Co se vlastně nachází v krmivech pro domácí zvířata?

Toto je kopie článku z původního ML webu. Autor: api4animals.org

Celá vykrmená kuřata, vybrané kusy hovězího, čerstvé obiloviny a veškeré zdraví prospěšné látky, které Váš pes nebo kočka potřebuje. Takový obraz šíří v médiích a v reklamě výrobci krmiv pro domácí zvířata. To se také snaží američtí výrobci, jejichž obrat dosahuje 11 miliard amerických dolarů ročně, namluvit zákazníkovi, který si kupuje jejich výrobky.

Tato zpráva se zabývá rozdíly mezi tím, co se zákazníci domnívají, že kupují, a tím, co ve skutečnosti dostanou. Zpráva se soustřeďuje velmi obecně na nejvýraznější značky – výrobky, které jsou masově dodávány do supermarketů a diskontních obchodů – nicméně existuje řada vysoce uznávaných výrobců, kteří se mohou dopouštět stejných prohřešků.

To, co většina zákazníků neví, je skutečnost, že průmysl krmiv pro domácí zvířata je odnoží potravinářského a zemědělského průmyslu produkujícího pro člověka. Krmivový průmysl představuje odbyt pro odpad z jatek, obiloviny považované za „nevhodné pro člověka“ a podobné odpadní produkty, které se takto využívají k dosažení zisku. Mezi tento odpad patří střeva, vemena, krky, a někdy také části zvířat napadené nemocí nebo i rakovinou.

Tři z pěti významných společností ve Spojených státech vyrábějících krmivo pro domácí zvířata jsou dceřinými firmami velkých mezinárodních společností, jako jsou: Nestlé (Alpo, Fancy Feast, Friskies, Mighty Dog, a produkty Ralston Purina jako Dog Chow, ProPlan a Purina One), Heinz (9 Lives, Amore, Gravy Train, Kibbles-n-Bits, Nature's Recipe), Colgate-Palmolive (Hill's Science Diet Pet Food). K dalším předním společnostem patří Procter & Gamble (Eukanuba a Iams), Mars (Kal Kan, Mealtime, Pedigree, Sheba, Waltham's) a Nutro. Z podnikatelského hlediska skutečnost, že mezinárodní společnosti vlastní firmy vyrábějící krmivo pro zvířata, představuje ideální vztah. Mezinárodní společnosti mají lepší možnosti nákupu ve velkém; ty, které se zabývají výrobou potravin pro člověka, tak mají vlastní trh pro kapitalizaci svých odpadních produktů, a oddělení krmiv pro domácí zvířata tak mají spolehlivější kapitálovou bázi a v mnoha případech i vhodný zdroj ingrediencí.

V naší zemi existují stovky různých krmiv pro domácí zvířata. I když mnoho krmiv prodávaných na trhu je podobných, ne všechny společnosti vyrábějící taková krmiva používají nekvalitní nebo i potenciálně nebezpečné ingredience.

Ingredience

Ačkoli prodejní cena krmiva pro domácí zvířata nerozhoduje vždy o tom, zda dané krmivo je dobré nebo špatné, je cena přesto často dobrým indikátorem kvality. Společnost, která prodává nechráněnou značku krmiva pro psy za 9,95 US dolarů za 40librový pytel, nemůže v žádném případě ve svém krmivu používat kvalitní bílkoviny a obiloviny. Náklady na pořízení kvalitních ingrediencí by totiž byly mnohem vyšší než prodejní cena daného výrobku.

Bílkoviny používané v krmivu pro domácí zvířata pocházejí z nejrůznějších zdrojů. Když je na jatkách porážen dobytek, prasata, kuřata, jehňata či jiná zvířata, jsou výběrové části, jako je libová svalovina, oddělovány od poraženého zvířete a určeny pro člověka. Avšak 50 % zvířete určeného pro výrobu potravin se nepoužívá v potravinách pro člověka. Všechno, co zůstane z poraženého zvířete, jako jsou kosti, krev, střeva, šlachy a téměř všechno ostatní, co nespotřebovává člověk, se využívá v krmivu pro domácí a užitková zvířata a pro jiné výrobky. Tyto "ostatní části" jsou označovány jako "vedlejší produkty," "moučka z masa a kostí," nebo podobné výrazy uváděné na informačních etiketách na krmivu.

Pet Food Institute (Institut krmiv pro domácí zvířata) – profesní sdružení výrobců krmiv pro domácí zvířata – připouští používání vedlejších produktů v krmivech jako dodatečný zdroj příjmů zpracovatelů a farmářů: "Růst průmyslu krmiv pro domácí zvířata nejen zajistil majitelům lepší krmiva pro jejich zvířata, ale také vytvořil dodatečné ziskové trhy pro produkty z amerických farem a pro vedlejší produkty při zpracování masa, drůbeže a dalších potravinářských odvětví, která zpracovávají potraviny pro lidskou potřebu.

Mnohé z těchto zbytků představují problematický zdroj výživy pro naše zvířata. Výživná kvalita vedlejších produktů z masa a drůbeže, mouček a digestiv se může mezi jednotlivými várkami lišit. James Morris a Quinton Rogers, dva profesoři z Fakulty molekulárních biověd Kalifornské univerzity působící na Davisově veterinární škole, tvrdí, že "Ve skutečnosti neexistují žádné údaje o biologických živinách pro domácí zvířata v mnoha běžných ingrediencích používaných v krmivech pro domácí zvířata. Tyto ingredience představují zpravidla vedlejší produkty z průmyslu zpracovávajícího maso, drůbež a ryby a mají potenciálně velké rozdíly ve svém složení. Tvrzení o výživné dostatečnosti krmiv pro domácí zvířata podle platných výživných ukazatelů (tzv. profilů) stanovených Sdružením amerických potravinářských kontrolních pracovníků (AAFCO) neobsahují žádné údaje potvrzující tuto dostatečnost a nebudou důvěryhodná, dokud nebudou ingredience analyzovány a uvedeny biovýživné hodnoty.

Běžnými ingrediencemi krmiv pro domácí zvířata je moučka z masa a drůbeže, moučka z vedlejších produktů a moučka ze směsi masa a kostí. Termín "moučka" znamená, že tyto materiály se nepoužívají čerstvé, ale byly tepelně zpracovány vyškvařením. Co se tím rozumí? Vyškvaření, jak je definuje Webster's Dictionary, představuje "zpracování jako pro průmyslové použití: vyškvařit trupy hospodářských zvířat a extrahovat olej z tuku, špeku atd. rozpuštěním." Domácí drůbeží polévka s tlustou vrstvou tuku, která se nahoře vytvoří při ochlazení polévky, je jakýmsi minivyškvařovacím procesem. Vyškvařením se oddělují tukorozpustné látky od látek vodorozpustných a pevných, odstraňuje se většina vody a ničí bakteriální kontaminanty, avšak mohou se také měnit nebo ničit některé přírodní enzymy a proteiny obsažené v syrových ingrediencích. Vedlejší produkty masa a drůbeže, pokud nejsou tepelně zpracovány, se široce liší ve svém složení a kvalitě.

Co může způsobit podávání takových produktů vašim zvířecím společníkům? Někteří veterináři tvrdí, že krmení zvířat odpadem z jatek zvyšuje možnost jejich onemocnění rakovinou a jinými degenerativními chorobami. Metody vaření používané výrobci krmiv pro domácí zvířata – jako vyškvařování, protlačování (tepelný a tlakový systém používaný k „nafouknutí“ suchého krmiva do nugetů nebo zrn) a pečení – nemusí nutně zničit hormony používané k vykrmení hospodářských zvířat nebo ke zvýšení produkce mléka, ani léky jako antibiotika či barbituráty používané k eutanázii zvířat.

Zvířecí a drůbeží tuk

Možná jste si povšimli zvláštního pronikavého pachu, když otevřete nový pytel krmiva pro domácí zvířata. Co je zdrojem této příjemné vůně? Bývá to nejčastěji vyškvařený zvířecí tuk, tuk z restaurací či jiné oleje, které jsou příliš nechutné nebo jinak považované za nevhodné po člověka.

Tuk z restaurací se stal v posledních patnácti letech významnou složkou krmného zvířecího tuku. Tento tuk, uchovávaný často v padesátigalonových sudech, může být skladován ve volném prostoru po celé týdny, vystaven extrémním teplotám a bez ohledu na jeho budoucí využití. "Mísiči tuku" či vyškvařovací firmy pak sbírají tento použitý tuk a míchají různé jeho druhy dohromady, stabilizují je pomocí silných antioxidantů ke zpomalení dalšího zkažení a potom prodávají tyto smíchané produkty společnostem vyrábějícím krmiva pro domácí zvířata a jiným konečným uživatelům.

Tyto tuky jsou postřikem nanášeny přímo na extrudovaná zrna a pelety, aby učinili jinak chuťově nevýrazné či dokonce nechutné výrobky chutnými. Tuk rovněž působí jako pojivo, k němuž výrobci přidávají další chuťové přísady. Odborníci na krmivo zjistili, že zvířata milují chuť těchto nanesených tuků. Výrobci jsou mistry v tom, aby přiměli psa nebo kočku sežrat něco, nad čím by normálně ohrnuli nos.

Pšenice, sojový olej, kukuřice, arašídové skořápky a jiné rostlinné proteiny

Množství obilných produktů používaných v krmivu pro domácí zvířata se v posledním desetiletí zvýšilo. Obilné a zrnné produkty, které byly dříve v krmivovém průmyslu považovány za plnicí materiál, nyní nahrazují značkou část masa, které se zpočátku používalo v komerčním krmivu. Přítomnost živin v těchto produktech je závislá na stravitelnosti daného zrna. Množství a druh uhlohydrátů v krmivu určuje výživnou hodnotu, kterou zvíře skutečně dostává. Psi a kočky mohou téměř úplně spotřebovat uhlohydráty z některých obilovin, jako například z bílé rýže. Až 20% výživné hodnoty z jiných obilovin může zůstat nestráveno. Obsah živin v pšenici, fazolích a ovsu je nízký. Živin v bramborách a kukuřici je podstatně méně než v rýži. Některé ingredience, například arašídové skořápky, se používají jako náplň nebo vlákno a nemají žádnou podstatnou nutriční hodnotu.

Dvě ze tří ingrediencí krmiv pro domácí zvířata, zvláště suchých krmiv, jsou téměř vždy nějakou formou obilných produktů. Pedigree Performance Food pro psy uvádí mletou kukuřici, moučku z drůbežích vedlejších produktů a kukuřičnou lepkovou moučku jako své tři hlavní ingredience. 9 Lives Crunchy Meals pro kočky uvádí mletou žlutou kukuřici, kukuřičnou lepkovou moučku a moučku z drůbežích vedlejších produktů jako své tři hlavní ingredience. Jelikož kočky jsou skutečnými masožravci – musí jíst maso, aby mohly uspokojit určité fyziologické potřeby – mohl by se leckdo podivovat nad tím, proč jim jako krmivo dáváme produkt na bázi kukuřice. Odpověď je takové, že kukuřice je mnohem levnějším "zdrojem energie" než maso.

V roce 1995 Nature's Recipe vyřadila tisíce tun krmiva pro psy poté, co si zákazníci stěžovali, že jejich psi zvrací a ztrácí chuť. Ztráty společnosti Nature's Recipe dosáhly 20 milionů dolarů. Problémem byla houba, která produkovala vomitoxin (aflatoxin či "mykotoxin," toxickou látkou produkovanou plísněmi) kontaminující pšenici. V roce 1999 další houbový toxin odstartoval další stornování suchého krmiva pro psy vyrobeného firmou Doane Pet Care v jednom z jejích závodů, včetně značky Ol' Roy (značka Wal-Martu) a 53 dalších značek. Tento toxin zabil tentokrát 25 psů.

Přestože vomitoxin způsobuje to, že psi zvrací, přestávají žrát a mají průjem, jedná se o mírnější toxin než většina jiných. Nebezpečnější mykotoxiny mohou způsobit hubnutí, poškození jater, zchromnutí, a dokonce i uhynutí, jako v případě Doane. Incident společnosti Nature's Recipe přiměl Úřad pro potraviny a léky, aby zasáhl. Dina Butcherová, poradkyně pro zemědělskou politiku guvernéra Severní Dakoty Eda Schafera, došla k závěru, že zjištění vomitoxinu ve výrobcích Nature's Recipe nepřestavovalo žádnou vážnou hrozbu pro lidskou populaci, neboť "zrno, které přijde do krmiva pro domácí zvířata, není kvalitní.

Sojový olej je další běžnou ingrediencí, která se někdy používá jako protein a zdroj energie v krmivu pro domácí zvířata. Výrobci k němu přidávají další látky, takže zvíře, které sní produkt obsahující sojový olej, se cítí více nasyceno. Sojový olej u některých psů produkuje plyny, zatímco jiní psi se s ním dobře vyrovnávají. Rostlinná krmiva pro psy používají sojový olej jako zdroj bílkovin.

Přísady a konzervační prostředky

Do komerčních krmiv pro domácí zvířata se přidává řada chemikálií ke zlepšení chuti, stability, charakteristiky či vzhledu krmiva. Přísady nemají žádnou výživnou hodnotu. Obsahují emulzifikátory zabraňující odloučení vody a tuku, antioxidanty bránící tomu, aby se tuk stal nechutným, a umělá barviva a příchutě, které činí produkt přitažlivým pro spotřebitele a chutnějším pro jejich zvířecí společníky.

Přidávání chemikálií do potravy má velmi dlouhou historii. Již před několika tisíci lety se do stravy přidávala různá koření, přírodní konzervační látky či dozrávací prvky. Za posledních 40 let se však počet přísad přidávaných do potravy podstatně zvýšil.

Všechna komerční krmiva pro domácí zvířata musí být konzervována tak, aby zůstala čerstvá a přitažlivá pro naše zvířecí společníky. Ukládání do konzerv je samo o sobě konzervačním procesem, takže krmivo v konzervách obsahuje méně konzervačních látek než suchá krmiva. Některé konzervační prostředky přidávají do ingrediencí nebo surovin již jejich dodavatelé, jiné pak může přidávat výrobce krmiva. Jelikož výrobci potřebují zajistit, aby suchá krmiva měla dlouhou skladovou životnost a zachovala si tak stravitelnost po dopravě a dlouhém skladování, jsou tuky obsažené v krmivu konzervovány pomocí buď syntetických nebo „přírodních“ konzervačních látek. K syntetickým konzervačním látkám patří butylovaný hydroxyanisol (BHA) a butylovaný hydroxytoluen (BHT), propyl gallat, propylenglykol (používá se rovněž jako méně toxická verze automobilových nemrznoucích kapalin) a ethoxyquin. U těchto antioxidantů se uvádí jen málo informací o jejich toxicitě, bezpečnosti, interakcích či dlouhodobém používání v krmivech pro domácí zvířata, která může zvíře konzumovat každý den po celý svůj život.Potenciálně karcinogenní látky, jako BHA, BHT a ethoxyquin, jsou povoleny jen na relativní nízké úrovni. Vliv používání těchto chemikálií v krmivech pro domácí zvířata nebyl dosud důkladně zkoumán a dlouhodobé hromadění těchto látek může být ve svých důsledcích škodlivé. Vzhledem ke sporným údajům uvedeným v původní studii o bezpečnosti ethoxyquinu byl jeho výrobce Monsanto vyzván, aby provedl novou, důkladnější studii. Ta byla dokončena v roce 1996. Přestože Monsanto nezjistil žádnou významnou toxicitu spojenou s jeho vlastním výrobkem, požadovalo v červenci 1997 Středisko veterinární medicíny FDA výrobce, aby dobrovolně omezili maximální množství ethoxyquinu o polovinu na 75 částic v milionu. Zatímco někteří kritici krmiv pro domácí zvířata a veterináři jsou přesvědčeni o tom, že ethoxyquin je hlavní příčinou chorob, problémů s kůží a neplodnosti u psů, tvrdí jiní, že se jedná o nejbezpečnější, nejsilnější a nejstabilnější konzervační prostředek nacházející se v krmivu. Ethoxyquin je sice schválen pro používání v lidské straně pro konzervaci koření, jako je například kajenský pepř nebo drcené chilli, v maximální úrovni 100 ppm, avšak bylo by velmi obtížné jíst stejná kvanta drceného chilli každý den podobně jako pes konzumující suché krmivo. Ethoxyquin nebyl nikdy zkoumán z hlediska bezpečnosti pro kočky.Někteří výrobci reagovali na obavy zákazníků a používají nyní "přírodní" konzervační látky, jako vitamin C (askorbát), vitamin E (smíšené tocopheroly) a oleje z rozmarýnu, hřebíčku nebo dalších koření ke konzervaci tuků obsažených v jejich výrobcích. Jiné ingredience však mohou být konzervovány individuálním způsobem. Většina rybích mouček a některé zpracované směsi vitaminů a minerálů obsahují chemické konzervační látky. To znamená, že váš zvířecí společník může konzumovat krmivo obsahující několik druhů konzervačních látek. Federální zákony sice vyžadují, aby na etiketě výrobku byly uvedeny konzervační látky, nicméně firmy vyrábějící krmivo pro domácí zvířata začaly teprve nedávno tento požadavek zákona dodržovat.

Přísady používané do zpracovaného krmiva pro domácí zvířata

Látky proti slepení
Antimikrobové látky
Antioxidanty
Barviva
Konzervační látky
Sušicí látky
Emulzifikátory
Ztužující látky
Zesilovače příchuti
Ochucovací látky
Látky ke zpracování prášku
Formulační pomůcky
Zvlhčovače
Kvasicí látky
Maziva
Nevýživná sladidla
Výživná sladidla
Oxidační a redukční látky
Látky na kontrolu pH
Pomůcky ke zpracování
Oddělovače
Rozpouštědla, pojiva
Stabilizátory, zahušťovače
Povrchové aktivní látky
Krycí povrchové látky
Synergetika
Strukturační látky

Zákon sice vyžaduje studie týkající se přímé toxicity těchto přísad a konzervačních látek, ty však dosud nebyly zkoumány z hlediska svých poteciálních vzájemných synergetických účinků po pozření. Někteří autoři uvádějí, že mezi některými běžnými syntetickými konzervačními prostředky dochází k nebezpečným interakcím.4 Přírodní konzervační látky sice nezajišťují takovou skladovou životnost jako chemické konzervační prostředky, ale jsou bezpečné.

Výrobní proces

Jak se krmivo pro domácí zvířata vyrábí

Ačkoli se již u krmiva nevyžadují krmné pokusy, aby bylo možno krmivo označovat za "kompletní a vyvážené," většina výrobců provádí studie chutnosti při vývoji nových krmiv. Jedna skupina zvířat se krmí novým krmivem, zatímco „kontrolní“ skupina dostává běžnou formuli. Celkové zkonzumované množství se pak používá jako měřítko chutnosti daného krmiva. Větší a renomovanější společnosti provádějí krmné pokusy, které jsou považovány za mnohem přesnější prostředek k posouzení výživné hodnoty krmiva. Chovají pro tyto účely velké kolonie psů a koček, nebo využívají zkušební laboratoře, které mají svá vlastní zvířata.Většina suchých krmiv se vyrábí pomocí stroje zvaného expandér nebo extrudér. Nejprve se suroviny navzájem mísí, někdy ručně, jindy pomocí počítače, na základě receptu vypracovaného odborníky na výživu zvířat. Tato směs se přivádí do expandéru a přidává se pára nebo horká voda. Směs se pak podrobuje napařování, stlačování a vysokým teplotám při protlačování lisovadly, která určují tvar konečného produktu, a je nafoukávána podobně jako popcorn. Krmivo se suší a potom se na ně nástřikem nanáší tuk, digestiva nebo jiné sloučeniny, které je činí chutnějším. Ačkoli proces vaření může zničit baktérie obsažené v krmivu, může konečný výrobek ztratit svoji sterilitu při následném procesu sušení, nanášení tuku a balení. Některá krmiva se pečou při vysokých teplotách namísto protlačování. Tím vznikají hustá, křupavá zrna, která jsou chutná bez přidání nanášených zesilovačů chutnosti. Zvířatům lze podávat o 25% méně pečeného krmiva (pokud jde o objem, nikoli o hmotnost) než v případě extrudovaného krmiva.Ingredience jsou u vlhkých, suchých a polovlhkých krmiv obdobné, ačkoli se množství bílkovin, tuků a vláknin může měnit. Typická konzerva běžného krmiva pro kočky údajně obsahuje 45-50% masných nebo drůbežích vedlejších produktů. Hlavním rozdílem mezi jednotlivými druhy krmiva je obsah vody. Není možné přímo srovnávat údaje na etiketách různých druhů krmiv, pokud neprovedeme matematický převod na "sušinový základ."5 Vlhké krmivo nebo krmivo v konzervách začíná mletými ingrediencemi smíchanými s přísadami. Jestliže se požadují kostky, vytvoří je speciální extrudér. Potom se směs vaří a ukládá do konzerv. Uzavřené konzervy se potom ukládají do kontejnerů připomínajícím Papinovy hrnce a probíhá komerční sterilizace. Někteří výrobci vaří krmivo přímo v konzervě.

Pro krmiva domácích zvířat existují speciální požadavky na uvádění informací na výrobcích, které jsou všechny shrnuty v každoročně revidovaném Oficiálním věstníku AAFCO.6 Výrazy "všechno" nebo "100%" se nesmějí používat, "pokud produkt obsahuje více než jednu ingredienci, nepočítaje vodu potřebnou pro zpracování, decharakterizující látky nebo stopová množství konzervačních prostředků a chuťových přísad." Produkty obsahující více ingrediencí jsou zpraveny předpisem AAFCO Regulation PF3(b) a (c). "Zásada 95%" platí tehdy, jestliže ingredience pocházející ze zvířat, drůbeže nebo ryb představují nejméně 95% nebo více z celkové hmotnosti výrobku (nebo 70% mimo vodu pro zpracování).

Jelikož celomasitá strava nebývá obvykle nutričně vyvážená, je již řadu let mimo pozornost zákazníků. Avšak vzhledem ke stoupajícímu zájmu zákazníků o vysoce kvalitní masové výrobky propagují nyní některé společnosti 95% a 100% konzervované maso jako doplňkovou krmnou variantu.

Produkt zvaný "večeře" je založen na Zásadě 25%, která se uplatňuje v případě, že "určitá ingredience nebo kombinace ingrediencí tvoří nejméně 25% celkové hmotnosti produktu" (mimo vodu dostatečnou pro zpracování), pokud tato/tyto ingredience tvoří nejméně 10% celkové hmotnosti výrobku; a deskriptoru, který uvádí, že ve formuli produktu uvedené na etiketě jsou obsaženy jiné ingredience. Takové deskriptory zahrnují výrazy "recept," "mísa," "entré," a "formule." Určitá kombinace ingrediencí obsažených v názvu¨produktu je přípustná, jestliže každá ingredience představuje nejméně 3% hmotnosti produktu, mimo vodu pro zpracování, a názvy ingrediencí jsou uvedeny v pořadí podle klesajícího podílu na hmotnosti.Možnost použít předložku "s" připouští, aby se název ingredience objevil na etiketě výrobku, jako například „s pravým kuřetem“, pokud každá taková ingredience představuje nejméně 3% z celkové hmotnosti krmiva, mimo vodu potřebnou pro zpracování.Možnost používat výraz "příchuť" připouští, aby krmivo bylo označeno s určitou příchutí, pokud je/jsou příslušné ingredience schopna/ny „dodat krmivu výraznou charakteristiku". Tak například krmivo "s příchutí hovězího" může obsahovat malé množství digestiv nebo jiného výtažku hovězích tkání, aniž by vůbec obsahovalo nějaké skutečné hovězí maso.

Co se stalo s živinami?

Dr. Randy L. Wysong je veterinář a vyrábí svoji vlastní řadu krmiv pro domácí zvířata. Tento dlouhodobý kritik praktik krmivového průmyslu prohlásil: "Zpracování je divokou kartou v nutriční hodnotě, která je v široké míře prostě ignorována. Zahřátí, vaření, vyškvaření, zmražení, dehydratování, konzervování, extrudování, peletování (tvarování do kuliček), pečení a tak dále jsou tak běžné, že jsou prostě považovány za synonymum pro krmivo samotné."7 Zpracování masa a vedlejších produktů používaných v krmivu pro domácí zvířata může podstatně snížit jejich nutriční hodnotu, avšak vaření zvyšuje stravitelnost obilných zrn.

Aby učinili krmivo pro domácí zvířata výživným, musí je výrobci krmiv „zesílit“ vitaminy a minerály. Proč? Jelikož ingredience, které používají, nejsou zdravé, může být jejich kvalita extrémně rozdílná a drsné výrobní praktiky ničí mnoho výživných látek, které byly v krmivu původně obsaženy.

Kontaminanty

Komerčně vyrobená nebo přeškvařená masná krmiva a krmiva z vedlejších produktů bývají často vysoce kontaminována baktériemi, neboť nepocházejí vždy ze zvířat poražených na jatkách. Zvířata, která uhynula v důsledku nemoci, zranění, nebo z přirozených příčin bývají zdrojem masa pro masné krmivo. Uhynulé zvíře může zůstat i několik dní bez tepelného zpracování. Proto bývá jejich tělo často kontaminováno baktériemi, jako je například Salmonella a Escherichia coli. Nebezpečné baktérie E. Coli napadají podle odhadu více než 50% masných krmiv. Proces vaření může sice zničit baktérie, avšak nelikviduje endotoxiny, které některé baktérie produkují při svém růstu a které se uvolňují při jejich smrti. Tyto toxiny mohou způsobovat nemoci a choroby. Výrobci krmiv pro domácí zvířata nezkoumají své výrobky z hlediska přítomnosti endotoxinů.

Mykotoxiny – Tyto toxiny pocházejí z plísní nebo hub, jako vomitoxin v případě Nature's Recipe a aflatoxin v krmivu Doane's. Nesprávné zemědělské praktiky a nevhodné sušení a skladování úrody může způsobit růst plísní. Ingredience, které bývají nejčastěji napadány mykotoxiny, jsou obiloviny, jako pšenice a kukuřice, bavlníková moučka, arašídová moučka a rybí moučka.

Etiketa s informacemi

Národní rada pro výzkum (NRC) Akademie věd stanovila nutriční standardy pro krmivo, které se používaly v průmyslu krmiv pro domácí zvířata až do konce osmdesátých let. Normy NRC, které nadále platí a které jsou od roku 2001 revidovány, vycházejí z čistých krmiv a požadovaly provedení krmných zkoušek u krmiv pro domácí zvířata, aby mohla být označena jako "kompletní" a "vyvážené." Krmivářský průmysl shledal krmné zkoušky příliš restriktivními a nákladnými, a proto AAFCO vypracovala náhradní postup pro nutriční dostatečnost krmiva pomocí jeho zkoušek z hlediska shody s tzv. „nutričními profily." AAFCO rovněž vytvořila "odborné výbory" výživu psů a koček, které vypracovaly jednotlivé standardy pro psy a kočky. I když lze nadále provádět krmné zkoušky, je možno také provádět standardní chemickou analýzu ke zjištění toho, zda určité krmivo splňuje tzv. profily.

Chemická analýza však neřeší otázku chutnosti, stravitelnosti ani přítomnosti biologických živin v krmivu pro domácí zvířata. Je tedy nespolehlivá pro určení toho, zda dané krmivo poskytne zvířeti dostatek výživných látek.Pro vyrovnání omezených možností chemické analýzy AAFCO přidala ještě "bezpečnostní faktor," který měl překonat minimální množství výživných látek potřebných ke splnění požadavků kladených na kompletní a vyváženou stravu.Na etiketách krmiva pro domácí zvířata se neuvádí stravitelnost a přítomnost výživných látek.

Mýtus 100% - Problémy způsobené nedostatečnou výživou. Myšlenka jediného krmiva, které by zajišťovalo zvířecímu společníkovi veškeré výživné látky po celou dobu jeho života, je mýtus.Obilná zrna představují základní ingredience většiny komerčních krmiv pro domácí zvířata. Mnoho lidí si vybere jedno krmivo, které pak podává svému psovi nebo kočce po dlouhou dobu. Proto domácí psi a kočky konzumují převážně uhlohydrátovou stravu s nepatrnou obměnou. Dnešní krmiva pro kočky a psy jsou na hony vzdálena široké škále krmiv převážně založených na bílkovinách, která konzumovali jejich předkové. Problémy spojené s komerčními krmivy lze vidět každý den v ordinacích zvěrolékařů. Chronické zažívací problémy, jako je chronické zvracení, průjmy a zánětová onemocnění střev patří mezi nejčasněji léčené choroby. Ty bývají často výsledkem alergie nebo netolerance vůči ingrediencím krmiv pro domácí zvířata. Trh krmiv s "omezenými antigeny" nebo "novými bílkovinami" je v současné době podnikem s obratem dosahujícím mnoha miliard dolarů. Tato krmiva jsou formulována tak, aby řešila stoupající netolerantnost vůči komerčním krmivům, kterou si zvířata vypěstovala. Nejnovějším hitem je opravdové "hypoalergenické" krmivo, v němž jsou veškeré proteiny uměle rozsekány do kousků menších, než může imunitní systém rozpoznat a reagovat na ně.

Suché komerční krmivo pro domácí zvířata je často kontaminováno bakteriemi, které mohou nebo nemusí způsobovat problémy. Nevhodné skladování krmiva a některé krmné praktiky mohou vést k množení těchto baktérií. Například přidání vody nebo mléka ke zvlhčení krmiva a jeho následné ponechání při pokojové teplotě způsobuje množení baktérií.8 A přitom je tento postup doporučován na zadní straně obalu některých krmiv pro štěňata a koťata.Formule krmiv pro domácí zvířata a krmná praxe, kterou výrobci doporučují, prohloubily další zažívací problémy. Podávání pouze jednoho jídla denně může způsobit podráždění jícnu žaludeční kyselinou. Podávat dvě menší krmné dávky denně je vhodnější.Krmná doporučení nebo pokyny na obalu jsou často nafouknutá natolik, aby zákazník nakonec koupil více krmiva. Nicméně firma Procter & Gamble údajně postupovala opačně v případě svých výrobkových řad Iams and Eukanuba, když snižovala krmné dávky, aby dokázala, že její krmiva jsou pro krmení levnější. Nezávislé studie objednané konkurenčním výrobcem pak zjistily, že tato snížená množství nestačí na udržení zdraví. Společnost Procter & Gamble se od té doby soudila s konkurenčním výrobcem, který pak naopak žaloval ji, a navíc došlo ke stížnosti zákazníka, který požadoval odškodnění za újmu způsobenou psům v důsledku revidovaných krmných pokynů.

Onemocnění močových cest je přímo spojeno se stravou jak koček tak i psů. Močové kameny u koček často vznikají nebo se zhoršují formulemi komerčního krmiva pro domácí zvířata. Jeden typ kamene zjištěný u koček je nyní méně běžný, avšak jiný, mnohem nebezpečnější typ se vyskytuje častěji. Manipulování s formulemi vyráběných krmiv pro kočky zaměřené na změnu kyselosti moči a množství některých minerálů, mělo přímý negativní dopad na tyto nemoci. Také u psů se vytvářejí kameny v důsledku jejich stravy.Historie ukazuje, že komerční krmné produkty pro domácí zvířata mohou vyvolávat choroby. O často fatální srdeční chorobě u koček a u některých psů je dnes známo, že ji způsobuje nedostatek aminokyselinového taurinu. Dalším důsledkem nedostatku taurinu je slepota. Tento nedostatek byl způsoben nedostatečným množstvím taurinu ve formulích krmiva pro kočky, k němuž došlo v důsledku sníženého množství zvířecích proteinů a zvýšeného spoléhání na uhlohydráty. Krmiva pro kočky jsou nyní doplňována o taurin. Nový výzkum napovídá, že doplňkový taurin může rovněž pomáhat psům, ale zatím jen málo výrobců dodává navíc taurin do krmiv pro psy. Nedostatek draslíku v některých krmivech pro kočky způsobil také selhání ledvin u mladých koček. Proto se draslík nyní přidává ve větších množstvích do všech krmiv pro kočky.Rychlý růst u velkých chovných štěňat zřejmě přispívá k onemocnění kostí a kloubů. Nadměrné kalorie a vápník v některých krmivech vyráběných pro štěňata způsobily rychlý růst. Pro velké chovné psy nyní existují speciální krmiva pro štěňata. Nicméně tato nedávná změna již nepomůže nesčetným psům, kteří žili a zemřeli s onemocněním kyčlí a loktů.Existuje také důkaz o tom, že hypertyreóza u koček může mít souvislost s nadměrným jódem v komerčním krmivu pro domácí zvířata.9 Jedná se o nové onemocnění, které se poprvé objevilo v sedmdesátých letech, když se na trhu objevily konzervy s krmivem. Přesná příčina a účinek nejsou zatím známy. Jedná se o závažné a někdy i smrtelné onemocnění, jehož léčba je velmi nákladná.

Mnohé nutriční problémy se objevily v souvislosti s popularitou komerčních krmiv na bázi cereálií. Některé z nich byly způsobeny tím, že strava byla nekompletní. Ačkoliv se některé ingredience nyní přidávají, nevíme zatím, jaké ingredience odhalí budoucí odborníci, které by měly být neustále doplňovány do krmiv pro domácí zvířata. Jiné problémy mohou být výsledkem reakcí na přísady. Jiné jsou důsledkem kontaminace baktériemi, plísněmi, léky či jinými toxiny. U některých chorob je znám vliv komerčních krmiv, u jiných nikoli. Základem je to, že strava složená převážně z nízkokvalitních cereálií a vyškvařených masných krmiv není tak výživná ani bezpečná, jak byste pro svoji kočku nebo pro svého psa očekávali.

Co mohou zákazníci dělat

Napsat nebo zavolat firmám vyrábějícím krmivo pro domácí zvířata a na Institut krmiv pro domácí zvířata a vyjádřit své obavy ohledně komerčních krmiv. Požadovat, aby výrobci zvýšili kvalitu ingrediencí ve svých výrobcích. Obrátit se na API s jakoukoli informací týkající se průmyslu krmiv pro domácí zvířata, konkrétních výrobců nebo konkrétních výrobků. Vytisknout si kopii této zprávy pro vašeho veterináře a rozšířit tak jeho znalosti o komerčních krmivech pro domácích zvířata. Upozornit své příbuzné a přátele s domácími zvířaty na tuto webovou stránku a varovat je tak před nebezpečími hrozícími ze strany komerčních krmiv, nebo si vyžádat kopie našeho Přehledu skutečností na Selecting a Good Commercial Food. Přestat kupovat komerční krmiva pro domácí zvířata, nebo – pokud to není možné – omezit množství těchto krmiv a doplnit je čerstvou stravou. Zakoupit si některou nebo několik z četných knih o výživě domácích zvířat a pořizovat si své vlastní krmivo. Recepty nechte překontrolovat veterinářem nebo odborníkem na výživu z hlediska jejich vyváženosti a kompletnosti. Překontrolovat si naše vzorová krmiva sample diets která si můžete pořídit sami.

Uvědomte si laskavě, že API není veterinární nemocnice, klinika ani servis. API neposkytuje a nebude poskytovat žádné lékařské rady. Máte-li pochybnosti o zdraví vašich zvířecích společníků nebo o nutričních požadavcích, obraťte se na svého veterináře.

Poznámka: Vzhledem k tomu, že výrobci krmiv často mění formulace svých produktů a API nemůže provést všechny nezbytné zkoušky, nemůžeme se vyslovit k určitým jednotlivým značkám krmiv pro domácí zvířata. Mnozí naši pracovníci si připravují sami krmivo pro svá zvířata, nebo kupují přírodní či organické produkty v běžných potravinových a specializovaných obchodech. Nemůžeme však doporučit konkrétní značky, které by byly vhodné pro vašeho zvířecího společníka/společníky.

Čím se API zabývá

API působí v součinnosti s Výbory AAFCO pro definice krmiv a ingrediencí pro domácí zvířata. Díky účasti na jednáních AAFCO máme možnost dovědět se více o vlastním průmyslovém oboru a o potenciálních možnostech, jak věci změnit.Zástupce API se účastní jednání dalších organizací průmyslu krmiv, aby tam vyslovoval obavy naše i zákazníků ohledně krmiva pro domácí zvířata. API se podílí na lobystické činnosti ve prospěch federální regulace průmyslu krmiv pro domácí zvířata a vypracování přísnějších standardů pro kvalitu používaných ingrediencí. API bude nadále poskytovat informace veřejnosti o průmyslu krmiv pro domácí zvířata a o výrobcích, které podporuje. API připravuje podrobnou vědeckou zprávu dokumentující četné problémy spojené s komerčními krmivy pro domácí zvířata a určenou pro veterináře.

Reference

Association of American Feed Control Officials Incorporated (Asociace amerických pracovníků kontroly krmiv). Official Publication 2001. Atlanta: AAFCO, 2001.
Barfield, Carol. FDA Petition (Petice FDA), reg. č. 93P0081/CP1, přijato 25. února 1993.
Becker, Ross. "Is your dog's food safe (Je krmení vašeho psa bezpečné)?" Good Dog!, listopad/prosinec 1995, 7.
Cargill, James, MA, MBA, MS, a Susan Thorpe-Vargas, MS. "Feed that dog! Part VI. (Nakrmte toho psa! Část VI.)" DOGworld, prosinec 1993, 36.
Case, Linda P., M.S., Daniel P. Carey, D.V.M., a Diane A. Hirakawa, Ph.D. Canine and Feline Nutrition: A Resource for Companion
Animal Professionals (Výživa psů a koček: Příručka pro profesionály v oboru domácích zvířat). St. Louis: Mosby, 1995.
Coffman, Howard D. The Dry Dog Food Reference (Reference osuchém krmení pro psy). Nashua: PigDog Press, 1995.
Corbin, Jim. "Pet Foods and Feeding (Krmiva a krmení pro domácí zvířata)." Feedstuffs, 17. července 1996, 80-85.
Knight-Ridder News Syndicate. "Nature's Recipe Recalls Dog Food That Contains Vomitoxin (Nature´s Recipe stahuje krmivo pro psy obsahující vomitoxin)." 28. srpna 1995.
Morris, James G., and Quinton R. Rogers. "Assessment of the Nutritional Adequacy of Pet Foods Through the Life Cycle (Hodnocení nutriční dostatečnosti krmiv pro domácí zvířata v průběhu životního cyklu)." Journal of Nutrition, 124 (1994): 2520S-2533S.
Newman, Lisa. What's in your pet's food (Co obsahuje krmivo pro vaše zvíře)? Tucson & Phoenix: Holistic Animal Care, 1994.
New York State Department of Agriculture and Markets. 1994 Commercial Feed Analysis Annual Report (Výroční zpráva o analýze komerčních krmiv). Albany: Division of Food Inspection Services, 1995.
Parker, J. Michael. "Tainted dog food blamed on corn (Zkažené krmivo pro psy na bázi kukuřice)." San Antonio Express News, 1. dubna 1999.
"Petfood activist. (Aktivista krmiv pro domácí zvířata)" Petfood Industry, září/říjen 1991, 4.
Pet Food Institute. Fact Sheet 1994 (Institut krmiv pro domácí zvířata. Přehled skutečností za rok 1994). Washington: Pet Food Institute, 1994.
Phillips, Tim, DVM. "Rendered Products Guide (Příručka pro tepelně zpracované produkty)." Petfood Industry, leden/únor 1994, 12-17, 21.
Pitcairn, Richard H., D.V.M., Ph.D., a Susan Hubble Pitcairn. Dr. Pitcairn's Complete Guide to Natural Health for Dogs & Cats (Kompletní průvodce Dr. Pitcairna přirozeným zdravím psů a koček). Emmaus: Rodale, 1995.
Plechner, Alfred J., DVM, a Martin Zucker. Pet Allergies: Remedies for an Epidemic (Alergie domácích zvířat: Prostředky proti epidemii). Inglewood: Wilshire Book Co., 1986.
Rhode Island Department of Environmental Management, Division of Agriculture. 1994 Report of the Inspection and Analysis of Commercial Feeds, Fertilizers and Liming Materials (Zpráva inspekce 1994 a analýza komerčních krmiv, umělých hnojiv a vápnicích materiálů). Providence: Division of Agriculture, 1995.
Roudebush, Philip, DVM. "Pet food additives (Přísady u krmiv pro domácí zvířata)." JAVMA, 203 (1993): 1667-1670.
Rouse, Raymond H. "Feed Fats (Tuky pro krmivo)." Petfood Industry, březen/duben 1987, 7.
Sellers, Richard. "Regulating petfood with an open mind (Hovoříme otevřeně o regulaci krmiv pro domácí zvířata)." Petfood Industry, listopad/prosinec 1990, 41-44.
Smith, Carin A. "Research Roundup: Changes and challenges in feline nutrition (Výsledky výzkumu: Změny a výzvy v oblasti výživy koček)." JAVMA 203 (1993), 1395-1400.
Strombeck, Donald. R. Home-Prepared Dog and Cat Foods: The Healthful Alternative (Domácí příprava krmiv pro psy a kočky: Zdravá alternativa). Ames: Iowa State University Press, 1999.
Winters, Ruth, M.S. A Consumer's Dictionary of Food Additives (Spotřebitelův slovník přísad do krmiv). New York: Crown, 1994.
Wysong, R. L. "The 'complete' myth (Mýtus „kompletnosti“)." Petfood Industry, září/říjen 1990, 24-28.
[Wysong, R. L.] Fresh and Whole: Getting Involved in Your Pet's Diet (Čerstvé a zdravé krmení pro vaše domácí zvíře). Midland: Wysong Corporation, 1990.
Wysong, R. L. Rationale for Animal Nutrition (Vysvětlení výživy zvířat). Midland: Inquiry Press, 1993.

Poznámky

1. Institut krmiv pro domácí zvířat, 2.
2. Morris, 2520S.
3. Corbin, 81.
4. Cargill, 36.
5. Převod: procento ingredience děleno (100 minus procento vlhkosti).
6. Oficiální publikace, předpis PE3, 114-115.
7. Wysong, Rationale (Odůvodnění), 40-41.
8. Strombeck, 50-52.
9. Smith, 1397.

Převzato z: http://www.api4animals.org/