opatrnost na místě. Známé minulý rok uštknula zmije psa do čenichu( házeli si na zahradě s balonek a balonek nešťastnou náhodou přistál přímo u ní a jak pes chtěl aport zvednout zblblý had se leknul a dostal jí přímo nad nos) hlava mu neskutečně otekla, jenže jelikož to byl už malinko starší pes(6 let), boloval tři dny na kapačkách kvůli selhávání ledvin. Takže opravdu pozor a pokud se už něco takového stane, tak rychle jednat
Z toho mám strach taky, ono se totiž moc dělat nedá. Snažila bych v první řadě, aby byl pes co nejvíc v klidu a doufala bych, že to bude hodně krvácet, aby se co nejvíc jedu vyplavilo. Snad ještě, aby pes co nejvíc pil, aby se jed rozředil. Určitě bych zavolala aspoň na poradu na veterinu, eventuelně na záchrannou stanici zvířat nebo na horách Horskou službu, aspoň by poradili a uklidnili.
Říká se, že zdravý pes to v pohodě přežije, ale stejně bych měla velký strach.
Jinak, pokud procházíme kritickými místy, kde by hadi mohli být, tak dělám kravál, abych je vyplašila. Zatím jsme měli štěstí. Jen jednou, to jsme šli náhodou hodně potichu, jsme narazili na zápraží šumavské chalupy na klubko užovek, naštěstí Darča je zbystřila jako první a včas zabrzdila. Od té doby si dávám daleko větší pozor.
Lída + Rita (*1.4. 2013)
Tady jsou nějaké rady z netu, v podstatě to, co psala Lída. http://www.veterinanebusice.cz/index.php?oid=2258846
Markosta a hafani (Bolla, Ammy, Lucka, Shirley a Gaya)
Dělat kravál moc nepomůže, hadi téměř neslyší... Lepší je dupat, protože otřesy jsou schopni vnímat...
martin + labradorky
No, jasně, buď dupu nebo klackem tluču do země, to se třese opravdu všechno.
Lída + Rita (*1.4. 2013)
Jenže kolikrát nepomůže ani to, pokud je had ještě zatuhlý ze země a vyleze se vyhřívat, tak s ním nehne nic, na jednu takovou potvoru jsem málem dupla v poli a tedy, když se polem prodírají tři psi a dva lidi, tak dupou pěkně..... přesto se ani nehla. Asi zbytečné se zmiňovat, že zbytek cesty jsem měla srdce, až v krku a psy nacpané za patama, kdyby náhodou, ať to radši uštkne mě, přeci jen mě by se nestalo nic..... jinak samozřejmě by mělo platit, že ta zmije stojí o kontakt s kýmkoli ještě méně, než my o kontakt s ní....
Já se tohoto bojím a bála jsem se vždy, už jen proto, že své psy prostě nemám šanci vzít do náruče a někam odnést.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Tak jsem se právě na veterině ptala veta a říkal mi, ať ze zmijí neplaším, že nevšimnout si uštknutí je takřka nemožné, protože každý pes oteče jak blázen. Nejčastěji jsou uštknutí do hlavy, nebo do nohy. Navíc zmije neuštkne naplno, pokud jí pes vyloženě nechce zabít, takže toho jedu je málo, na to, aby psa zabila a pravděpodobně by ho nezabila, ani při plné dávce, jen by byla reakce na jed silnější. Příznaky otravy jsou vidět zhruba za hodinu, takže i když se to stane někde v lese, je dost času na to dopravit se k autu apod. Dobré je to místo - pokud je to noha lehce zaškrtit a prostě se dopravit na veterinu, v klidu. Pes se dá na kapačku, když má člověk dva psy, úplná paráda, protože krev mu poskytne ten druhý a den se nechá u veta na pozorování.
Verča a Aisha (9.1. 2006), Praha
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)
Úpně jsem si představila jak toho svýho skoro 40 kg macíka nesu...
Psí pohled umí promlouvat tím nejkrásnějším jazykem..
http://www.max-labrador.estranky.cz/
Já si to radši ani nepředstavuju, i když Darča má jen 24 kg... Hlavně na té Šumavě, kde, když pěšákujeme mimo sezonu, dost často neznačenými a pro většinu lidí neznámými cestami a cestičkami, tak třeba za celý den nikoho nepotkáme. V těhle končinách fakt lišky dávají dobrou noc... A občas tam pokulhává i mobilní signál... Jediné, co můžu dělat a dělám, že chodíme jen po cestách, Darča se mě naštěstí drží a do lesa nijak neodbíhá, v případě rizikových míst (paseky, kamenná moře, vysoká tráva, mokřiny) tluču klackem do země nebo dupu a koukám před sebe na zem.
Na tohle je výhoda, že je Darča taková popelnice, protože místo kochání se krásnou přírodou, většinou stejně sleduju terén před sebou, protože co kdyby tam byla nějaká mňamka nebo voňavka...
No a vždy aspoň orientačně vědět, kde se nacházíme nebo blízko jakého orientačního bodu, aby mohla dorazit případná pomoc, jakákoliv.
Lída + Rita (*1.4. 2013)
Jasně, u mladého psa to většinou nepředstavuje nijak velké riziko, ale pokud máte už starší psy, je velká opatrnost na místě. Známé minulý rok uštknula zmije psa do čenichu( házeli si na zahradě s balonek a balonek nešťastnou náhodou přistál přímo u ní a jak pes chtěl aport zvednout zblblý had se leknul a dostal jí přímo nad nos) hlava mu neskutečně otekla, jenže jelikož to byl už malinko starší pes(6 let), boloval tři dny na kapačkách kvůli selhávání ledvin. Takže opravdu pozor a pokud se už něco takového stane, tak rychle jednat
Triny a Peggy